Brien Foerster sa narodil v Rochesteri (Minnesota, USA), ale vyrástol na západnom pobreží Kanady. Peru sa stalo jeho ďalšou hlavnou oblasťou záujmu. Stal sa z neho odborník na megalitické stavby Južnej Ameriky a predĺžené lebky. Svoj čas delí medzi Paracas, Peru a Cusco.
V roku 1994 vytvoril historik Pavel Dvořák s režisérom Gejzom Kendy a scenáristom Petrom Vrchovinom cyklus krátkych dokumentov o významných udalostiach najstaršej histórie Slovenska.
Táto časť je venovaná nálezom dvoch bohatých hrobov z doby rímskej a ich zaujímavej histórii.
“Aby mohla pyramida produkovat světlo, jsou potřebné volné elektrony. K tomu byl použit vodík. Za účelem získání elektronů z vodíku mohou být elektrony natlakovány, vystaveny vysokému napětí nebo zasaženy elektromagnetickým zářením. Všechny tři procesy v pyramidě proběhly. Jakmile tlak vzduchu v podzemní komnatě vzrostl, byl vodík natlačen do Královniny komory a naplnil jižní a severní šachtu. Tyto šachty jsou zataraseny tzn. Gantenbrinkovými dveřmi, takže tam vodík také zůstal.”
Přibližně 150 let po ustanovení egyptologie jako akademické oblasti se stále zdá, že mezi vědci neexistuje žádná shoda o funkci Velké (Chufuovy) pyramidy v Gíze. Přesto bylo navrženo několik různých hypotéz. Na začátku výzkumu pyramidy se objevila hypotéza hrobky, s obecnou vírou hlásající, že pyramida měla primární funkci jako místo odpočinku druhého vládce čtvrté dynastie – Chufua.
Brien Foerster sa narodil v Rochesteri (Minnesota, USA), ale vyrástol na západnom pobreží Kanady. Peru sa stalo jeho ďalšou hlavnou oblasťou záujmu. Stal sa z neho odborník na megalitické stavby Južnej Ameriky a predĺžené lebky. Svoj čas delí medzi Paracas, Peru a Cusco.
Starovekí Egypťania si vysoko cenili magické praktiky a používali ich na rôzne účely takmer vo všetkých aspektoch života. Ich svetonázor nebol obmedzený len na to, čo sa dialo na zemi, ale aj vo vzdialených a neznámych ríšach, ktoré obývali démoni a bohovia. Ale náboženská revolúcia kráľa Achnatona so sebou priniesla obrovský zmätok do myslí obyvateľov, ktorí boli od nepamäti zvyknutí uctievať viacero božstiev.
V roku 1994 vytvoril historik Pavel Dvořák s režisérom Gejzom Kendy a scenáristom Petrom Vrchovinom cyklus krátkych dokumentov o významných udalostiach najstaršej histórie Slovenska.
Táto časť je venovaná mohylám čakanskej kultúry z mladšej doby bronzovej v Dedinke a Čake. Archeológiu zastupuje Jozef Paulík.
Tento seriál sa už venoval mnohým fenoménom moderného sveta, ktoré sa celkom nezhodujú s našou predstavou o starovekej histórii sveta. V tejto časti sa pozrieme na anomálie na lebkách a tajomnú rannú metalurgiu.
