Veda

Těžké kovy v životním prostředí jsou daní naší moderní doby. Od doby industrializace se uvolňuje stále více těžkých kovů ze zemské kůry a ty nakonec přistávají na celé Zemi. Částečně ve vzduchu, částečně vodě a v potravinách. Postupem času se usazují v těle a dají se jen těžko vyloučit. Dnešní městský člověk je asi 500 až 1000krát silněji zatížen nežli člověk před dobou industrializace. I při „nepatrném“ zatížení přispívají jedovaté kovy k mnoha civilizačním nemocem.
Následující informace by chtěly dát krátký náhled speciálně na problematiku rtuti jako jednoho z těchto těžkých kovů. Opírají se o knihu od Dr. Muttera: „Amalgám – riziko pro lidstvo“ stejně jako o zveřejnění paní Dr. Schreiber: „Amalgám a jeho následky“.

Volba materiálu, sloužícího k vyplňování zubů, stavěla stomatologii vždycky tváří v tvář jistým problémům. Na předvědeckém stupni znalostí byly kovy ještě z alchymie celkem dobře prozkoumány. Bohatí pacienti si mohli dovolit drahou zlatou fólii, chudým dříve či později vypadly. Není divu, že vědci vyzkoušeli všechno možné s fascinující, stříbřitě se lesknoucí rtutí, která sama ztvrdne po smíchání s jinými kovy. V roce 1820 byla ve Francii vytvořena směs z 8 dílů vizmutu, 5 dílů olova, 3 dílů cínu a jedné desetiny rtuti, nazývaná D´Arcets Mineralzement. Tyto kovy se po roztavení vlily do vyvrtaného zubu.

STAROVĚKÁ ČÍNSKÁ TECHNIKA využívala koncept těžiště, jak se ukazuje u dynastie Čchin (221-207 př. n. I). Vahadlo na nošení vody bylo vyvážené, když byly obě nádoby plné, ale převážilo se, když se jedna z nádob vyprázdnila. Náznak konceptu síly je v Mo-ťing. Pochází ze zkušeností lidí získaných při práci, ačkoliv sinolog A. C. Graham říká, že mohisté přemýšleli jenom v pojmech "váha a tah", a ne síla. Mo-ťing svazuje mechanickou sílu s lidskou silou, kterou nazývá tělesná sing neboli tvar, zatímco působení těles, např. při zvedání, je nazýváno fen neboli "námaha." "Síla" je podle Mo-t'ing "to, čím působí "tvar" na "námahu".

„Skamenené pozostatky ľudí, ktoré nezapadajú do evolučnej teórie, musia byť kategoricky prehlasované za falzifikáty. Ak by bol čo i len jeden taký nález uznaný za autentický, nejednalo by sa o slávnu výnimku z pravidla, ale zrútili by sa všetky naše predstavy o histórii ľudstva a planéty.“
Dr. Zillmer

Prehistorické lesy sa zmenili na uhlie. Žili v nich už vtedy ľudia? Usporadúvali lovy na dinosaurov? Paleontológovia proti takej možnosti vystupujú so všetkou rozhodnosťou. Avšak vedľa skamenených ľudských šľapají je k dispozícii dlhý rad ďalších dokladov podporujúcich vyššie uvedenú domnienku.

Moderní západní věda 2000 let staré nauky jen přejmenovala. Archimédes a jiní už mohli jen „opisovat“.
Starověcí a středověcí čínští fyzikové nepředvídali aspekty kvantové teorie. Prováděli však experimenty. Snad kvůli tomu čínská fyzika té doby zmizela v zrcadle klasické západní fyziky - období od Galilea do začátku 20. století - kdy začala kvantová éra. Experimentální techniky starověkého a středověkého světa mohly docela přirozeně dávat klasické výsledky. "Pospěšme si dodat, že Číňané," říká David Park, "nikdy nedali dohromady uzavřenou teorii dynamiky jako Isaac Newton."

Dnes si už nevieme predstaviť život bez množstva prístrojov, ktoré nám uľahčujú život. Mobilné telefóny, počítače či mikrovlnné rúry sú súčasťou každej modernej domácnosti. Pri moderných elektrospotrebičoch a elektronických výrobkoch vnímame predovšetkým mieru ich užitočnosti, často však zabúdame, že sú aj zdrojom škodlivého elektromagnetického žiarenia rôznych dĺžok. Ich nízkofrekvenčné magnetické a elektrické polia pôsobia na všetky naše bunky ako striedavý prúd. Matka príroda však ľudské telo prispôsobila na naturálne jednosmerné elektromagnetické vyžarovanie.

MOTTO: LINGVISTICKÁ REKONSTRUKCE PRASLOVANŠTINY DO 1. TISÍCILETÍ N.L. NENÍ V SOULADU S REALITOU
Naše současné znalosti nám dovolují uvažovat tímto směrem. Nejsem lingvista a nejsem schopen vést debatu o jazyku Novilarské stély na odborné úrovni, avšak laickým okem vypadá přesvědčivě,
a ve sporu Novilarská stéla versus protoslovanština jde o spor reálného dokumentu s hypotetickou konstrukcí, která je ostatně někdy považována za „podezřelou“ i bez znalosti Novilarské stély. Předposlední poznámkou před čtením Novilarské stély je poznámka o vysoké řemeslné úrovni jejího zpracování. Výroba Novilarské stély určitě stála dost práce. Není to nějaký škrabopis na nerovném podkladu, ale dobře připravená a provedená řemeslná práce. Tady si musíme uvědomit, že řemeslníci bývali obvykle v postavení otroků a že ve starém Římě byli dokonce lékaři-otroci. Z textu stély poznáme, že jde o závažné osobní sdělení člověka, které chtěl zachovat pro budoucnost.

MOTTO: LINGVISTICKÁ REKONSTRUKCE PRASLOVANŠTINY DO 1. TISÍCILETÍ N.L. NENÍ V SOULADU S REALITOU
Tento text se věnuje práci Antonína Horáka, amatérského luštitele starých písem a „slovanského nacionalisty“, který se snažil luštit nápisy etruské a jim podobné, na základě slovanských jazyků, a v roce 1991 publikoval naprosto bizarní teorii. Ve své knize „O Slovanech úplně jinak“ identifikuje neolitické obyvatelstvo Evropy jako praslovanské, hovořící praslovanským jazykem a nachází vlivy těchto neolitiků=praslovanů v mnoha různých dobách na různých místech, například až v Koreji, Japonsku a na Velikonočním ostrově.

SITA | Pod dunami v severozápadnom Peru sa archeológom podarilo nájsť tisíc rokov starý chrámový komplex vrátane hrobky s ľudskými obeťami. Objav komplexu, ktorý už od roku 2006 vykopávali neďaleko mesta Chiclayo, vniesol dávku reality do legendy o bohovi Naylampovi, ktorý údajne založil predinkskú civilizáciu Lambayeque v ôsmom storočí n.l., po páde civilizácie Močikov. Dôkaz na archeologickom nálezisku Chotuna Chornancap naznačuje, že chrámový komplex mohol patriť ľuďom tvrdiacim, že sú potomkami boha Naylampa a ide teda o prvý dôkaz týkajúci sa ich existencie.

Pravdivá slova nebývají příjemná.
Příjemná slova nebývají pravdivá.
(Lao'c)

S pojmem kognitivní disonance přišel v psychologii v roce 1957 Leon Festinger. Co se za tímto pojmem skrývá? Festinger kognitivní disonancí rozumí napětí mezi dvěma protikladnými, navzájem se vylučujícími obsahy vědomí, které se stává výraznou hnací silou. Ta nás tlačí k tomu, že raději změníme obsahy vědomí, aby odpovídaly našemu chování, namísto abychom změnili naše chování, aby bylo odpovídalo obsahům vědomí. Snadnější je něco si odůvodnit, než něco udělat.

Stránky

Odoberať Veda