Obelisky se tyčí k nebi jako symbol neomezené mocí vládců, jako pojítko se svým slunečním božstvem Ra, který jim měl zajistit život věčný. Touto mánií trpěli vládci světových mocností. Když nemohli odtáhnout z Egypta pyramidy, odtáhli alespoň obelisky. I když měli dostatek poddaných a prostředků, zjistili, že zhotovení 300 tunových kvádrů nejsou schopni zajistit ani s pokročilejším nářadím, než měli staří Egypťané. Proto nechali obelisky převážet s potížemi v celku nebo po kusech do svého království, aby ohromili své poddané.
Velkou pyramidu máme postavenou. Tentokrát si prohlédneme objekty na Gízské plošině a budeme vyhledávat objekty, které nás přesvědčí o mistrovství egyptských stavitelů a matematiků. Budeme hledat svědectví o obráběcích technologiích, hledat technické a fyzikální prostředky, kterými bylo možné geometrických tvarů dosáhnout.
Na celém světe nacházíme mýty o tom, že naši planetu v minulosti navštívili "bohové z hvězd". Jejich popis se liší jen zvyklostmi a vyjdařovacími prostředky těchto národů, jinak však zůstává ve své podstatě stále stejný. Měli bychom proto překonat naše předsudky a snažit se nad nimi lépe zamyslet – a pokusit se rozluštit jejich obsah, neboť mohou obsahovat pro nás velmi cenné poselství, které dokážeme rozluštit až dnes, v době technického pokroku a letů do vesmíru.
Pyramidy v Gíze jsou tím nejmonumentálnějším, co kdy lidé za dobu své historie stvořili. Z celkem devadesáti těchto obrovských staveb, nacházejících se v Egyptě, jsou dvě opravdovou výzvou pro vědce a záhadology: pyramida Chufuova (Cheopsova) a Rachefova (Chafreova). Egyptský bůh Hor zase používal k létání také ještě jeden další létající stroj nazývaný NAR, neboli „ohnivý sloup“. Na dochovaném vyobrazení má NAR podlouhlý doutníkovitý tvar, který se postupně zužoval do kruhové trysky, ze které vycházejí čáry, symbolizující zřejmě kouř.
„Doba ďalšieho preletu Nibiru Slnečnou sústavou sa nezadržateľne blíži...“ Týmito slovami končil 
V předchozích dílech jsme probírali stavbu pyramidy z hlediska možných technologií. Přitom jsme stavebním, obráběcím úkonům přiřazovali vlastnost "milimetrová přesnost", mezi kvádry nelze vložit ani žiletku – přesnost obráběcích technologií. Z hlediska uskutečněné stavby jsou jakékoliv teorie bezpředmětné, když se vyhýbají základnímu fenoménu přesnosti.
Ve starých egyptských textech se dozvídáme, že nevyšší bůh Re, který pocházel z „Planety milionů let“, cestoval vesmírem v obrovském plavidle. Když zahlédl Zemi, přesedl do „nebeské komory“, která měla tvar pyramidy - a snesl se v ní na Zem.
V Teotihuacánu, neboli v „Městě bohů“, ležícím 50 kilometrů severně od Mexico City, v nadmořské výšce 2200 metrů, stojí záhadné starobylé zříceniny. Celý komplex pyramid dnes pokrývá plochu téměř 20 čtverečních kilometrů. Středem města se táhne obrovský a široký „Bulvár mrtvých.“
Stavíme pyramidu. Králova komora a Královnina komora je postavena a nám zůstává poslední úkol: dostat se na vrchol Velké pyramidy z úrovně Královy komory. Ve stavbě budeme pokračovat ve stínu dvou technologií: Technologie A – technologie pokročilé civilizace a Technologie B – technologie měděného dláta. Pokusíme se vymodelovat, jak by si s tím poradila dnešní, nebo i pokročilejší technika a jak technika měděného dláta.
Je jisté, že mýty a legendy o příchodu "bohů z nebes" se nenachází jen u kultur amerického kontinentu, ale že tyto prvky spojují více národů světa – a že existuje něco, co nedokážeme dosud vysvětlit: paměť lidstva zaznamenaná stovkami různých způsobů, tvořící jeden celek – a dokumentující v podstatě stále jedno a totéž: v dávné minulosti sestoupily na zem neznámé bytosti z hvězd. Nelze zatím vysvětlit i fakt, že původní obyvatelé Ameriky věděli, že jsme součástí spirálové Galaxie. Proto nacházíme na skalách po celé Americe tak často vyryté tajemné spirály všech velikostí.