VEĽKÁ EPOCHA | Za jednu z nejstarších kamenných památek v Egyptě je považována stavba Osireion. Jde o stavbu, pro kterou vědci dosud nenašli vhodné vysvětlení. Nikdo nezná její účel ani důvod, proč je v její konstrukci zabudováno tak velké množství hmoty. Prastará stavba byla vybudována z gigantických kamenných kvádrů dopravených z velkých vzdáleností. Vnitřek budovy tvoří dvacet pět metrů dlouhý a dvanáct metrů široký podstavec z mohutných dlaždicových kvádrů.
V komplexu Luxor byla odkryta zeď, která kdysi uzavírala chrám Petah v Karnaku. Tento týden, během rutinních výkopových pracích odhalil francouzsko-egyptský archeologický tým dvě významné památky. První z nich je zeď, která kdysi uzavírala chrám boha Petah a druhý je brána sahající až do období vlády 25. dynastie krále Shabaka (712-698 př. n. l.). Christophe Tiers, ředitel francouzské mise Karnak řekl, že vykopávky rovněž odhalily řadu bloků chrámu Petah.
Libor Čermák | Už jste určitě slyšeli, že v pyramidách egyptské Gízy je ukryto zobrazení souhvězdí Orion. Ovšem jak se mi podařilo zjistit, podobné hvězdné obrazy se nalézají i v jiných památkách dávných kultur jinde na světě. Mezi zájemci o záhady starého Egypta je už téměř notoricky známá věc, že tři hlavní pyramidy v Gíze, tedy Cheopsova, Chefrenova a Menkoureova jsou umístěna v postavení tří hvězd z Orionova pásu (viz Svět plný pyramid http://liborcermak.blog.idnes.cz/c/104570/Svet-plny-pyramid.html). Jejich postavení vůči řece Nil navíc odpovídá postavení Orionova pásu vůči Mléčné dráze.
Jednou z mnoha záhad megalitů jsou do jejich povrchů vysekané miskové nebo hrncové prohlubně, ve vodorovné, svislé nebo šikmé poloze. Ve velkém množství se vyskytují po celé Zemi, jen v Austrálii bylo nalezeno na kamenných blocích tisíce takových prohlubní. Jejich zdůvodnění bude snadnější, když se nejprve seznámíme s fyzikální podstatou tohoto fenoménu na podobných příkladech ze současné doby, nebo středověku.
Ako mnohé iné umenia má aj geomantia svoje korene skryté v hĺbkach minulosti. Pochádza z dôb, keď človek žil v blízkej spätosti s prírodou a nevidel sa ako niečo oddelené a cudzorodé prostrediu v ktorom sa pohyboval. Inštinkty a vývoj druhu mu velili vnímať svoje bezprostredné okolie ako zdroj potravy, alebo prípadného nebezpečenstva. Hľadal a nachádzal miesto na spánok, odpočinok, úkryt pred nepohodou či nepriateľským okolím. Nachádzal miesta vhodné na pozorovanie lovenej zveri, nachádzal vodu tam kde jej bolo málo, vnímal miestnu klímu aby si vyberal to čo najviac vyhovovalo jeho záujmom. Poznal svoje okolie veľmi presne, vedel v ňom čítať, pretože od toho závisel jeho život.
V průběhu více než dvaceti let jsem zrealizoval stovky experimentů, které byly ve většině případů motivovány snahou odhalit důvody a příčiny nedostatečně osvětlených a ne vždy přesvědčivě vysvětlených pracovních činností dávných civilizací. Při těchto pokusech jsem dospěl ke zjištění, že mnohé prehistorické pracovní aktivity zaniklých kultur byly evidentně motivovány snahou využít poznatky o atributech statické elektřiny. Ani v odborných publikacích jsem se nedozvěděl žádné informace o škále následně zjištěných vlastností statické elektřiny. Nelze tedy vyloučit, že ani do současnosti nebyly nikde publikované. Z tohoto důvodu připouštím, že by se mohlo jednat o zcela nové poznatky.
Po desetiletí jsou oficiální publikace o Stonehenge plné fascinujících údajů, čísel a teorií popisujících největší anglický předhistorický monument. Avšak ani v jednom průvodci na lesklém křídovém papíru nenajdete zmínku o přestavbě 4000 let starého kamenného kruhu, která probíhala ve 20. století! To je jedno z temných tajemství moderní archeologie, o kterém se nemluví: O dnech, v nichž kameníci přestavěli nejslavnější britský starověký monument Stonehenge tak, jak by podle nich měl vypadat.
Vysoko v horách, v juhoamerických Andách pred viac ako tisíc rokmi žili príslušníci indiánskeho kmeňa Inkov. V čase svojho najväčšieho územného rozvoja, (r. 1493–1525), zaberala Inkská ríša západnú časť Južnej Ameriky od Ekvádoru až po južný okraj púšte Atacama. K legendárnym a posvätným miestam Inkskej ríše patrilo aj jazero Titicaca, ktorého názov v jazyku aymarských Indiánov znamená “cínové pole”. Keď stojíte na brehu jazera Titicaca a pozriete sa na tú sivastú farbu vôd jazera, poviete si: “ten indiánsky názov jazera to naozaj dokonale vystihuje, šedé, cínové…”.
Stejně jako celá řada jiných historických staveb je pro současnou vědu záhadou zejména z hlediska využití. Nejrůznější hypotézy se bezvýsledně pokoušejí vysvětlit tyto zvláštní impozantní stavby, chrámy a oltáře. Jedna teorie říká, že Machu Picchu bylo založeno jako nepřístupná strategická pevnost, podle jiné domněnky bylo město poslední útočiště příslušníků vládnoucí kasty. Další teorie říká, že to bylo místo pro pozorování hvězd, podle jiných se tu odehrávaly obřady, rituály a pod. Domnívám se, že správná hypotéza může vyplynout pouze z odpovědi na otázku, proč lidé vynaložili tolik námahy s dovozem velkých žulových bloků přes hory a hluboká údolí, když jiné horniny byl v místě stavby nadbytek.
Anglicko je malebná ostrovná krajina s miernym podnebím. Dokáže zaujať aj najnáročnejších domácich, ale predovšetkým zahraničných turistov. Veľký záujem vzbudzovalo toto územie aj pred niekoľkými tisícročiami, v mladšej dobe kamennej, keď sa tu začali usadzovať prvé civilizácie.
