Nové pohľady na záhady a tajomstvá fyziky. Do ezoteriky sa totiž zdanlivo dá zaradiť všetko, čo sa nedá zaradiť inam. Dalo by sa povedať, že ezoterika sa zaoberá poznatkami, ktoré sa dosiaľ nedočkali uznania. Kniha pojednáva o rôznych zaujímavých javoch a o tom, ako sa dajú skúmať, vysvetliť a zaradiť. Aj aké máme voči nim predsudky alebo ich naopak využívame neodborne a neopatrne.


Laird Scranton je autorom série kníh a ďalších textov zaoberajúcich sa starovekou kozmológiou a jazykom. Texty zahŕňajú aj články publikované v akademickom časopise „Anthropology News“ Chicagskej univerzity, „Encyklopédii afrického náboženstva“ Temple University a „Encyclopedii Britannica“. Vystupoval v dokumentárnej sérii „Magický Egypt“ Johna Anthonyho Westa a v dokumente Carmen Boulterovej „Pyramídový kód“.
Revoluční fyzik, doktor Amit Goswami, sdílí svůj pohled na neomezený potenciál vědomí jako podstaty všech cítících bytostí, a přemosťuje ohromnou propast, která leží mezi kvantovou fyzikou na straně jedné a duchovními představami Indie na straně druhé. Účastnil se mnoha vědeckých projektů po celém světě. Je autorem několika knih přeložených do devíti jazyků včetně vysoce ceněného vysokoškolského skripta Kvantová mechanika, která se na některých univerzitách používá jako učebnice základů matematiky kvantové fyziky.
“Pojďme odhalit i další «úskalí» všeobecně známých teorií vesmíru. Především, vymezíme pojem hmoty. Jako hmota se rozumí, objektivní realita, kterou vnímáme. Vnímání – informace která vstupuje do mozku z okolního světa prostřednictvím smyslových orgánů. Účelem smyslových orgánů je zajištění optimální existence člověka jako živého organismu v okolním prostředí. Smyslové orgány člověka se zformovaly jako výsledek adaptace člověka na podmínky existující v zaujímané ekologické nice. Proto rozvoj smyslových orgánů šel cestou optimálního přizpůsobení se lidského organismu ekologickému systému.”
Karel Wágner | Zaujalo mne další Matykání z blogu Jana Řeháčka, kde se na úvod čtenářů zeptal, zda nechtějí vyhrát milión dolarů? Autor jim
V případě náboženství, Bůh je “postaven“ na vrchol; z v případě moderní vědy, “mini-bohové“ jsou základem všech teorií. Avšak kam umístíme Boha, nehraje roli, v jednom případě zde máme monoteismus (víru v jednoho Boha), kdežto v případě vědy máme polyteismus (mnoho postulátů).
Drahí priatelia,