Počas búrlivých období sa bežní ľudia v starovekom Egypte obracali k zvieracím múmiám s prosbami k bohom, inšpirujúc vzostup masívneho náboženského priemyslu.
Počas búrlivých období sa bežní ľudia v starovekom Egypte obracali k zvieracím múmiám s prosbami k bohom, inšpirujúc vzostup masívneho náboženského priemyslu.
Pyramidy v Gíze jsou tím nejmonumentálnějším, co kdy lidé za dobu své historie stvořili. Z celkem devadesáti těchto obrovských staveb, nacházejících se v Egyptě, jsou dvě opravdovou výzvou pro vědce a záhadology: pyramida Chufuova (Cheopsova) a Rachefova (Chafreova). Egyptský bůh Hor zase používal k létání také ještě jeden další létající stroj nazývaný NAR, neboli „ohnivý sloup“. Na dochovaném vyobrazení má NAR podlouhlý doutníkovitý tvar, který se postupně zužoval do kruhové trysky, ze které vycházejí čáry, symbolizující zřejmě kouř.
Dnes berieme ako samozrejmosť nočné mestské horizonty, pouličné svetlá a celkovú silu, ktorá poháňa naše moderné vymoženosti. Mohli však mať mudrci starovekého Egypta a Mezopotámie znalosti o elektrine, elektrickom osvetlení, alebo dokonca o technológii založenej na elektrine? Vzhľadom na niektoré archeologické dôkazy sa odpoveď zdá byť kladná.
V předchozích dílech jsme probírali stavbu pyramidy z hlediska možných technologií. Přitom jsme stavebním, obráběcím úkonům přiřazovali vlastnost "milimetrová přesnost", mezi kvádry nelze vložit ani žiletku – přesnost obráběcích technologií. Z hlediska uskutečněné stavby jsou jakékoliv teorie bezpředmětné, když se vyhýbají základnímu fenoménu přesnosti.
Ve starých egyptských textech se dozvídáme, že nevyšší bůh Re, který pocházel z „Planety milionů let“, cestoval vesmírem v obrovském plavidle. Když zahlédl Zemi, přesedl do „nebeské komory“, která měla tvar pyramidy - a snesl se v ní na Zem.
V starovekom Egypte sa postup mumifikovania zvierat stal rozšíreným v prvom miléniu pred Kristom. Až do príchodu kresťanstva, si mohli návštevníci chrámov kúpiť balíky s múmiami ako obety bohom. Bohatší pútnici mohli tiež vystavovať na obdiv vypracované truhly v tvare zvierat, ktoré obsahovali tieto múmie, o ktorých starovekí Egypťania pravdepodobne verili, že predstavujú duše bohov. Popri predaji zvieracích múmií bola výroba bohatých bronzových a drevených truhiel určite dôležitým zdrojom zisku pre chrámy.
Stavíme pyramidu. Králova komora a Královnina komora je postavena a nám zůstává poslední úkol: dostat se na vrchol Velké pyramidy z úrovně Královy komory. Ve stavbě budeme pokračovat ve stínu dvou technologií: Technologie A – technologie pokročilé civilizace a Technologie B – technologie měděného dláta. Pokusíme se vymodelovat, jak by si s tím poradila dnešní, nebo i pokročilejší technika a jak technika měděného dláta.
Stavba Královy komory. V minulém dílu Experiment 17 jsme převezli z Asuánu do přístavu v Gíze žulu pro stavbu Královy komory. Dnes budeme ze žuly stavět Královu komoru. Opět podle technologie A s vyspělou technologickou úrovní a Technologie B s technologickou úrovní měděného dláta a doleritových koulí. Odpovíme na otázku, jak do výšky 60 m Královy komory lze vyzvednout kvádr těžší než 60 tun.
Transport. V minulém dílu Experiment 16 jsme se seznámili s problémy těžby žulových kvádrů v Asuánu technologií vyspělou a technologií měděného dláta. Pokusíme se zrekonstruovat přepravu 165 mohutných kvádrů pro Královu komoru do přístavu v Gíze pod pyramidou. Vyhodnotíme časové relace těžby a přesunu, jestli se v jednotlivých technologiích vejdeme do projektované doby stavby 20 roků.
„O dome, v ktorom žil človek, ktorý vstal z mŕtvych, a o pozícii, ktorú zastával vo svetovej histórii, sa dnes dostupné staré texty nezmieňujú. Presné miesto Kráľovstva Osirisa nie je známe. Ale egyptské a grécke legendy prakticky nenechávajú nikoho na pochybách, že jeho pohrebisko sa nachádza v Abydose."
E. A. Wallis Budge, „Vzkriesenie Osirisa“, Zväzok I
