Člověk jako středobod vesmíru - i to je pojetí charakteristické pro věk Ryb, jakož i názory, ze kterých se vyvíjí rasismus. V období střídání věků dochází k uzákonění rovných podmínek pro každého, k integraci, zrovnoprávnění menšin. Až nastane věk Vodnáře, ztratí otázka rasismu, nacionalismu a sexismu své opodstatnění, neboť ze společnosti vymizí dualistické chápání života, jež je pro to nezbytné. V tomto období se střetáváme s tématy věku právě končícího a věku nadcházejícího: ocitáme se na křižovatce mezi novým a starým. Jak už řekl Tennyson, starý řád je určen k tomu, aby podstoupil místo novému.
ČAS: Na pomezí věků
MÍSTO: Pozemská pláň
Náš první posun ve smyslovém vnímání na cestě k pozitivní magii nás zavedl k myšlence, že všechno je možné. Další posun ve vnímání nás dovede k přehodnocení chápání času a prostoru - a určení místa, jaké v obou zaujímáme. Podívejme se nejprve, co říkají okultní definice času a prostoru. Zaměříme se především na koncepce, které lze aplikovat i na jednotlivce a jsou pro využití magie jako svépomocné metody nanejvýš přínosné.
V knize Roberta Ornsteina The Psychology of Consciousness (Psychologie vědomí)5 objevíme velmi podnětnou myšlenku, kterou lze aplikovat i na okultní a magické jevy. Podle Ornsteinovy teorie má mozek dvě části, "racionální" a "relační" (vztahovou). V každé polovině se způsob vnímání děje odlišným způsobem. Některé činnosti a myšlenky lépe zpracovává "racionální" polovina mozku. Naše kultura klade důraz na používání právě této části mozku a vlastně pouze ji až do nedávna potřeboval člověk k tomu, aby v naší společnosti dokázal vůbec přežít. "Racionální" polovina byla tolik zdůrazňována, že bylo přímo revoluční myšlenkou uvažovat i o existenci druhé - "relační"!
Kořeny magie sahají tisíce let do minulosti, daleko před křesťanství a vůbec dochované historické záznamy. Eleuzínská mystéria, staroegyptské školy mystérií i okultní kultura Atlantidy, to vše vychází ze stejných kořenů. Magické tradice vyrůstaly spolu s monoteismem: křesťanský gnosticismus, obřadní magická společenstva, alchymie i astrologie. A ve všech těchto oborech vědy magické (která nás provází dodnes), nacházíme sjednocující téma: rozvíjení našeho bytostného já, cíl i výchozí bod všeho magického díla. Základní myšlenka je taková: nejprve je třeba si uspořádat vlastní život - uvést jej do harmonie - tělesné, duševní, citové i duchovní.
