„Môj obľúbený spisovateľ pán Hrabal sa kdesi zmieňuje o učiteľovi, ktorý žiakom zatajil hlodavce len preto, že mu nebol zvýšený plat. Ja si myslím, že by bolo veľkou škodou, keby rôzne tabu, hlúposť a predsudky vytlačili tak vynikajúci liek, ktorý bol už pred päť tisíc rokmi nazývaný Indmi nápojom bohov.“
„Keby mi niekto pred pár rokmi povedal, že pije vlastný moč, pomyslel by som si o ňom, že je padnutý na hlavu alebo úchylný. Keby mi naviac tvrdil, že si vlastný moč alebo moč dieťaťa, či tehotnej ženy aplikuje s pomocou klystíru, pokladal by som ho za dvojnásobne úchylného. To isté si asi bude myslieť väčšina z vás, ktorí budete čítať tieto riadky. Pevne však verím, že keď ich dočítate, zmeníte názor nielen na mňa, ale i na tisíce rokov starý spôsob liečenia močom alebo urinoterapiu.“
V článku „Šokující pravda o lidské stravě“ jsme konstatovali, že maso a žádná tepelně upravovaná strava pro člověka, jako biologický druh, není vhodná. Na první pohled je vše jednoduché a zcela jasné. V tomto článku byly opominuty další aspekty, jako jsou klimatické podmínky dané společnosti a individuální dispozice jednotlivců. Jiné podmínky pro konzumaci syrové rostlinné stravy jsou například na tichomořských ostrovech nebo na Floridě než například ve Skandinávii. U nás v Čechách se také budeme jinak stravovat v zimě než za parného léta. Někdo se bez masa zcela obejde, pro jiného to znamená zdravotní riziko. Tímto článkem však nechceme obsah výše zmíněného článku zpochybnit, jen je třeba dodat, že během mnoha tisíciletí vývoje lidstva si lidské tělo na masitou a tepelně upravovanou stravu zvyklo, proto přechod na syrovou rostlinnou stravu nemůže být náhlý, pokud se chceme vyhnout zdravotním rizikům. Cílem tohoto článku tedy je doplnění a upřesnění výše zmíněného článku.
Neustále nás musí udivovat důmysl a dokonalost Přírody a na druhé straně pošetilost, hloupost a arogance lidského rozumu. Následující článek chce toho být malým dokladem. Většina lidí ví nebo tuší, že člověk ničí své přirozené životní prostředí a svým (pohodlným) způsobem života si zapříčinil mnoho civilizačních chorob. Toho jsme svědky zejména posledních cca sto nebo dvě stě let uvědomíme-li si, že vše vlastně začalo průmyslovou revolucí). Málokdo však tuší, že si člověk pod sebou začal řezat pomyslnou větev již mnohem dříve, a to tehdy, když objevil oheň a začal si potravu tepelně upravovat, ať už se jednalo o pečení masa nebo nejrůznějších výrobků z obilovin.
V klasické i alternativní medicíně rozeznáváme čtyři základní způsoby léčby. Je to chirurgická, chemická, energetická a psychická. Zatím co lékaři využívají všechny čtyři metody, alternativní léčba skoro úplně vynechává z logických důvodů chirurgii a pouze výjimečně využívá léčbu hypnózou. Nejčastěji se v této oblasti využívá fytoterapie ve formě různých čajů a mastí. Vždy však léčba neprobíhá podle našich představ. Ptáme se oprávněně proč? Vždyť člověk byl zasazen do přírody jako její nedílná součást a vždy mněl kolem sebe dost rostlin, které jej dokázaly vyléčit z většiny zdravotních neduhů. A v exotických krajinách, v zapadlých koutech pralesů to funguje dodnes!
