Z našej knižnice

Zaujímavá je výpoveď o tvorbe ľadovcov, pretože tieto v dôsledku podnebných výkyvov zrejme vznikali počas potopy, a nie pred ňou. Na severe Sibíri, v Indii, Mongolsku, Vietname, Austrálii, Južnej Amerike aj na Sumatre, všade sa v dávnych mýtoch spomínajú obrovské vlny, ktoré prevýšili i vysoké hory. Amerika je mimoriadne bohatá na ságy o potope. V mýtoch Indiánov kmeňa Navajo sa hovorí o vode, ktorá pripomínala horskú stenu bez štrbín či otvorov, i o potope, čo sa ako horský chrbát vypínala na celom horizonte.

O vodě a jejich vlastnostech jsme již uváděli spoustu článků s nejrůznějšími pohledy na záhady kolem ní. Nyní přinášíme nový názor na vodu od velice uznávaného ruského vědce světového jména, špičkového oftalmologa a nezaujatého badatele, zaměřeného na počátky lidstva na Zemi, jeho zániky a znovuzrozování. Jeho pohled na vodu, která jako jeden z pěti elementů (oheň, voda, vzduch, země a člověk) může mít stejný charakter jako člověk, je zcela průkopnický.

"V této kapitole bych se ráda zaměřila na zdroje stravy třetího stupně. Seznámím vás s kroky, které musíme učinit, pokud chceme čerpat dostatek prány potřebné k tomu, abychom se dokázali oprostit od hmotného jídla. Pokud prána proudí skrze pole biosystému, který neobsahuje materiální stravu, potom vlákna každé buňky reagují chvěním a vstřebáváním potřebných živin z vln théta – delta, jež se šíří organizmem. Jestliže směs hladin théta – delta, která je v biosystému přítomná, bude příliš slabá a bude převládat naladění alfa – beta, organizmus nebude řádně vyživován."

Čtvrtá kniha světově uznávaného odborníka a spisovatele Dr. Dyera pro děti a zároveň první, která vychází v českém jazyce. Autor v ní vysvětluje, jak mohou výmluvy způsobit více škody, než si uvědomujeme, a odradit vaše dítě od všeho, co chce dělat. Kniha vypráví poutavý příběh chlapce, který má zdánlivě neuskutečnitelný sen. Výmluvy a pochybnosti jako „nejsem dost chytrý“ nebo „je to příliš těžké“ ho však téměř odradí od jeho naplnění a on se svého snu málem vzdá…

Stejně jako mnoho metafyziků i já jsem přišla na tento svět s již vrozeným hladem žít v pásmu théta, ačkoliv mnozí v mém blízkém okolí na takové touhy nebrali ohled. V metafyzickém světě však existují příčiny našeho hladovění a také přirozené cykly, které jsou s ním spojené a které ukazuje obrázek číslo 1 na konci této kapitoly. Můžeme na ně také nahlížet jako na jednotlivé životní fáze. Pokud je pochopíme, snadněji vysvětlíme a zvládneme naše touhy, které nás pohání.

Otázka: Jak může prána nasytit naše citové potřeby? A co nám to přinese?
Odpověď: Lidé mají neutuchající potřebu být citově nasyceni, tudíž zcela přirozeně touží po lásce. Díky naší kultuře a vzdělání lásku vnímáme jako sebelásku, lásku k rodině nebo lásku romantickou či nepodmíněnou. Bohužel nám tyto koncepty často zastiňují sílu a moc božské lásky, jež je zdrojem veškeré lásky, kterou známe. Jedna ze základních esencí prány je právě božská láska neboli frekvence božské madony. Citové naplnění zažijeme právě tehdy, pocítíme-li v sobě její přítomnost.

V předchozí kapitole jsem se pozastavil nad tím, že s pomocí oftalmogeometrie můžeme studovat lidské rasy. Otázka vzniku lidských ras je vůbec velice zajímavá. Proč se třeba lidé i v různých koutech naší planety navzájem odlišují? Závisí nějak proměnlivost lidského vzhledu na tom, v jaké části Země lidé žijí? Kde se nachází ohnisko prapůvodu lidstva? Z koho jsme vznikli?

V té době ke mně přišel hlavní gynekolog města Ufy. Výjimečná solidnost jeho zevnějšku nevzbuzovala pochybnosti: vysoký růst, krásné břicho, velký oválný obličej s mohutným plnovousem a vysoké čelo. Téměř současně s ním vešla do ordinace operační sestra Lena Voroninovová, krásná, milá, velmi malá dívka. Tváře hlavního gynekologa a Leny Voroninovové byly natolik odlišné, že jsem jim navrhl, aby se podrobili oftalmogeometrickému počítačovému fotografování jako pokusné osoby. „Jestliže jsou jejich tváře natolik rozdílné," pomyslel jsem si, „jak se asi liší jejich oči?"

Mám přítele. Jmenuje se Lobankov. Je ve své přirozenosti nesmělý, a proto během rozhovoru často klopí oči a dívá se na zem. Jednou, když jsem se stal bezděčným svědkem Jurova nepříjemného rozhovoru na téma svatba, všiml jsem si věty vyřčené jeho snoubenkou:
„Podívej se mi do očí, Juro! Proč klopíš oči, ty snad něco skrýváš?!" „Proč chce po Lobankovi, aby se jí podíval do očí?" napadlo mě najednou. „Zřejmě chce v jeho očích přečíst to, co neřekl slovy..."

Jsem typický vědec - výzkumník a celý můj život je zasvěcen bádání na poli struktur a biochemie lidských tkání s jejich následným využitím jako transplantátů v oční a plastické chirurgii. Nejsem nakloněn filozofii. Spatně snáším společnost lidí, kteří mají sklon k nadpozemským myšlenkám, senzibilitě, čarodějnictví a jiným zvláštnostem. Každoročně provádím 300-400 náročných operací a zvykl jsem si hodnotit výsledky vědeckých výzkumů podle jasných a konkrétních parametrů: ostrosti vidění, konfigurace obličeje atd. A navíc jsem produktem komunistické země a ať jsem to chtěl nebo ne, byl jsem vychováván propagandou k ateizmu a uctívání Lenina, i když jsem na komunistické ideály takřka nikdy upřímně nevěřil. Náboženství jsem nestudoval.

Stránky

Odoberať Z našej knižnice