Z našej knižnice

Stále novšie a novšie vedecké objavy ukazujú, že nielen vznik človeka, ale aj celá história ľudstva boli úplne iné, ako sa učíme v škole. Je to neuveriteľné a prekvapivé. Keď sa začnete hlbšie zaoberať prehistóriou ľudstva, zákonite musíte dospieť k tomu, že mnohé kacírske myšlienky sú plne oprávnené. Mnohé veci sú totiž akési nelogické a úplne odporujú mnohým faktom. Sú vedecké doktríny uniformizmu a darvinizmu správne? Alebo človek skutočne žil na Zemi spolu s dinosaurami? Odkiaľ vlastne pochádzame?

Je to najpodrobnejšia kniha o problematike Velestúru, ktorá dosiaľ vyšla. Aká je pravda o najzáhadnejšom nápise na Slovensku? Prečo ho niektorí naši historici spochybňujú? Ako a prečo to všetko bolo? Kto nám chce odoprieť našu históriu? Úplne nové a objavné vysvetlenie! Autor čitateľov detailne oboznamuje čitateľov s históriou nálezu i stavom výskumu v súčasnosti. Objektívne uvádza všetky dosiaľ známe poznatky. Kde sa skrýva tajomný a slávny Velestúr? Kto, kedy a ako objavil neznáme epigrafy nad Kremnicou? Čo hovoria staré ľudové povesti?

Roku 1884 narazili dělníci v kamenolomu u jezera Managua v Nikaragui tři metry pod prastarou geologickou formací v pískovcové vrstvě na otisky lidských chodidel. Přibližně ve stejné době byl poblíž Carson City v Nevadě objeven v břidlicové vrstvě otisk podrážky a v roce 1938 narazili geologové v Berey (Kentucky) ve 250 milionů let staré vrstvě na lidské stopy.

Na základě geologických analýz bylo zjištěno, že kameny jsou tvořeny silně zuhelnatělým andezitem, sopečnou horninou z mezozoika (geologický středověk planety Země), starou 220 milionů let, a tudíž o 160 milionů let starší než samy Andy. Celý dosah těchto nálezů si uvědomíme až tehdy, srovnáme-li jejich domnělé stáří s běžně přijímanou vývojovou teorií. Pokud bychom celé posuzované období zhustili do časového úseku jediného roku, vyšel by nám následující obrázek:

Když se pořežete nožem a tkáň se spojí sešitím, vytvoří se jizva. Může to být uzdravení, ale ne regenerace. Regenerace znamená, že tkaniva jsou opravena tak, aby jizva nevznikla, a vznikne-li, aby postupně zmizela. Zlomená kost prochází mnoha stadii, ale nakonec se zregeneruje tak, že člověk ani nezjistí, kde byla zlomena, samozřejmě v případě, že zlomenina byla náležitě ošetřena. Nově se musíme podívat i na otázku délky lidského života a smyslu regenerace lidského organizmu. Je-li regenerace teoreticky možná – za vhodných podmínek – pak je tu člověk pouze málo ochotný zaplatit potřebnou cenu za dlouhý život. Nebo to snad znamená, že splní-li osoba své poslání na zemi, nastal čas k odchodu a na znovuobjevení v jiné době?”

Nanajvýš aktuálne, originálne antropologicko-filozofické dielko, zamerané na pravého človeka voňajúceho človečinou. Človeka rešpektujúceho prirodzený beh vecí, vnímavého, oceňujúceho hodnotu priateľstva medzi ľuďmi. Nie prežívajúcej, ale žijúcej ľudskej bytosti. Pojednáva o spôsobe života, v ktorom človek preberá plnú zodpovednosť sa svoj čas (ako jedinú zmysluplnú veličinu), a pretože si uvedomuje skutočnú hodnotu svojho bytia, vedomo premieňa životnú silu na okamihy radosti, pravosti a skutočných hodnôt. Voľne parafrázujúc myšlienky z tejto knihy máme silu pretaviť každú minútu svojho času vo vlastné bytie, v ktorom aj minúty strádania majú svoj význam.

Tato kniha nevznikla proto, že bych chtěl psát o výživě – na medicíně nás nikdy neučili o potravě, stravě a výživě, kromě případů, kdy jsme měli vědět, jakou nejvhodnější stravu doporučit pacientům. Kniha vznikla proto, že jsem si uvědomil podstatu zdravého rozumu obsaženou ve výkladech Edgara Cayce – a proto, že jsem cítil potřebu poskytnout zprávu o tom, co nazýváme výživa lidského těla během času stráveného na Zemi. Rozumný přístup by mohl být charakterizován lidovou moudrostí, jež říká: „Je-li to možné, nech to tak.“ To však není tzv. vědecký přístup. Spíš je to postoj k něčemu ve stylu: „To je samozřejmost. Pokračujme.“

Edgar Cayce každého člověka na světe chápal jako jednotku energie utvořenou Univerzálními Silami, které nazýváme Bůh. Jako jedinečnou bytost, která se liší od ostatních a která si zaslouží za takovou být považována. Proto i jeho rady těm, kdož o pomoc požádali, byly vždy pro každého jiné. Cayce viděl každého muže, ženu nebo dítě jako věčné bytí, smysluplné a na zemi se stále rodící. I jeho výklady obsahovaly tuto představu reinkarnace nebo pokračování života od začátku stvoření (snad před miliony let) dosud. Často zdůrazňoval význam životního stylu, který stravu nabízí jako prostředek k zotavení těla a k dosažení lepší životní rovnováhy. Připomínal, a v jeho myšlenkách se tato představa opakovala, že Bůh byl náš Stvořitel a život zde, na planetě Zem, poskytuje příležitost, jak se přiblížit ke Stvořiteli, který je naším opakem.

Necelé štyri roky po prvom vydaní v roku 2012 Vám s potešením prinášame v reedícii knihu “Úvod do permakultúry” autorov Billa Mollisona a Reny Mia Slay.
Kniha „Úvod do permakultúry“ je vhodná pre záhradkárov, chovateľov, poľnohospodárov, architektov, ekonómov a všetkých ostatných ľudí, ktorí majú záujem na zlepšovaní života na planéte Zemi vás jednoduchým spôsobom uvedie do permakultúry, ktorá je systémom pre navrhovanie trvalo udržateľných ľudských sídiel.

„Je to jeden z nejegoističtějších mužů, jaké jsem kdy poznala. Říkáte, že se musím snažit, aby se mu mimo zdravotní péče dostalo i patřičné duchovní podpory. Zkusila jsem to, pane Cayce, ale nemyslím si, že jsem uspěla. Je velmi náladový a jednoduše řekne: Nemluvme o tom. Je to příliš složitá záležitost.
Nevím, zda ho vůbec duchovní stránka života zajímá. Jisté je pouze to, že se fyzicky chce uzdravit. Nikoho nemůžeme nutit, aby se začal zajímat o věci, jež mu nic neříkají. Jeho egoismus mne vyčerpává. Nicméně jemu a dalším chci dokázat, že princip křesťanské lásky a služby je nadřazen osobním pocitům. V tomto případě jde o hodně.”

Stránky

Odoberať Z našej knižnice