MOTTO: LINGVISTICKÁ REKONSTRUKCE PRASLOVANŠTINY DO 1. TISÍCILETÍ N.L. NENÍ V SOULADU S REALITOU
Tento text se věnuje práci Antonína Horáka, amatérského luštitele starých písem a „slovanského nacionalisty“, který se snažil luštit nápisy etruské a jim podobné, na základě slovanských jazyků, a v roce 1991 publikoval naprosto bizarní teorii. Ve své knize „O Slovanech úplně jinak“ identifikuje neolitické obyvatelstvo Evropy jako praslovanské, hovořící praslovanským jazykem a nachází vlivy těchto neolitiků=praslovanů v mnoha různých dobách na různých místech, například až v Koreji, Japonsku a na Velikonočním ostrově.
Na zodpovězení téhle otázky se musíme přesunout do dob nejstarších, o kterých se dochovaly vůbec poprvé nějaké písemnosti. Navštívíme jižní Mezopotámii, která nám v lecčems napoví. Žil zde národ Sumeru, jejich historie se datuje od roku 3500 let př.n.l. V jejich náboženství se objevuje víra ve vícero bohů a to konkrétně ve 12 nejdůležitějších, kteří se obměňovali. Pantheon a události sumerských bohů se prolínají napříč naší historií po celém světě. Až teprve v křesťanství se píše o jednom bohu, ale i v Bibli - Genesis jsou zmínky o bozích, k těmto nepřesnostem muselo samozřejmě dojít, protože i biblické příběhy se nevyhnuly popisu sumerských událostí. V Egyptě, Řecku, Indii, Střední a Jižní Americe nebyla žádná jiná božstva než ta sumerská, která žila v pospolitosti s lidmi tehdejší doby, která odešla, ale slíbila, že se vrátí.
Již v Mezopotámii Sumerové používali rozdělení stupňů kruhu na 360, které používáme dodnes v geometrii a astronomii, ale jak se k tomu dopočítali? Používali ne stovkový systém, ale šedesátkový, neboli sexagesimální číselnou soustavu, kterou pak zdědili Babyloňané, začali číslem 6x10x6... a to Sumerové použili pro popis kruhu, 360 opět vynásobili x 10 a to je 1 sar což je 3600 pozemských let a přibližně jedna otočka Nibiru kolem Slunce. Nibiru se nekryje se Zemí!
"Sme natoľko duchovne skolonizovaní, že keď niekto vytiahne jadrové témy našej kultúry, tak to vyzerá ako podozrivá exotika. Pravdaže, sú aj univerzálne témy, z ktorých sa však stali klišé, ako spievať o láske, potom ešte o láske, a nakoniec o láske. To sa môže. Môže sa spievať aj o búchaní, chlastaní, grcaní, to sa ešte môže. V krásnej piesni, ktorá by už dnes nemohla „rotovať“ - „Balada o poľných vtákoch“, je napríklad spomenutý údel Kainov, teda prvok kresťanskej mystiky, ktorá je bežná. Takisto ako v „Neobzerajte sa pani Lótová“. To nikomu nevadí. Čo je teda až také čudné na tom, že sa v mojich textoch mihne tu dobrodruh a rebel Popolvár, inde Svarogov Slncový kôň, Rod, Lada, Vesna, Perún, alebo divice tancujúce na krížnych cestách."
V Žiarislavových textoch sú zakódované odkazy v obrazoch slovenskej a slovanskej mystiky, takže sa dá nad nimi hútať i pokojne rozjímať. Nájdeme v nich svätoháje (Postoj chvíľu), uctievaný liečivý Raslav kameň (Kde pramení sa voda), matku Zem (Chvála ti, veľká Matka Zem), Ladu (Svadobná) i Slncového koňa Svarogovho (Zem Slovenov), tak ako aj mystiku 4 svetových strán (Živý obraz). Slovanská a slovenská mystika je po dlhej dobe obrazov Kainov, paní Lótových a iných výjavov z mystík iných kultúr, zaujímavým domácim osviežením.
Hopiové, Poslové Dávného vědění, jsou jedním z původních národů Severní Ameriky. Tím, že žili většinou vysoko v horách, v nehostinných podmínkách, byli relativně dlouho nedotčeni těžkou rukou industrializované civilizace bílého člověka. V posledních staletích však neúprosná expanze pronikla až na jejich území a od té doby byli krutě “zkoušeni” novodobými kolonizátory. Mužové a ženy bezdůvodně oddělováni a týráni, děti odváděny na převýchovu do bělošských škol. Těch málo, kteří přežili, nesou přesto přesevšechno dávné poselství. V tomto článku promlouvá Roy Littlesun (75 let), který byl v mládí adoptován stařešinou kmene Hopiů, Titem Quomayumptewa.
"Západ sa tomu brániť nevie, pretože nemá dostatočne živého ducha, nemá nápady. Vyčerpal sa dočasne úspešným spotrebným materializmom, nevie sa ho pustiť a ostáva v ňom ako v modle, ktorá nie je účinná. My sme sa zbavili komunizmu a nateraz podriadili Západu, ale súčasne sa začala sa zatiaľ skrytá obroda rodných hodnôt, duchovného slovenstva, čo je však jeden z najpodstatnejších koreňov európskej kultúry. Ak uskutočníme duchovnú obrodu, nemusíme sa báť ani amerických vojsk, ani toho, že tu nebudú, nemusíme sa báť ani Kremľa, ani moslimov, ani ďalších javov, ktoré mnohí považujú za hrozbu. Našu duchovnú prírodnosť treba zjavne ustanoviť ako prirodzené právo, a nie ju potláčať ako pohanstvo. Ak sa podarí naša duchovná obroda, ktorá po nekonečne dlhej dobe je vôbec možná, môžeme sa stať jednou z najšťastnejších kultúr sveta."
Dramatický búrlivý rozvoj rôznorodých mnohobunkových zvierat. Tak sa to uvádza, pretože zrazu je tu všetko, ako vidno v geologických záznamoch. Nevedno ako, nevedno odkiaľ. Tak sa len povie: „Je to náhle tu, a hotovo!“ Z ničoho nič sa objavuje celá tá pestrosť. Zvieratá existujú podľa druhov a druhy sa objavujú vrámci niekoľko miliónov rokov. Opäť – žiadny vývoj. Jednoducho je ich vidno v geologických záznamoch a to v rôznych častiach na súčasných pozemských kontinentoch.
Keď sa rozvinula spotrebná pakultúra do dnešnej slaboduchej podoby, vo chvíľach takmer beznádejných pre ľudí prírodne uvedomelých, našli sme stopy predkov načiarané na tvári Matky Zeme. Letecké snímkovania rok čo rok umožňujú objaviť ďalšie obradné kruhové miesta ohraničené kruhovou palisádou, sústredenými zemnými valmi a priekopami. V zemi slovenskej sú ich desiatky. Keď sa pozrieme na Zem očami vtákov, vidíme samé štvoruholníkové stavby a parcely. Je príznačné, že v dobách slobody prírodného duchovna to boli kruhy, ktoré stelesňovali celostnejší - kruhovejší pohľad našich predkov na svet.