V dochovaných materiálech ze Staré faraonské říše se nachází řada odkazů, které jsou přinejmenším zvláštní. Podle staroegyptských záznamů měl bůh Thovt, který byl pro Egypťany symbolem moudrosti a který učil lidi řeči, matematice, psaní, čtení, astronomii a technice, vystoupit v doprovodu osmi prabohů ze „zářivého kamene“ neb, jak jinak, než z „tajemného vejce.“
V tu chvíli, kdy jsem si šel nalít ze vzhledově hnusného tetrapaku druhou sklenici laciného vína, mě náhle napadla myšlenka, že celý svět je zřejmě vícevrstvý. Ze stejného důvodu, jak se zdá, byly vytvořeny pyramidy... jako razítka pro replikaci života. Pestrého života od člověka po pavouka, od pavouka po mikroba, od mikroba po... něco takové, co je tak malé, že menšího už nic není.
Ve svých minulých článcích věnovaných historii světa jsem se několikrát zmínil o Hyperborei. Pevnině, která se podle starověkých legend měla v dávné minulosti nacházet někde v oblastech severního ledového oceánu. Vedle Atlantidy v Atlantiku a země MU v Tichém oceánu měla představovat jednu z tří zaniklých pevnin.
Tie priťahovali odjakživa. Ľudia boli a sú ochotní podstúpiť neuveriteľné veci, aby vedeli viac. Obzvlášť vyhľadávané sú znalosti, ktoré nie sú bežne dostupné. Tak nejak automaticky sa predpokladá, že to očiam skryté je dôležitejšie, ako to zjavné. Že to, za čo sa platia veľké sumy, je hodnotnejšie.
"Ohmatával jsem si kapsu naditou dalším bakšišem, když jsme běhali po úbočích egyptských pyramid, a neustále přitom vzpomínal a vzpomínal na neuvěřitelné pyramidy tibetského Města Bohů, ve srovnání s nimiž vypadaly egyptské pyramidy jako trpaslíci. Buřičská myšlenka, že pyramidy Města Bohů jsou také vícevrstvé, mě nenechala spát. Samozřejmě, že jsem byl přesvědčen o tom, že pyramidy enormní velikosti byly ve Městě Bohů vytvořeny pomocí vnějšího působení, protože jsem tam, pod tibetskou oblohou, uviděl jasné známky... broušení celých horských hřebenů. Ale... kdo ví... kdo ví... možná, že podzemní Šambala pracovala neznámými technologiemi zevnitř a vytvářela vícevrstvé vnitřní části pyramid."
Maori z Nového Zélandu majú legendu ktorá hovorí, že k zasľúbenej zemi ich viedla skupina delfínov a títo delfíni im pomohli na pobrežie. V modernom svete bývajú v novinách často príbehy o delfínoch zachraňujúcich ľudí v boji so žralokmi, pomáhajúcich topiacim sa ľuďom dostať sa na breh a dokonca vedúcich záchranárske lode k obetiam lodných vrakov. Také súcitné činy sú hlboko dojímavé, obzvlášť ak sa vezmú do úvahy mnohé zlé spôsoby, akými ľudia k delfínom a veľrybám pristupujú.
Veľmi zaujímavý mytologický príbeh o veľrybách a delfínoch má kmeň v západnej Afrike v Mali nazývajúci sa Dogoni. Dogoni, ktorých kultúra je dnes stále živá, žili kedysi na južnom pobreží Stredozemného mora. Majú mnohé náboženské viery a viery ohľadom stvorenia, ktoré sa týkajú veľrýb a delfínov. Zvečnili ich vo svojich náboženských obradoch a vo forme kresieb v piesku.
„Každý normální člověk, který nemá příznaky boha-samozvance, chápe, že náboženské nauky nevznikly z ničeho nic a že všudypřítomný pojem hřích, se kterým bojují všechna náboženství, má nějaký hluboký a velmi důležitý smysl. Věty typu „Příčinou Světové potopy byl hřích Atlanťanů." nebo „Kaj se ze svého hříchu." či „Nevpusť hřích do duše." se objevují ve všech esoterických a náboženských písemnostech. Copak je hřích tak strašný? Asi ano. Jinak by se na něj nekladl tak velký důraz."
„Na Východě si lidé váží pradávných znalostí na rozdíl od nás. Tito východní lidé sice mají úzký průřez očí, zato mají velkou moudrost. Za Bohy se nepokládají. Kdo ví, možná, že v jejich svatém čísle 108 je něco důležitého! Vždyť sami celý večer mluvíme o číslech, probíráme různé kombinace, porovnáváme s pradávnými pyramidami a celou dobu myslíme na to, že v nadpozemském světě mají čísla sílu. Možná, že 108 je hraniční číslo: dojdeš k němu a stojíš na hraně, bud' se tvá mysl změní v 0 nebo ne."
Delfíni fascinujú ľudí tisíce rokov nielen kvôli inteligencii, ale pre ich spojenie s nami a našou galaktickou históriou. Dogoni majú legendu o Nommoch, strašne vyzerajúcich bytostiach, ktoré pricestovali v lodi spolu s ohňom a hrmením. Nommovia, ktorí mohli žiť na zemi, ale prebývali prevažne v mori, boli sčasti rybou, morským národom (morské panny a morskí muži).
