"Znepokojen těmito myšlenkami jsem usedl na pahrbek a hleděl směrem ke Kailásu. Měl jsem v rukou mapu, podle níž jsem mohl přesně určit polohu hory, zahalené mraky. Pak můj pohled sklouzl stranou a najednou se zastavil západně od Kailásu na neobvyklé hoře pravidelného tvaru. Pozorně jsem se zadíval. Zabušilo mi srdce. „Vždyť to není hora! Je to pyramida!" řekl jsem vzrušeně nahlas sám pro sebe."
V říjnu 2015 byl objeven nový vstup do labyrintu Ravne o deset metrů níž, než který znáte dnes. Labyrint má více úrovní (podlaží), které jsou propojeny svislými šachtami. WM magazín byl ve správný čas na správném místě. Práce pokračují. Na jaře 2016 budou mít navštěvníci bosenského údolí pyramid možnost vidět nejnovější objevy labyrintu Ravne 2.
Další lokalitou s podivuhodnými vlastnostmi, které může být branou vedoucí do jiného časoprostoru, je skalní útvar, který Peruánci velmi výstižně nazývají Puerta de Hayu Marca - brána bohů. Najdeme ji v Peru, v Andách, 85 kilometrů od města Puna, u zátoky na severozápadě jezera Titicaca. Záhadnou bránu, nebo lépe řečeno obří kamenná vrata, vytesaná do skály, která nikam nevedou, objevil pro turistický ruch roku 1998, úplně náhodou průvodce cizinců José Luis Delgado Mamani. Tehdy prohledával okolí, aby mohl vytyčit novou, turisty ještě neokoukanou trasu v horách.
„Zajímavé! Poprvé vidím evropského vědce, který zná a upřímně věří možnosti sebekonzervace lidského těla - samádhi a také vážně hovoří o existenci Genofondu lidstva v hlubokém podzemí Himaláje a Tibetu," vzrušeně reagoval Ataman. „Pozoruhodné je i to, že se nepovyšujete a máte velmi uctivý vztah k našemu náboženství a našim zvykům a... dokonce nazýváte naše náboženství věděním předchozích civilizací, proneseným přes staletí."
Když jsme vycházeli z jednoho chrámu, potkali jsme člověka s dlouhými vlasy, oblečeného do exotického oděvu. Na čele měl nakreslen nějaký vzor. Pravou rukou nám ukazoval nějaké gesto, podobné tomu, které bylo ztvárněno na jedné ze soch Buddhů.
„Hej!" zvolal na nás hřmotně.
„Možná je to jogín," řekl naivně Ravil.
"V tom okamžiku jsem nevěděl, že ve Městě Bohů pod starodávnými pyramidami brzy uvidíme pro zdejší hory nepřirozené hroudy prachu, kter vznikají při broušení kamene. Budu se na ten prach okouzleně dívat a pochopím, že se tu nebrousily kameny, ale celé hory. A pouze tehdy a v plné míře si uvědomím energetickou sílu stroje dávných předků, lépe řečeno energetickou sílu člověka. Kromě toho, drahý čtenáři, se neudržím a trochu předběhnu vyprávění, když vám řeknu, že ve Městě Bohů objevíme ještě jeden stroj pradávných lidí, ale podstatně jiné konstrukce a obrovských rozměrů."
"Zemi se snaží ovládnout mimozemské civilizace. Stalo se to již miliónkrát a děje se to stále. Nazývá se to boj tmy a světla. Pokaždé, když se zdá, že je obsazení nevyhnutelné, se najde jeden velmi čistý člověk, který se dokáže dostat na další úroveň vědomí, potom najde loď a zvedne ji do vzduchu. Tehdy je tento člověk obdařen velikou silou a vše, na co pomyslí nebo pocítí, se stane realitou."
Nie je to tak dávno, čo osamelým hlasom vizionárov nevenoval pozornosť takmer nik. Potrebe etiky pri vedeckom bádaní rozumieme a určite tiež nie je jedno, ako sa poznatky využijú. Kto to ale kedy počul, aby veda ladila s duchovnými aspektmi? Že čo je za tým? Pozrime sa na to „per partes“...
... Odpověď však nepřicházela. Dokonce jsem se začal sám na sebe zlobit. Uvědomoval jsem si, že komplex stupy Svajambanat symbolizuje něco velmi důležitého, významného, to, co vzniklo ještě před Světovou potopou nebo těsně po ní, a co mělo velký vliv na rozvoj lidstva. Ale co?
Začal jsem zkoumat jednotlivé části hlavní stupy Svajambanat. Co znamená její kupole? Čí oči jsou zobrazeny na stupě? Co znamená stupňovitý jehlan? Co symbolizuje baldachýn na vrcholu stupy?
„Stopy zpívajících bytostí pak vytvořily na celém kontinentu síť. Když splnily svůj úkol, vrátily se stvořitelské bytosti zpět do staré vlasti - na nebesa. Aboriginci po sobě nezanechali žádné mohutné kamenné stavby, písemné, či umělecké předměty, jako ostatní vyspělé světové národy. Neměli to zapotřebí, jejich poklady byly spíše duchovního zcela jiného charakteru.“
