Človek je jediný cicavec na zemi, konzumujúci mlieko aj po skončení fázy dojčenia, navyše mlieko iného živočíšneho druhu. Nie je to nezvyčajné? Od útleho veku človek počúva tvrdenia o prospešnosti tejto potraviny pre ľudské zdravie. Výrobcovia mliečnych výrobkov nás presviedčajú, že je to nenahraditeľný zdroj všetkých pre život nevyhnutných látok a mal by sa stať súčasťou každodenného jedálneho lístka. Na základe rôznych klinických štúdií však odborníci čoraz viac upozorňujú na možné riziká spojené s konzumáciou mlieka.
Člověk není jen fyzické tělo a tento viditelný fyzický svět a vesmír není jediná forma existence, která existuje. Existuje neviditelná podoba člověka a neviditelný svět, které nelze dokázat ani vyvrátit vědeckými postupy. Člověk je nesmrtelný a existuje neustále, tedy před narozením do fyzického těla i po smrti po jeho opuštění. Onen svět, druhý břeh, či svět mezi nebem a zemí, jak se někdy říká, to jsou všechny světy, které nejsou fyzicky hmotné, ale nejsou ani duchovní. Je to svět, odkud člověk přichází, než se narodí a kam také odchází, když umírá. Je to vlastně trvalý a přirozený domov člověka - zatímco v tomto fyzickém světě tráví jen nepatrný zlomek svého času.
Vyše polstoročia rozšírený názor o užitočnosti fluoridov pri starostlivosti o zuby a prevencii zubného kazu má čoraz väčšie trhliny. Na základe početných štúdií sa nielenže nepodarilo dokázať priamu súvislosť medzi pôsobením fluoridov a zdravým chrupom, ale dokonca vysvitlo, že dlhodobým používaním vody obsahujúcej fluorid môže prísť k zlomeninám kostí, zníženiu IQ, kostnej či zubnej fluoróze.
Úmyslné zanedbání přísunu draslíku vyvolává u člověka zhoubná onemocnění a vydává ho napospas stovkám vysoce lukrativních "léčebných kúr". Titulek by možná mohl v čtenáři vzbudit dojem, že nějaká chamtivá nadnárodní farmaceutická firma uvalila opět jakési zvěrstvo na na ubohé domorodce v nějaké daleké zemi třetího světa, ale tak to není. Zdaleka největší počet úmrtí a trvalé invalidity z nedostatku draslíku se vyskytuje v Americe, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu a v několika dalších západních zemích.
Pojem „Védy“ je odvodený od sanskrtského slova „Veda“, čo znamená „poznanie“ v zmysle „spoznania“ a „náhľadu.“ (rovnaký slovný základ ako slovenské slovo „veda“ – sanskrt aj slovenčina sú indoeurópske jazyky, pozn. prekl.). Latinské slovo „videre“ („vidieť“) vychádza zo sanskrtského koreňa vid, čo je sloveso, ktoré znamená „vedieť, spoznať, rozumieť“. Z toho sú odvodené slová vidya „naučené vedomosti“ a veda – „spoznané/vnútorné/sväté vedenie“. Thomas A. Hein sa pýtal Armina Risiho, experta na védsku múdrosť.
Nikolaj Levašov, vědec a fyzikální teoretik, vytvořil zcela novou teorii vesmíru, která poskytuje odpovědi na řadu otázek, které moderní věda považuje za neřešitelné. Na základě postulátu anizotropie (nehomogenity) vesmíru vysvětluje nezbytné podmínky pro objevení-se živé hmoty, přírodní zákony, které vedou k nevyhnutelnému vzniku života a později rozumu, a vědomí, které se objeví také nevyhnutelně, pokud jsou splněny určité podmínky. Levašovovy pohledy nemají nic společného s „Vulgarmaterialismus“ (něm.), mechanickým materialismem. Silně věří, že hlavní otázka filozofie je absurdní a že duch a hmota je v podstatě jedno. Odhaduje lidské schopnosti jako bezmezné a nemá pochyb o tom, že myšlenka může ovlivnit fyzickou hmotu: ve skutečnosti, může dělat věci, které si ani nejodvážnější science-fiction nedokáže představit.
Znáte ten stav rozčilení, když jste hladoví? Nebo cítíte, jakoby jste měli v žaludku „motýlky“, když jste s někým koho milujete? A jistě znáte, jak bolestivé je „svírání žaludku“. Je to tento trávící orgán, která je podle nedávných výzkumů naším „druhým mozkem“. Samozřejmě, není to o mentálních schopnostech, ale o neméně důležité funkci mozku – hormonální aktivitě. „Druhý mozek“ je určen k tomu, aby poskytoval trávení jídla a přesto je druhým nejvýznamnějším centrem základních emocí jako jsou hněv, vzrušení a radost. Určuje rytmus spaní a bdění.
kp.ru | Odborníci z Univerzity v Canterbury na Novom Zélande pozorovali 16 vráskavcov, ktoré migrovali do antarktických vôd od východného pobrežia Brazílie, okolo Cookových ostrovov a Novej Kaledónie. Zistili, že tieto živočíchy preplávajú do 2 000 kilometrov bez prestávok a pritom sa neodklonia z kurzu viac než o jeden stupeň, oznámila compulenta.ru. Neodchýlia sa od svojej cesty dokonca ani vtedy, keď je v ich kurze búrka či silné prúdy. Tak rovno razia svoju cestu preto, že majú jeden z najdokonalejších kompasov spomedzi zvieracej ríše. V čase sezónnej migrácie prekračujú viac než 6 500 kilometrov. A plávajú pritom ako po linajke!