Úvahy-Komentáre-Analýzy

Tak jsem nedávno surfoval po internetu a četl jsem si množství nabídek kolegů léčitelů. Nabízejí velkou škálu služeb. Od jednoduchého „dobíjení“ energií přes harmonizaci čaker až po neznámé cizojazyčné praktiky, které laikovi ani náznakem neobjasní, co že s ním asi bude léčitel provádět aby jej uzdravil.

„Nechce sa mi žiť.“
„Nevládzem...“
„Balím to, je mi už všetko jedno!“
„Chcem odísť – aspoň na chvíľku si oddýchnuť.“
„Môj život ma už nezaujíma!“
„Nenávidím sa!!“
„Nechcem žiť svoj život!!!“
„Chcem prestať existovať – proste nula – nič!!!“
„Že sa to nedá?“
„Ach Bože, do čoho som sa to len namočil...“

Mám jednoho přítele který vyučuje na učňovské škole. Není to však obyčejné vzdělávací zařízení. Obor který se zde vyučuje je nenáročný na psychické schopnosti žáků. Tuto školu navštěvují převážně takové děti, které ukončily základní vzdělání již v sedmé nebo osmé třídě devítiletky. Je zde ale i dost studentů kteří sice vyšli z poslední třídě, ale tak zvané zvláštní školy – dříve nazývané pomocná.