"Je to zelenina, ktorá vyrastie v akomkoľvek podnebí, svojou nutričnou hodnotou sa vyrovná mäsu, dozreje behom troch až piatich dní, pestovať ju možno v ktorúkoľvek ročnú dobu, nevyžaduje pôdu ani slnečné lúče, svojím obsahom vitamínu C môže súperiť s rajčinami, jej prípravou nevznikne žiadny odpad a ak ju varíme, spotrebujeme minimum plynu či elektrickej energie..." Takto sa raz na adresu naklíčených sójových bôbov vyslovil profesor Clive McCay, zaoberajúci sa výživou na Cornellovej univerzite, ktorý ešte na záver dodal, že sa jedná o takmer dokonalú potravinu.
V súlade s teóriou „out of Africa“ potom človek moderného typu pred nejakými 100.000 až 125.000 rokmi vo veľkých vysťahovaleckých vlnách opustil africké savany a z neznámych dôvodov sa behom niekoľko tisíc rokov rozšíril do celého sveta. V Európe sa objavil až pred približne 35.000 rokmi. I tak existuje rad nálezov, ktoré hovoria proti zažitým predstavám o veľkom africkom sťahovaní národov. Napríklad vedci z austrálskej Národnej univerzity nedávno skúmali kostru starú 68.000 rokov, ktorá bola v roku 1974 nájdená pri Lake Mungo v štáte Nový Južný Wales. Analýza zvyškov DNA priniesla prekvapivé výsledky. Podľa genetických rozborov obsahoval skelet také formy DNA, ktoré sa v Afrike nevyskytujú – ale nemajú ich ani „moderní“ domorodí obyvatelia Austrálie. Takzvaný „Mungo man“ teda nemôže byť príbuzný s oným Homo sapiens, ktorý kedysi opustil africký kontinent.
Nasledujúce posolstvo je vhodné pre všetky duše, nech sú kdekoľvek. Je platné v každej dobe, od čias jaskynných ľudí až po súčasnosť. Nerobí rozdiely medzi mužmi a ženami. Jeho úloha nesúvisí so svetskou úspešnosťou, orientuje sa na duchovno. Od počiatku času dodržuje tento spôsob života môj ľud vo vnútri Austrálie. Títo ľudia nikdy neboli pastiermi, sedliakmi alebo obchodníkmi. Vždy boli zberačmi, hudobníkmi, výtvarníkmi a básnikmi. Žili v úplnom súlade a jednote so Zemou, so všetkými živými tvormi a tiež so sebou.
Střeva jsou první linií obrany proti mnoha nemocem, včetně rakoviny. V zanešeném střevě vzniká spousta toxinů, nepříznivě ovlivňující naše tělo. Pravidelné výplachy střev pomáhají odstranit usazené zbytky a v porovnání s projímadly nemají většinu jejich nepříznivých účinků. Očista střev se dá provádět postupně, nejprve se odplaví hrubé nečistoty, potom se ke klystýru přidají dýchací cviky, které umožňují nasát vodu do střeva mnohem hlouběji (jógová uddiána bandha). Takový výplach navíc masíruje orgány v břišní dutině a zabraňuje vzniku hemeroidů. Stačí dvě minuty tohoto cvičení denně (pozor, pokud máte slabé srdce, vysoký krevní tlak, případně jiné závažné zdravotní potíže - poraďte se se svým lékařem).
Těžké kovy v životním prostředí jsou daní naší moderní doby. Od doby industrializace se uvolňuje stále více těžkých kovů ze zemské kůry a ty nakonec přistávají na celé Zemi. Částečně ve vzduchu, částečně vodě a v potravinách. Postupem času se usazují v těle a dají se jen těžko vyloučit. Dnešní městský člověk je asi 500 až 1000krát silněji zatížen nežli člověk před dobou industrializace. I při „nepatrném“ zatížení přispívají jedovaté kovy k mnoha civilizačním nemocem.
STAROVĚKÁ ČÍNSKÁ TECHNIKA využívala koncept těžiště, jak se ukazuje u dynastie Čchin (221-207 př. n. I). Vahadlo na nošení vody bylo vyvážené, když byly obě nádoby plné, ale převážilo se, když se jedna z nádob vyprázdnila. Náznak konceptu síly je v Mo-ťing. Pochází ze zkušeností lidí získaných při práci, ačkoliv sinolog A. C. Graham říká, že mohisté přemýšleli jenom v pojmech "váha a tah", a ne síla. Mo-ťing svazuje mechanickou sílu s lidskou silou, kterou nazývá tělesná sing neboli tvar, zatímco působení těles, např. při zvedání, je nazýváno fen neboli "námaha." "Síla" je podle Mo-t'ing "to, čím působí "tvar" na "námahu".