Tento zcela specielní instruktážní kurz je určen těm, kdo mají upřímný zájem o věci, které by člověk měl znát.
"Čistá a zlatá žluť, o níž jsme se zmínili v úvodu tohoto pojednání o žluté, je barvou, o kterou bychom měli vždy usilovat. Dospějeme k ní, budeme–li udržovat myšlenky i úmysly čisté. Každý z nás, dříve než postoupí na cestě evoluce do vyšších úrovní, musí touto jasnou zlatistou žlutí projít."
5. LEKCE
AURICKÉ BARVY
Každý hudební tón je kombinací harmonických vibrací, slučitelných s vibracemi sousedními. Jakýkoliv NEDOSTATEK této slučitelnosti vyvolává notu „falešnou", nepříjemnou sluchu. Hudební skladatelé usilují výhradně o příjemné uspořádání tónů.
Stejně, jako v hudbě, je tomu i v barvách, neboť i ony jsou vibracemi, přestože se nalézají na poněkud odlišném stupni žebříčku „spektra lidského vnímání". Existují barvy čisté, příjemné a povznášející. Vyskytují se ale i barvy odpuzující, které jitří nervy. Lidská aura zahrnuje veliké množství barev a jejich odstínů. Některé přesahují rámec vizuální hranice NESKOLENÉHO pozorovatele, a pro tyto barvy nemáme proto žádné všeobecně zavedené pojmenování.
Existuje, jak už jsme si řekli, „neslyšná" psí píšťalka. To znamená, že rezonuje ve vibračním pásmu, které lidský sluch nezachytí, ale pes ano. Na opačném konci této stupnice se nacházejí zvuky hluboké, a ty zas dokáží lidé vnímat lépe než pes; pro něj jsou hluboké tóny neslyšitelné. Představme si, že práh lidské slyšitelnosti posuneme směrem vzhůru: získáme psí sluch. Uslyšíme vysoké tóny psi píšťalky. Pokud bychom tímto způsobem zvedli i práh našeho zraku, uviděli bychom lidskou auru. Kdybychom si však počínali neopatrně, mohl by nám tento posun vzít schopnost vidění černé a tmavofialové!
Nelze tu rozvádět seznam nespočetných barev aury. Podívejme se tedy alespoň na ty nejvýraznější a nejčastější. Základní barvy se mění podle duchovního růstu, kterého člověk postupně dosahuje. Jak se jeho spirituální úroveň zvyšuje, mění se i barvy. Jestliže někdo upadne do takového neštěstí, že na žebříčku duchovního pokroku sklouzne zpět, pak se jeho základní aurické barvy úplně změní, dostanou jiný odstín. Základní barvy, které hned uvedeme, vypovídají o „podstatě" člověka. Nespočetně pastelové odstíny prozrazují naše myšlenky, záměry, i stupeň dosažené oduševnělosti. Aura víří a proudí jako neobyčejně bohatá duha. Barvy se honí okolo těla v rozšiřujících se spirálách, a jdou i od hlavy dolů k nohám. Těchto barev je mnohem víc, než se jich vyskytuje v duze, protože ta je pouhým světelným lomem vodních krystalů, prostinká věcička oproti auře, která je život sám. Následuje bližší popis a vysvětlení několika mála barev. Uvádíme jen těchto několik, protože nemá smysl zabývat se ostatními, dokud ty, které zahrnuje tento výčet, nebudete schopni vidět!
ČERVENÁ
Dobrá červená ukazuje na zdravou hnací sílu. Dobří generálové a vůdci mívají v auře hodné jasně červené. Zvlášť čistý odstín červené s jasně žlutým lemováním označuje člověka se sklony vést „křížová" tažení na pomoc druhým. Ale POZOR! Člověka tohoto typu si nesmíme plést s obyčejným šťourou, jehož červeň bude znečištěna hnědí. Jasně červené pruhy, či záblesky, vycházející ze sídla určitého orgánu potvrzují, že tento orgán je ve skvělém zdravotním stavu. Někteří světoví vůdci mají ve svém aurickém uspořádání hodně jasně červené. Naneštěstí je v příliš mnoha případech poskvrněna znečišťujícími odstíny.
Ošklivá červeň, tedy matná, či příliš tmavá, potvrzuje špatnou nebo zvrácenou povahu. Takový člověk je nespolehlivý, svárlivý, proradný. Ostatních lidí zneužívá. Kalné odstíny červené neomylně ukazují na nervové rozrušení. Člověk s ošklivou rudou může být i tělesně velice zdatný. Naneštěstí však bude mít i sílu ke zlým skutkům. Vrazi mají degradovanou rudou v auře vždycky. Čím světlejší červená barva je (SVĚTLEJŠÍ nezaměňujme s ČISTŠÍ), tím nervóznější a vrtkavější je její nositel. Taková osoba je velice činorodá, až křečovitá, a nevydrží v klidu déle než pár vteřin. Je také pochopitelně nadmíru egocentrická. Červeň, obklopující orgány, určuje jejich zdravotní stav. Kalná nebo dokonce nahnědlá rudá, pomalu pulzující nad sídlem daného orgánu, prozrazuje rakovinu. Také je možno rozlišit, zda je rakovina už rozbujelá, ANEBO TEPRVE V POČÁTCÍCH! Aura rovněž napovídá, jaké nemoci postihnou tělo později, pokud nebudou učiněna léčebná opatření. To se v budoucnu stane jedním z nejvýznamnějších principů aurické léčebné metody.
Skvrnitá červeň, vystřelující z oblasti čelistí, je příznakem bolesti zubů, a je–li provázena nahnědlým odstínem, pravidelně pulsujícím v nimbu,značí strach z pouhého pomyšlení na návštěvu zubaře. Auru, zbarvenou šarlatově, „nosívají" ti, kteří jsou příliš sebevědomí a zároveň myslí výhradně na na sebe. Je to barva falešné pýchy, která nemá opodstatnění. A ještě něco - šarlat se také objevuje velice zřetelně v oblasti boků dam, které za královskou minci prodávají lásku ! Jsou to skutečné „dámy v šarlatu“! Těmto ženám obvykle vůbec nejde o pohlavní akt jako takový. Jedná se jim prostě o zdroj obživy. A tak příliš domýšliví spolu s prostitutkami sdílejí stejnou aurickou barvu. Vedle „ženy v šarlatu" stojí za zamyšlení i jiná stará rčení, jako: černá nálada, rudý hněvem, zelený závistí apod., vystihující skutečně přesně auru osoby, postižené tím kterým duševním rozpoložením. Je zřejmé, že ti, kteří takové obraty vymysleli, vědomě nebo nevědomě auru viděli.
V rámci skupiny „červená" máme ještě růžovou (lépe řečeno odstín, který se blíží spíš korálové), a ta svědčí o nezralosti. Dospívající mládež mívá tuto růžovou častěji, než kterýkoliv jiný druh červeně. Vyskytne–li se u dospělého, vypovídá o dětinskosti a nejistotě. Rudohnědá, připomínající syrová játra, upozorňuje na skutečně velice odpornou osobu, které je lepší se vyhnout, protože jinak člověku způsobí nepříjemnosti. Objeví–li se toto zbarvení nad některým orgánem, znamená to, že dané místo je opravdu těžce zachváceno nemocí, a má–li je kdo nad životně důležitým orgánem, brzy zemře.
Všichni ti, kteří vykazují ČERVENOU na konci prsní kosti, jsou neurotičtí. Chtějí–li žít dlouho a spokojeně, měli by se naučit ovládat a žít usedlejším způsobem.
ORANŽOVÁ
Oranžová by sice měla správně náležet k červené, ale my jí chceme projevit zvláštní poctu, a proto ji zařazujeme samostatně, v souladu s některými náboženstvími Dálného východu, která ji považují za sluneční barvu a vzdávají jí hold. Proto se také na Dálném východě oranžová tak hojně vyskytuje. Abychom si však ukázali i „druhou stranu mince", připomeňme, že existují jiná náboženství, uctívající jako barvu slunce modrou. Nesejde na tom, ke kterému názoru se přikloníme. Oranžová je v zásadě barva dobrá a lidé, mající auru pěkného odstínu oranžové, jsou velice ohleduplní k druhým, jsou lidští, a ze všech sil se snaží být nápomocni těm, kdo v životě neměli takové štěstí. I žlutooranžová je výtečná, protože svědčí o sebeovládání a mnoha ctnostech.
Hnědooranžová však prozrazuje člověka se sklony k povalečství, který „na všechno kašle". Může však signalizovat i ledvinové onemocnění. Nachází–li se toto zbarvení nad ledvinami, spolu s šedivými varhánkovitými šmouhami, napovídá to o přítomnosti ledvinových kamenů.
Oranžová s nádechem do zelena charakterizuje člověka svárlivého, který se s chutí pře jen pro hádku samu. Až pokročíte natolik, že budete schopni rozlišit nejenom všechny barvy, ale i jejich odstíny a prolínání, moudře se vyhněte výměně názorů s těmi, kdo mezi oranžovou mají zelenou, protože ti rozlišují jen „černé a bílé". Chybí jim představivost, vnímavost a bystrost, umožňující postřehnout mnohotvárnost pravdy, názorové odstíny a jemná zabarvení skutečnosti. Osoba zelenooranžovou postižená se bude donekonečna hádat jen tak pro radost, bez ohledu na to, zda jsou její argumenty hodnotné, či nikoli. Nejde jí o podstatu, ale o vlastní proces hádky.
ŽLUTÁ
Zlatí žluť znamená, že její nositel je vysoce duchovního založení. Všichni velcí světci měli okolo hlavy zlatisté svatozáře a čím vyšší oduševnělost, tím zlatá žluť září jasněji. Ti, kteří dosáhli nejvyšší spirituální úrovně, mají v auře i indigovou modř; ale vraťme se ke žluté. Ti, kdo mají v auře žlutou, vždy vykazují zdravé duchovní a morální jádro. Postupují po správné životní cestě, a mají–li jistý přesný odstín žluti, nemají se už čeho bát. Člověku se zářící žlutí v auře můžeme tedy naprosto důvěřovat; má–li však někdo žluť zastřenou (odstín zkaženého čedarského sýra), má zbabělou povahu - a proto se také v hovorové angličtině zbabělý nazývá „žlutý". Dříve bývalo mnohem běžnější vidění aury, a tak se většina takovýchto úsloví musela do různých jazyků dostat právě v oněch dobách. Nepěkný odstín žluti označuje člověka povahy nedobré. Je to ten typ, který se bojí úplně všeho. Je–li žluť načervenalá, také to není nic příznivého, neboť signalizuje duševní, morální i tělesnou slabost, a zároveň naprostou nedostatečnost duchovního rozhledu a úsudku. Je to ten druh lidí, přebíhajících od jedné víry ke druhé, kteří budou vždy hledat uplatnění tam, kde by vynikli ne později než za pět minut! Chybí jim vytrvalost, u ničeho nevydrží déle než pár chvil. Ten, jehož aura vykazuje žlutočervenou nebo hnědočervenou barvu, se neustále honí za opačným pohlavím - ale marně! Za zmínku stojí, že zrzaví lidé, a lidé s vlasy zázvorového odstínu (tzn. červenavěžlutého), kteří mají zároveň červeň a žluť i v auře, bývají velice útoční, urážliví a vždy pohotoví mylně si vyložit jakoukoli poznámku v tom smyslu, že byla cílena proti nim. Zvlášť se to týká zrzků s načervenalou, případně pihovatou kůží.
Některé odstíny červenější žluti označují osoby s velkými komplexy méněcennosti. Čím červenější ta červeň ve žluti je, tím vyšší stupeň pocitu méněcennosti tu existuje. Nahnědlá žluť prozrazuje velice nečisté myšlenky, i ubohý stupeň duchovního vývoje. Snad každý zná pojem „spodina", tedy sebranka opilců, vyvrhelů a pobudů, kteří v tomto světě sklouzli až na samé dno společnosti. Mnoho příslušníků této společenské vrstvy se vyznačuje právě aurickou kombinací červeno—hnědo—žluté, a jsou–li zvlášť špatní, mají v auře i nepříjemný odstín citrónově zelených skvrn. Takové lidi se jenom zřídka podaří zachránit před vlastní pošetilostí.
Nahnědlá žluť naznačuje nečisté myšlenky, i to, že dotyčná osoba se nedrží zrovna „příkré a úzké Cesty". Z hlediska zdraví se zelenožlutá objevuje při jaterních potížích. Když se zelinkavě žlutá mění ve žluť nahnědlou a načervenalou, ukazuje to, že příslušné zdravotní potíže patří spíše do oblasti nemocí psychosomatických. Člověk, trpící takovou chorobou, má zásadně tmavohnědý až tmavožlutý pás kolem boků. Často je potečkován jakoby rudým prachem. Je–li hněď ve žluti ještě zřetelnější, a třeba i přijímá tvar vroubkovaných pásů, značí to duševní poruchy. Člověk, trpící rozdvojeností osobnosti (v psychiatrickém slova smyslu), má často jednu polovinu aury modravě žlutou a druhou hnědavě nebo zelinkavě žlutou. Je to kombinace nadmíru nepříjemná.
Čistá a zlatá žluť, o níž jsme se zmínili v úvodu tohoto pojednání o žluté, je barvou, o kterou bychom měli vždy usilovat. Dospějeme k ní, budeme–li udržovat myšlenky i úmysly čisté. Každý z nás, dříve než postoupí na cestě evoluce do vyšších úrovní, musí touto jasnou zlatistou žlutí projít.
ZELENÁ
Zelená je barvou léčby a uzdravování, barvou vyučování a fyzického růstu. Velcí lékaři a chirurgové mívají hodně zelené aury. Mívají v ní i hodně červené, a což je pozoruhodné, tyto dvě barvy jsou harmonicky sladěny, a vůbec se netlučou. Na látkách, či jiných hmotných předmětech, často vzájemně neladí a působí vedle sebe nepříjemně, ale v těchto aurách oku lahodí. Zelená ve společnosti pěkné červeně tedy ohlašuje skvělého, nanejvýš kompetentního chirurga. Zeleň samotná, bez doprovodu červené, je typická pro vynikající lékaře, kteří své práci rozumí, ale i pro zdravotní sestry, jejichž povolání je jim posláním i láskou. Zeleň s pěknou modří svědčí o úspěšném vyučování. Skutečně, skvělí učitelé mívají v zelené auře pásy či proužky vířící modři v odstínu modři elektrické, a mezi touto modrou a základní zelení se často vyskytují úzké pruhy zlatisté žluti, které svědčí o tom, že vyučující je z těch, kterým blaho žáků opravdu leží na srdci, a že má i onu nezbytnou duchovní úroveň, aby své učitelské povolání mohl vykonávat co nejlépe.
Takže u všech, kdo mají něco společného se zdravím lidí i zvířat, nalézáme v aurickém uspořádání hodně zeleně. Nemusí to být nutně pouze význační chirurgové a lékaři, vztahuje se to bez rozdílu na všechny, kteří se starají o zdraví lidí, zvířat i rostlin. Ti prosté v auře vždycky mají určité množství zeleně. Zdá se to být téměř odznakem jejich povolání. Zelená není však barvou dominantní, nýbrž téměř vždy tvoří doplněk k nějaké jiné barvě. Je barvou pomocnou, a o tom, kdo v auře má dost zeleně, zvěstuje i to, že je přátelské, soucitné a ohleduplné povahy. Pokud však někdo vykazuje zeleň nažloutlou, nelze mu důvěřovat, a čím je kombinace šeredné zeleně s nepěknou žlutí dominantnější, tím je dotyčná osoba nespolehlivější a proradnější. Tento druh žlutozelené náleží společenským příživníkům, a je to ten druh podvodníků, kteří se lidem vlichotí, získají jejich důvěru a pak je ošidí, a třeba i oberou o peníze. Poznají se podle téměř citrónově nažloutlé zeleně, která vlastní žluť doplňuje. Čím však zelená tíhne víc k modré, bývá to taková ta modř oblohy nebo modř elektrická, tím je její nositel důvěryhodnější.
MODRÁ
Tato barva je často označována za barvu duchovního světa. Vedle vlastní spirituality svědčí i o intelektuálních schopnostech, podmínkou samozřejmě je, aby odstín modři byl ten správný. Je–li tento požadavek splněn, je modrá barva nadmíru příznivá. Namodralého zbarvení je i éterické tělo. Tento odstín se poněkud podobá nevdechnutému cigaretovému dýmu, či kouři hořícího dřeva. Čím je modř živější, tím zdravější a v lepší kondici je její nositel. Bledě modrá je barva liknavých lidí, kteří se v životě nedovedou rozhodnout, a kdykoli je třeba přimět je k definitivnímu rozhodnutí, musí je člověk k němu doslova dostrkat. Tmavší modř patří těm, kteří dělají Pokroky, kteří se snaží. Je–li modř ještě tmavší, charakterizuje člověka, jemuž životní poslání leží na srdci, a který v něm nalezl i určité uspokojení, Tyto tmavé odstíny modři často nalézáme u misionářů, kteří se jimi stali pod impulsem, jako by byli výslovně „povoláni". Marně bychom ji však hledali u těch misionářů, kterým jde pouze o to, sehnat nějaké zaměstnání, cestovat po světě sem tam a mít přitom veškeré výdaje hrazeny. V zásadě platí, že o člověku si lze udělat úsudek podle živosti jeho žluti a tmavosti jeho modři.
INDIGOVÁ MODŘ A FIALOVÁ
Zařadili jsme barvu indigo a fialovou do společné skupiny, protože jsou si tak podobny, že jedna přechází v druhou a jsou na sobě vzájemně závislé. Výrazná přítomnost indiga v auře signalizuje osobu hlubokého náboženského založení, která se neomezuje na to, že se k náboženské víře hlásí. V tom je zásadní rozdíl. Jsou totiž lidé, kteří tvrdí, že věří v Boha, někteří se i domnívají, že jsou skutečně věřící, ale není–li možné se na jejich auru podívat, člověk neví… Indigo podává konečný důkaz. Je–li v něm patrné narůžovělé zbarvení, bude majitel takové aury nedůtklivý a protivný, zvlášť k lidem, kteří jsou mu podřízeni. Narůžovělý odstín do indiga vnáší znehodnocující prvek. Okrádá auru o její čistotu. Mimochodem, co se zdravotní stránky týče, lidé, jejichž aura obsahuje indigo, fialovou či purpur, trpí srdečními a žaludečními potížemi, a měli by velmi omezit tuky a nejíst smažená jídla.
ŠEDÁ
Šedá ostatní aurické barvy mění. Sama o sobě ale nic neznamená, s výjimkou případů lidí, teprve nepatrně pokročilých z hlediska duchovní evoluce. Je–li osoba, kterou si prohlížíte, tímto způsobem nedovyvinutá, můžete v její v auře pozorovat velké šedivé plochy a pásy; ale běžně se vám nestane, že byste se setkali s obnaženým tělem člověka takto duchovně primitivního. Má–li některá aurická barva nádech do šeda, naznačuje to slabý charakter, ale i chatrné zdraví. Vykazuje–li někdo šedivé pásy v oblasti určitého orgánu, znamená to, že tomuto orgánu hrozí kolaps, že se vlastně UŽ hroutí a že lékařský zákrok by měl být okamžitý. Osobě s tupou, pulzující bolestí hlavy, bude procházet skrz nimbus neboli „svatozář" kouřově šedavý obláček, a bez ohledu na barvu záře kolem hlavy budou tyto šedě pásy pulsovat v rytmu návalů bolestí.
-pokračovanie-
KNIHU bolo možné zakúpiť na tejto adrese
Dr. T. Lobsang Rampa
Translation Jitka Badoučková, 1996
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
