Takže ak sa Rajská záhrada nachádzala v Amarne, čo potom s Adamom a Evou? Samozrejme na začiatok treba uviesť, že Adam bol prvý muž a Eva prvá žena. Ale to bol aj faraón Achnaton a kráľovná Nefertiti.
Takže ak sa Rajská záhrada nachádzala v Amarne, čo potom s Adamom a Evou? Samozrejme na začiatok treba uviesť, že Adam bol prvý muž a Eva prvá žena. Ale to bol aj faraón Achnaton a kráľovná Nefertiti.
“Krásným obrazným jazykem, dostupným porozumět mu kterémukoliv člověku, ať už žil před čtyřiceti tisíci léty, nebo dnes, naší předkové informovali o uspořádání Vesmíru. Udivují přesností a rozsahem předávané informace. Náš současný Vesmír, který je jen částečně znám současným vědcům, ukazuje jak je to malá část, jako zrnko písku na břehu nekonečného oceánu.”
U vzdálenější stěny byla opřená ohromná socha, z níž mé zamrazilo v zádech. Bylo to skrčené kočičí tělo, ale s ženskou hlavou a rameny. Oči vypadaly jako živé a tvář měla napůl výsměšný a napůl zvídavý výraz, který mě poněkud lekal. Jeden láma poklekl na podlahu a pozorně si prohlížel jakési značky. „Podívejte!” zvolal, „toto obrázkové písmo ukazuje, jak spolu lidé a kočky hovoří, znázorňuje, jak duše opouští tělo a putuje podsvětím.”
Když jsem se vrátil zpět k lámovi, zeptal jsem se: „Pořád mi leccos nejde na rozum a vrtá mi to hlavou. Například jste, pane, říkal, že tohle místo by mohlo být staré i dva miliony let. Jak je to tedy možné, že zelenina a ovoce jsou pořád ještě tak chutné?“
„Podívej, Lobsangu, musíš si uvědomit, že tento svět je starý miliony let a pobývalo na něm mnoho a mnoho nejrůznějších druhů lidí. Například před asi dvěma miliony let existoval na této planetě lidský druh zvaný Homo habilis. Vstoupil do naší epochy vynálezem prvních pracovních nástrojů tohoto vývojového cyklu. My sami přináležíme k Homo sapiens a tento Homo je naším předchůdcem.
“Mnohé ústne tradície ako tieto boli podložené miestnymi geologickými dôkazmi, ktoré definujú tri prírodné katastrofy, ktoré zničili Lemúriu pred viac ako 3000 rokmi p.n.l., okolo roku 2100 p.n.l. a v roku 1628 p.n.l. Zatopený les pri Wellingtone v Hutt Valley na Novom Zélande, datovaný do obdobia približne 3100 p.n.l. zodpovedá podobnému zatopenému lesu z tohto obdobia, ktoré sa nachádza v západnej Európe. Potápači zistili významnú „nedávno“ zatopenú plošinu pri pláži pozdĺž západného pobrežia Austrálie v hĺbke tri až štyri metre pod hladinou mora, ktorá bola tiež predbežne datovaná do obdobia spred približne 5000 rokov.”
Tie najdôležitejšie otázky, ktoré sa môžeme opýtať sú o nás – nie o nás ako jedincoch, ale ako o druhu. Odkiaľ sme prišli? Ako sme sa sem dostali? Otázka, ktorá nás trápila odkedy sa pamätáme znie: “Kde a kedy sme urobili ten krok od divochov k civilizácii?“
Na práce spomínaného Davida Talbotta, ktorý skúma tzv. saturnské mýty z hľadiska rozboru starovekej a antickej mytológie a v súvislosti s figurálnym umením, kresbami či stavbami a inými motívmi, nadväzuje v modernej dobe Troy McLachlan. McLachlan je spisovateľ, ktorý sa radí k autorom zaoberajúcim sa alternatívnou históriou ľudstva a sveta, ale prepája ju so súčasnosťou, hlavne s pôsobením rôznych tajných a okultných spoločností.
“Ide o to, že tieto slnečné božstvá sú stotožnené – s planétami! Veď hlavnými bohmi v Grécku boli Zeus a pred ním Kronos, v Ríme sú tie isté božské postavy stotožnené s Jupiterom a jeho predchodcom Saturnom a teda s rovnomernými planétami. Talbott a my s ním sa môžeme opýtať: ako to, že antický svet oslavoval Saturna ako pôvodného najvyššieho boha – veď ide dnes len o malé svetielko, ktoré voľným okom ledva zbadáme?! Oslavovali sa Saturnálie, na pripomienku dávneho veku, Zlatého obdobia ľudstva, v ktorom vládol boh Saturn = Kronos.”
„Atlantid?“ pomyslel jsem si v duchu, „ta oblast se přece jmenovala Atlantida,“ a lámovi jsem to řekl. Dobrosrdečně se zasmál a odpověděl: „Ne, ne, Lobsangu, žádné jedno místo zvané Atlantida neexistovalo, je to všeobecný název mnoha zemí, které se beze stopy sesuly na dno oceánu.“
„Ach, já jsem se domníval, že Atlantida byla místem tak vyspělé civilizace, že pro ní jsme jen tlupa vesnických balíků, a vy teď najednou prohlásíte, že žádná Atlantida neexistovala.“
Celkem oblíbená a v záhadologii často traktovaná jsou díla, která se věnují tajemným kontinentům a bájným civilizacím. Mezi ty nejznámější patří ostrovní říše Atlantida s podzemní Agarthou. Jsou však i další bájné pevniny, o nichž se mluví mnohem méně častěji, přesto, že jsou minimálně stejně zajímavé a tajemné. Jednou z nich je země na nejzazším severu...
