Sedím u ohně a rozjímám. Mám pocit, že jsem vším, cítím obrovské štěstí. Jsem sama mimo osadu a medituji, splývám s přírodou, se vším okolo. Cítím ochrannou jednotu. Najednou jako kdyby mě šíp trefil do srdce. Cítím negativní energii. Něco se děje doma. Jsem váženou matkou celého kmene. Hlavou celého místního společenství. Cítím křeče v lýtkách, ta křeč je strašně silná. Je vánice a já spěchám domů (třes nohou). Je to úplně jiná kultura. Žije se tu na jiných principech. Mají tu větší úctu ženy než muži. Utíkám domů. Žijeme v iglů. Cítím chlad a křeče v nohou (pláč). Byla jsem dlouho pryč. Jsou mrtví.
Jsem druhým nejvyšším velitelem římského vojska. V roce 658 př.n.l. bojujeme v Egyptě. Vyloďujeme se u egyptských břehů a začínáme dobývat jedno z egyptských měst. Jedu na koni, křičím a ženu své vojáky dopředu. Cítím velkou kuráž, chci je porazit, vyhrát. Mohu opět dosáhnout vítězství. Vnímám to jako svoji sílu a moc. Je to ohromné sebeuspokojení a hrdost. Jenom o to mi tady jde. (Silné emoce a tvrdost). Biji se, je mi jedno kdo to je, jsou to Egypťani. Je mi to všechno jedno. Nepřátelští vojáci po nás házejí z hradeb kopími. Jedno z těchto kopí mne zasahuje do ramene. (Chytá se za pravé rameno a sténá). Padám z koně. Jdou po mně dva nepřátelští vojáci, protože vidí, že jsem velitel.
Michael Faraday je jedním z nejvýznamnějších fyziků v historii člověka. Díky němu člověk začal používat elektrickou energii v denním životě, v tomto rámci přišel na mnoho důležitých objevů. Za svůj život se zasloužil o 16,042 poznatků skrze bádání zejména ve fyzice a chemii, z nichž čerpalo další množství významných badatelů, včetně A. Einsteina, a prohlubovali tak lidské poznání a technologický vývoj člověka. A to vše dokázal bez akademického vzdělání a znalosti matematiky. Michael Faraday byl taktéž člověkem význačných kvalit a přírodní vědy, tedy i fyzika byla v Anglii 19. století obecně považována jako filozofie – a M. Faraday se za něj sám označoval. Michael se narodil ve velmi chudé rodině, kdy častokrát musel přežít s krajícem chleba na celý týden. Byl blažen také velikou úctou a službou Ježíši Kristu. Byl členem Sandemaniánské církve a ve svých pozdějších letech dokonce kázal. Jeho příběh je velice zajímavý. Tento článek je ale věnován jeho filozofii o přátelství. Představený úryvek je citací z jeho dopisu Benjaminu Abbottovi z 11. října 1812, kdy mu bylo 21 let.
Dušou človeka lomcuje neraz hnev, keď musí spoluprežívať rôzne prejavy nezrelosti svojho blížneho. Hneváme sa skoro na všetko. Muž sa hnevá na ženu, pretože zle varí, nerobí poriadok v dome, nevenuje sa deťom. Žena sa hnevá na muža pre nezdvorilosť voči nej alebo preto, že nezarába dosť peňazí a núti ju pracovať na dva úväzky, ignoruje domáce práce a ona musí napríklad meniť vypálené žiarovky, zabíjať klince do steny, opravovať počítač atď.
Mnoho ľudí sa ponosuje – keby existoval Boh, tak by nemohol dopustiť takú nespravodlivosť... Vojny, hlad, choroby a utrpenie rôzneho druhu vytvára dojem nespravodlivosti. To je však iba povrchné videnie – v skutočnosti to nie je žiadna nespravodlivosť, ale človeku sa iba vracia to, čo svojimi myšlienkami, slovami a skutkami sám spôsobil. Naopak, Božia spravodlivosť je zákonom, ktorý nemôže byť porušený – pracuje však podľa Božej vôle, nie podľa predstáv človeka.
Rytier sa správa voči všetkým ľuďom absolútne poctivo. Verí v spravodlivosť, a to v spravodlivosť Božiu i tú, ktorá má vychádzať od neho samého.
Člověk se během své pestré historie velmi často snažil najít odpověď na otázku jak správně žít, aby byl šťasten a jak žít, aby jeho život byl smysluplný a spravedlivý. Byly to přijaté etické principy obsahující mravní ideály, které mu daly na jeho otázku dokonalou odpověď a pomohly mu formovat morální zákony, podle kterých měl žít. Tak se stala etika naukou o mravních zásadách včleněných do života člověka. Už od starověku se etika považovala za nedílnou součást praktické filozofie. Vysoké morální zásady byly vždy základním kamenem filozofických systémů i pokročilých duchovních nauk. Mezi ty, kteří do důsledku akceptovali etické principy, patřili například: Sokrates, Platón, Aristoteles, Seneca, Ježíš, I. Kant a také T. G. Masaryk. Filozofie vytváří a podporuje nejvyšší úrovně chování, které však nemusí odpovídat představám běžného člověka.
V etických konfliktoch môže človek prísť iba k subjektívnym rozhodnutiam. Nikto za neho nemôže určiť, kde v tom či onom prípade leží najvzdialenejšia hranica možnosti zotrvať na stanovisku život uchovať a podporiť. Musí to posúdiť iba on sám, keď sa pri tom nechá viesť krajnou zodpovednosťou za druhý život. Pravá filozofia musí vychádzať z najbezprostrednejšieho a najširšieho fakticky daného obsahu vedomia, ktorý znie: „Som život, ktorý chce žiť uprostred života, ktorý chce tiež žiť.“ Etika teda spočíva v tom, že prežívam naliehavú potrebu mať ku každému životu rovnakú úctu, ako k svojmu vlastnému. Tým je mi daný aj myšlienkový základ mravnosti. Dobré je život uchovávať a podporovať: zlé je ho ničiť a obmedzovať.
Žakovce. Malá dedinka pri Poprade, kde sa dejú veľké veci. Neveríte? Presvedčte sa i skrze záznam prednášky tamojšieho farára, vďaka spolupráci so serverom 