100 km severne od Sydney, existuje v pokojnom prostredí National Park Forest asi 300 starovekých hieroglyfov, vyrezaných v miestnom pieskovci. Rezby sa nachádzajú medzi dvomi plochými pieskovcovými stenami, asi 4 m vysokými a s chodníkom medzi nimi širokým niečo málo vyše 1 m. Miesto je dobre ukryté, prístupné cez malý sklz ponad či popod priepasť. Pozorovanie tajomných rezieb je zaznamenané už od roku 1900.
Astrálna úroveň - lono, ktoré porodilo mnohé anti-učenia, ako je Bomp v budhizme, škola Gnostikov, manicheizmus, markionizmus a mazdakizmus, Katarov (Albigenskích), Karpokratov, bulharských Bogomilov, pavlikiánov, kainitov, karmatov, zindikov, izmajlitov, satanistov. Všetky mali množstvo etnografických a dogmatických rozdielov, no jedno mali spoločné - odmietanie existencie (Maat). Podstata anti-učení, alebo antisystémov, ako sa tiež nazývajú, sa zakladala na popretí hmotného tela ako takého a velebení ducha.
Keď prišli do Egypta Šemsu-Hor a uvideli to, chceli celú situáciu napraviť, no zdá sa, že sa im to nepodarilo. Pravdepodobne príčinou vzniku mýtu oproti sebe stojacemu Hórovi a Setovi (dobru a zlu) spočíva v rozporoch a hádkach vzniknutých medzi nositeľmi dávnych tradícií, varujúcich pred komunikáciou so Setom a novou generáciou kňazov, ktorí úplne súhlasili s astrálnym (Setovým) pôvodom proroctiev a informácií, ktoré prijali počas „komunikácie s Bohom“, v skutočnosti v komunikácii so Setom, ktorý sa vydával za Boha a túto vieru v nich živil.
Navazujeme na díl „Experiment 6“, ve kterém jsme se poprvé setkali s importem kultury do Egypta, tentokrát to byla Nabta Playa ze Sahary. Připouštíme, že k importu kultury mohlo dojít ještě z jiných lokalit Země, přičemž každá z nich mohla přinést svoje prvky a importované kultury se mohly setkat právě v Egyptě a vytvořit novou kulturu, ze které se nám točí hlava. Kdo bude chtít, může se s námi vydat za hledáním dalších civilizací, jež mohly egyptskou kulturu obohatit o nové prvky. Závěrem uvedeme, která civilizace zvítězila.
Libor Čermák | Staré egyptské kosmologie o stvoření světa mají hodně společných věcí s tím, co říká moderní věda o vzniku života a historii naší planety. Je to jen náhoda? Snad každý starověký národ má nějakou svojí verzi pověsti o tom, jak byl stvořen tento svět...
Minule jsme navštívili na Sahaře lokalitu Nabta Playa s vyspělou kulturou, odkud do nilského údolí přišla nová kultura s vědomostmi umožňujícími rozvoj společnosti, ke kterému v následujících letech došlo. Dnes navštívíme záhadnou civilizaci již na egyptském území, která dodnes byla tabu, jako by se vynořila ze země - Sakkara Gisr el-Mudir. Jak se tam dostala? Vznikla vývojem kultury ze Sahary, nebo přišla odjinud? Budeme pátrat.
V minulém dílu „Experiment 5“ jsme skončili u toho, že na začátku dynastického období kolem 3100 př.n.l. bylo nalezeno množství kamenných artefaktů a přitom tehdejší hrnčíři uměli vyrobit nádoby pouze z hlíny. Budeme zkoumat toto přelomové období historie a prehistorie kolem roku 3100 př.n.l., kdy započala 1. dynastie. Budeme konfrontovat nálezy a hledat souvislosti. Uvedeme experiment, který připravila sama příroda.
Půjdeme po stopách, jak se došlo k tomu, že Cheops byl prohlášen za stavitele pyramidy. V prvním dílu jsme sledovali průběh experimentu se stavbou malé pyramidy, kdy i s použitím moderních prostředků to bylo fiasko. Pokoušeli jsme se vstoupit do dutin Velké pyramidy pomocí robotů s tušením nálezu. Zatím bez výsledku, ale naděje existuje. Zkoumáním komor nad pohřební komorou jsme dospěli k neprokázanému autorství Velké pyramidy. Je celá řada dalších skutečností, které se vymykají našemu myšlení. V tomto dílu budeme sledovat otázku tvorby kamenných artefaktů, které nebylo možné vytvořit měděnými nástroji. Tedy kdy, kdo a jak odpovíme nakonec.
Půjdeme po stopách, jak se došlo k tomu, že Cheops byl prohlášen za stavitele pyramidy. Pokusíme se zrekonstruovat průběh výzkumu a odhalování stavby nejdokonalejší ze všech pyramid - Cheopsovy pyramidy. Dohledáme dokumenty, které se vážou k autorství Velké pyramidy, uvedeme okolnosti jejich nálezu, navštívíme je v místech jejich nálezu a současného uložení.
Dokumentární TV seriál České televize "V zemi faraonů" (1997), 15 x 19 min. Scénář a režie: Jan Boněk
