Hluboko v kolumbijských horách Sierra Nevada de Santa Marta žije obklopeno džunglí, teroristickými guerillami a drogovými dealery něco přes dvacet tisíc příslušníků etnika zvaného Kogiové. Jejich společnost žije bez kontaktu s ostatní civilizací již od dobytí Jižní Ameriky Španěly. O to intenzivněji je ale spjata s přírodou. S přírodou, kterou podle nich my ve "vyspělém" světě ničíme.
Bola som v provincii Napo neďaleko od Teny. Žili sme s rodinou Grefa v pralese. Prečo som tam išla? Mojou túžbou bolo vidieť prírodu Južnej Ameriky, staré niekoľkostoročné stromy, akých je u nás iba málo, zažiť silu takéhoto zatiaľ nedotknutého lesa. Vidieť život ľudí, ktorí tu žijú... (viac vo videodokumente už čoskoro! pozn. red.)
Jedinečný dokumentární film, který časosběrnou metodou sleduje rok v životě tradiční navažské rodiny. Film ukazuje navažskou propojenost se Zemí, rodový systém, ekologii, filozofii, spiritualitu, dětský život, využívání půdy a hospodaření. Film je výjimečný i tím, že v něm filmový štáb mohl natáčet některé z tradičních navažských ceremonií, jako je potní chýše či ceremonie dospívání.
Nemá rád civilizaci Západu, indiány posílá zpátky do lesa a málem se stal šamanem. Jméno Atapana dostal od svých duchovních rodičů a od té doby se cítí členem jejich kmene Jawalapiti. "Z kontaktů s bělochy nevzešlo pro indiány nikdy nic dobrého," říká etnograf a antropolog Mnislav Zelený.
„Já osobně,“ pustil se do nesnadného výkladu, „žiju v přírodě, kde je všechno vzájemně propojeno, vše se pohybuje v kruhu. Stále dokola se střídají roční období. Kruhové jsou všechny planety a totéž platí o drahách, po kterých obíhají kolem Slunce. V kruhu se pohybuje také veškerá voda, kterou máme na Zemi. Naprší z oblohy, řekami a potoky se šíří po světě a roznáší život a nakonec se zase vypaří a vrátí tam, odkud se objevila. Já bydlím v kruhovém týpí, hřeju se u kruhového ohně a když za mnou na návštěvu přijedou přátelé a lidi, které mám rád, sedneme si do kruhu a povídáme si.“
Slavný film Alana Ereiry v produkci BBC z roku 1992 o domorodém lidu Kogi, který žije na hoře Sierra Nevada v Kolumbii a který je díky své přírodní izolaci poslední předkolumbovskou civilizací na Zemi.
Když jsem jen tak mimochodem s trochou času pročítal místní tisk (El Deber, Bolívie), udeřilo mě do obličeje poměrně podrobné zpravodajství o indiánském rodu Wichi, který obývá nativní lesy na severozápadě Argentiny, severovýchodně od města Salta a některé další menší přilehlé oblasti. Spíše, než jako o indiánském rodu, se o nich můžeme zmínit bez nadsázky coby o plně autochtonní civilizaci, kterých již na této planetě mnoho není, a naneštěstí i tato se nyní dostává do svého finálního existenčního ohrožení. Indiáni rodu Wichi mají jednu obrovskou výhodu, která je ale pravděpodobně také trnem v oku systému, který jej dnes již plně obklopuje: absolutně nic od nás nepotřebují.
