V naší uspěchané společnosti je občasné vědomé dýchání velkým bohatstvím. Vědomé dýchání můžeme provozovat, nejen když sedíme v meditační místnosti, ale i během práce v kanceláři, nebo doma, při řízení auta, nebo cestujeme-li autobusem, kdekoli a kdykoli během dne.


Nepotrebuje komentár...
Stále se setkávám s lidmi, kteří neumějí říci "ne" a nedokážou odmítnout požadavky svého okolí. Byli vychováni k tomu, aby všem vyhověli, a výsledkem je pak neustálé zklamání, neboť všem se vyhovět nedá. Jejich pozornost je zaměřena na ostatní lidi a stále se snaží plnit jejich očekávání. Pak nezbývá energie ani čas na soustředění na sebe a své vlastní přání a potřeby. Zapomínají na to, že mají zodpovědnost pouze za sebe a marně si chtějí vysloužit lásku a uznání od druhých za cenu sebeobětování.
Dovolím si malou úvahu. Nejde o dogma. Pouze úvaha, či zachycení myšlenek. Jistě jste si v posledních dnech všimli nevídané smrště článků, filmů, rozhovorů a přednášek na téma breathariánství, žití ze světla atp. Zaujala mě jednak intenzita informací týkajících se stejného fenoménu a také breathariánství samo o sobě. Jak je možné, že lidské tělo najednou, z ničeho nic, nepotřebuje k životu jídlo.
Hlavným životným zákonom je udržiavanie dynamickej rovnováhy, alebo homeostázy. A každý živý organizmus, podľa vnútorných životných zákonov, usiluje o homeostázu. Tento zákon funguje od prvých dní života ktorejkoľvek živej bytosti. Táto rovnováha životných procesov sa má uskutočňovať stále a v akýchkoľvek podmienkach. Na živý organizmus z vonku pôsobí Realita, Bytie. A on reaguje na toto pôsobenie. Zdravý organizmus je ten, ktorý prebýva v harmónii, alebo dynamickej rovnováhe.
Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, dokázal jsem poznat, že psychická bolest a utrpení je pro mne jen varováním, abych nežil proti své vlastní pravdě.