Nápisy na Velestúre ostávajú už takmer 150 rokov témou, ktorou sa oficiálna veda nechce zaoberať. Je to „háklivá“ vec, pre vedu „nebezpečný prípad, kauza, pri ktorej sa nikto nechce pošpiniť. Ako keby stále platilo, že domnelá „pravda“ platná v súčasnej histórii v kauze Velestúr nech ostane v stave „status quo“, teda v zmesi právd, poloprávd, obvinení, nech ostane nedopovedaná, neskúmaná...
Než budeme pokračovat v našem pátrání po příčinách konce Tartárie, zastavme se chvíli v čase někde kolem roku 1815. V tu dobu totiž na Zemi s největší pravděpodobností došlo k jakési obrovské katastrofě světového významu, o níž nám oficiální historie nic neříká. Nebo nás mystifikuje. Důsledky této katastrofy však známe velmi dobře – statisíce, ale pravděpodobně spíš miliony lidských životů.
15. ledna 2013 ruský prezident Vladimír Putin v Ruské geografické společnosti slavnostně otevřel nový archiv, kde jsou veřejnosti zpřístupněny mapy Tartárie. Asi se ptáte, co je na tom tak zajímavého. Je a hodně. Tímto aktem dal světu na srozuměnou, že Rusko se vydává na cestu odhalování své skutečné, nezfalšované historie, protože si je vědomo toho, že národ, který svoji historii nezná, nemůže mít ani budoucnost.
Bájná královna ze Sáby má své potomky zřejmě v Etiopii. Vyplývá to z genetického výzkumu. Africká královna, která měla přinést králi Šalomounovi bájný poklad, tak pravděpodobně skutečně pochází z Etiopie, jak mnozí předpokládali.
Už celá staletí zůstává největší kamenná stavba Afriky na jih od Sahary záhadou pro historiky a archeology. Různí lidé ji, ve snaze objasnit její původ, spojují s tak impozantními postavami, jako byl král Šalomoun či královna ze Sáby. Zříceniny Velkého Zimbabwe si však své tajemství podržely dodnes.
Vrátíme se zpět do Luxoru, na pravý břeh Nilu. Nikde ve starověkém světě se nesnoubí čisté umění s čistým inženýrstvím výstižněji než právě v Luxoru. Člověk sochy nevnímá pouze jako nádherný symbol neuvěřitelně vyspělé starověké kultury, ale také jako symbol vrcholného výrobního inženýrství, který budí úctu i v našem současném světě.
„Pôvodne to nemala byť kniha, snáď len niekoľko článkov, ktoré mali upozorniť na určité zaujímavé súvislosti. Články nemali konkurovať dejinám, ani ich prepisovať, mali iba trochu poštekliť. Postupne sa mi však odkrývali ďalšie a ďalšie udivujúce fakty a veľké množstvo „náhod“. Šteklivé texty presiahli viac ako sto strán a podivným súvislostiam nebolo konca. Moje poznámky začali nadobúdať podobu knihy. Zároveň s pribúdajúcimi dátami som sa dostal do bodu, kedy som sa musel rozhodnúť – akceptovať súčasný historický stav a poukázať na množstvo dejinných nezrovnalostí, alebo všetko zmietnuť zo stola a vytvoriť obraz iný. Nakoniec som našiel spôsob, svojské riešenie, ako urobiť jedno i druhé.“
Vypravíme se zpět k severu do Sakáry. ›› V Dendeře jsme povznesli ducha a mysl, nyní sestoupíme do temných podzemních krypt v Sakáře zvaných Serapeum, jednoho z nejzáhadnějších archeologických míst na světě. Budeme nadále vyhledávat objekty, které se vymykají technologii měděného dláta a doleritových koulí.
›› Minule sme sa venovali téme skôr z hľadiska „AKO SME SA TAM DOSTALI“ a sľúbil som, že sa pozrieme na to, „AKO Z TOHO VON“. Bude toho ale rozhodne viac než na jeden Editoriál...
Dnes se přesuneme z Gízy do Horního Egypta a budeme pátrat, jestli i zde se vyskytují produkty vyspělých technologií. Navštívíme skvost egyptské kultury, chrám bohyně Hathor a pokusíme se proniknout do nevysvětlitelného tajemství spojení techniky a umění.
