Účastníci egyptologického kongresu v Káhiře vyslechli od svých kolegů zcela překvapivou informaci: „budeme muset přepsat dějiny Egypta“. Tak převratné a zcela zásadní poznatky přinesly nejnovější výzkumy v Západní egyptské poušti. Čeští televizní dokumentaristé měli jedinečnou příležitost na základě zcela výjimečného povolení Zahiho Hawasse, generálního sekretáře Nejvyšší rady pro památky Egypta, s vědomím mimořádné vážnosti a úcty k prof. Miroslavu Vernerovi, dlouholetému vedoucímu české archeologické koncese v Egyptě, navštívit na Sahaře místa, kde kvetla civilizace už v 11. tisíciletí před přítomností, jejíž objevení posouvá hranici historie Egypta o 6 000 let zpět.
VEĽKÁ EPOCHA | Za jednu z nejstarších kamenných památek v Egyptě je považována stavba Osireion. Jde o stavbu, pro kterou vědci dosud nenašli vhodné vysvětlení. Nikdo nezná její účel ani důvod, proč je v její konstrukci zabudováno tak velké množství hmoty. Prastará stavba byla vybudována z gigantických kamenných kvádrů dopravených z velkých vzdáleností. Vnitřek budovy tvoří dvacet pět metrů dlouhý a dvanáct metrů široký podstavec z mohutných dlaždicových kvádrů.
Po téměř deseti letech ve funkci šéfa egyptských památek je dnes Zahi Hawass bez práce. 64letý archeolog byl propuštěn 17. 7. premiérem Essamem Sharafem jakožto součást širší reorganizace jeho kabinetu. Demonstranti v Káhiře na náměstí Tahrír už usilovali o jeho odvolání z pozice ministra starožitností mnoho měsíců. "Všichni ďáblové se spojili proti mně," řekl Hawass listu Insider. Hawass se jako nejvýznamnější postava archeologie v zemi podílel na organizování velkých výstav v zahraničí, na budování muzeí a bezpečných skladů a tlačil na zahraniční odborníky, aby zveřejnili své objevy mnohem rychleji.
Dnešní Luxor je rušné město s více než 150 tisíci obyvateli. Už ve starověku byl turistickým městem, kam jezdili lidé až z dalekého Říma a starověkého Řecka přilákáni blízkými hrobkami a památníky. Jedna z nejvíce zachovalých a obdivovaných hrobek patří královně Nefertari. Egyptská královna Nefertari (1290 – 1254 př.n.l.) patří mezi nejznámější manželky panovníků hned vedle Kleopatry, Nefertiti a Hatšepsut. Byla manželkou krále Ramsese II., který pro ni nechal postavit chrám Abú Simbel, kde je také pohřbena.
V komplexu Luxor byla odkryta zeď, která kdysi uzavírala chrám Petah v Karnaku. Tento týden, během rutinních výkopových pracích odhalil francouzsko-egyptský archeologický tým dvě významné památky. První z nich je zeď, která kdysi uzavírala chrám boha Petah a druhý je brána sahající až do období vlády 25. dynastie krále Shabaka (712-698 př. n. l.). Christophe Tiers, ředitel francouzské mise Karnak řekl, že vykopávky rovněž odhalily řadu bloků chrámu Petah.
Velká pyramida byla postavena na 30° s.š. Tato zeměpisná pozice je sama o sobě čímsi vyjímečná a dávní stavitelé ji nezvolili náhodně. Pojedete do Egypta? Za týden vám nabídneme další zajímavost...
WEBNOVINY | Americkým vedcom z University of Alabama sa podarilo prostredníctvom nového satelitného prieskumu Egypta identifikovať 17 doteraz neznámych pyramíd. Tie spolu s viac než tisíc hrobkami a 3000 starovekých usadlostí objavili na infračervených snímkach, ktoré zobrazujú budovy nachádzajúce sa pod zemou. Počiatočné vykopávky potvrdili prítomnosť niektorých z týchto budov vrátane dvoch pravdepodobných pyramíd.
Nour El Din Abdel Samad je "manager of antiquity locations" při egyptském ministerstvu. Následující rozhovor s touto osobou byl zveřejněn na arabské webové stránce 
Mnohí bádatelia zdieľajú názor, že k významným katastrofám nevyhnutne dochádza na konci zodiakálnych vekov; posledná katastrofa, ku ktorej došlo v priebehu posledných dní veku Raka, spôsobila významnú zmenu v rotácii osi našej planéty. Dôsledkom tejto zmeny potom bola svetová potopa. Keďže znamenie Raka je ovládané Mesiacom, úloha tohto nebeského telesa tu je jasná, rovnako ako jeho súvislosť s Homérovým bájnym strieborným či matriarchálnym vekom, ktorý trval v častiach Európy a Stredného východu až do začiatku „patriarchálnych“ útokov zo „severu“. Počiatok týchto invázií sa podľa mnohých autorít datuje medzi roky 3000 a 1200 pr. n. l., pričom druhý dátum je považovaný za ich ukončenie.