„Je jako oni,“ řekla mu.
„Ale má v sobě také naší krev,“ oponoval ji, „i když vypadá, jako oni. Možná je to výhoda. Možná ne.“ podíval se na ni. „Měl by se vrátit k nám. Měli bychom mu dát možnost, ať se rozhodne.“
„A když se rozhodne zůstat s nimi?“
„Bude to jeho volba. S tím my nic nezmůžeme. Ale než se rozhodne, je tu naděje. Naděje pro nás.“ zdůraznil.
„Nejsem si tím jistá, jestli je to dobrý nápad…“
„Také si tím nejsem jist,“ přerušil ji, „ale poslední dítě, které se zde narodilo, se narodilo slepé.“ zdůraznil a dodal: „Také má v sobě jejich krev a nevadilo ti to. Kromě toho, a na to nezapomínej, může to být jeho syn. Může nám být užitečný.“
„Dobrá, zařídím to. Dám vědět do Saje.“ řekla po chvíli mlčení. Pořád si ale nebyla jistá, zda postupuje dobře.
V dávnych dobách, keď mali národy k sebe bližšie, ako si myslíme, pretože vychádzali zo spoločného prajazyka a územia, vzišiel národ, ktorý sa usadil na našom území a priniesol si so sebou vieru vo vlastné mýty a ideológiu – kult Slnka. Staval na základoch staršej spoločnosti, matriarchátu Veľkej Matky Zeme, rovnako ako kresťanstvo stavalo na pohanskej viere, ich kultových svätých miestach a viere v pohanských bohov. Do spoločnosti materského princípu začali prenikať prvky princípu mužského, až nastala ideová rovnováha a postupom času sa stal nadradeným patriarchát.
„Co kdybych zabloudila a nenašla cestu?“ zeptala se. „Bloudila bych neustále v kruhu a nemohla se dostat ven? Neznám ještě všechny cesty labyrintu.“
V roce 1983 dospěl egyptský spisovatel a učitel 
“Pokud by účinnost čerpadla – jinými slovy čerpání vody – nemělo pro starověké Egypťany zásadní význam, co by pak mělo? Podle experimentálních důkazů je odpovědí kompresní vlna, která samozřejmě vytváří další otázku. Proč byla kompresní vlna primárním zájmem stavitelů Chufuovy pyramidy?”
Myslím, že dôkazy o ranodynastickom období Egypta jasne hovoria niečo celkom iné. Budovanie a rozvoj trvalých osídlení v Údolí dolného Nílu viedlo okolo roku 3000 p.n.l. k rozvoju civilizácie. Gíza a okolité územia boli zvolené za ohnisko ranodynastického Egypta preto, lebo „civilizácia“ sa tam nachádzala už dávno predtým, ako dokazujú tri pyramídy a Veľká Sfinga. Aj raní Egypťania sa domnievali, že pyramídy boli hrobky, aj keď vôbec netušili, na čo vlastne boli postavené. Preto plošinu Gízu oživili, premenili ju na Nekropolu a následne expandovali do Sakkáry, kde stavali hrobky v podobe pyramíd, ktoré však neboli také kvalitné a neoplývali zručnosťami pôvodných staviteľov pyramíd v Gíze. Pyramídové budovy, dokonca aj tie najmenšie v Sakkáre, si vyžadovali mnoho zdrojov, a tak sa Egypťania vrátili k pochovávaniu svojej šľachty do tradičných mastáb.
“Akademici sa desia záhad spôsobom, akým sa príroda desí vákua, ale – v prírode vákuum neexistuje, zatiaľ čo v akadémii je množstvo záhad. V žiadnej oblasti vedy či vzdelanosti nie je viac (alebo viac do očí bijúcich) záhad, než v egyptológii. A zároveň neexistuje žiadna oblasť, v ktorej sa záhady popierajú systematickejšie.”
“Jelikož nebylo známo, že by starověcí Egypťané žijící v období od 3.-1. tisíciletí př. n. l. měli vyvinutou strojní technologii, a od těch dob ani žádná jiná civilizace až do moderních dob, stavitelé odpovědní za kámen v Abú Rawáš a čedičový dvůr Chufuovy pyramidy museli žít v dávných prehistorických dobách. Důkazy hovoří samy za sebe.