(sans.) šestý z deseti stupňů cesty k buddhovské dokonalosti podle mahájány. Osmidílná cesta, jak ji znal raný buddhismus, je zde rozpracována do deseti bhúmi, čili stupňů. O těchto dokonalostech se předpokládá, že se začínají vyvíjet po tom, kdy se stoupenec buddhismu vzdá rodinného a společenského života a odejde do bezdomoví, aby se věnoval vývoji duchovních kvalit svého osobního života. Pak se předpokládá vnitřní vývoj, který je dále popsán.
Když se buddhistický mnich zřekne světa, počínaje vlastní rodinou a konče světskou existencí, vstoupí do prvního stupně dokonalosti, který se jmenuje pramuditá, což se překládá jako „mocně se radující“. Charakter tohoto stupně ukazuje jasně na to, že tělo mnicha, „nevymyté“ dosud kvalitami duchovního světa, reaguje na vliv světa, do něhož postupnou očistou právě vstupuje, na vliv světa duchovního. Neboť jak dokazují zkušenosti ze zřeknutí se světa, nevzniká ze zřeknutí bolest, nýbrž radost. Radost je však psychologicky dosti hrubé pocitové hnutí, takže se může posuzovat jako světskost jemnějšího stupně; světskost, která sahá po člověku v podobě takřka fyzické vibrace. Proto se musí mnich zaměřit na klid, který je za úplným zřeknutím se světa. Když se mu to podaří a setrvá v tomto stavu určitou dobu, vstoupí do druhého stupně dokonalosti zvaného vimála, což se překládá jako „neposkvrněný“.
Po zániku radosti, provázející první stupeň dokonalosti pramuditá, uniká mnich kladnému vlivu světa, radosti, čímž dosahuje stavu neposkvrnění. V tomto stavu se má věnovat „meditativnímu ponoření“ v sebe, to je jemnému soustředění na tělo s tendencí myslit nebo uvažovat. Tím vstoupí do třetího stupně dokonalosti, zvaného prabhákarí, to je „vytvářející světlo“.
Při správném noření se mysli do těla nezapomíná člověk na tělo. Tím se zavádí centripetální tendence energetických kvant těla, což vede ke zvýšení energetického napětí; zvyšováním tohoto napětí zesílí luminiscence těla, někdy do té míry, že je zjevná i běžnému zrakovému postřehování.
Mnich však má intenzitu postřehování zvyšovat. Když to bude činit, dosáhne čtvrtého stupně dokonalosti, zvaného arčišmatí, to je světlo (nebo paprsek) rozptylující. Neboť je-li dosaženo stupně, v němž se chaotické vyzařování bytosti změnilo ve kvantitativní pulsy fotonů, čili potenciálního záření, v záření nebo světlo „normálních“ kvalit, pak již opravdu stačí zvýšení intenzity koncentrací usměrněného myšlení, aby došlo k záření tvrdšímu, jakým se vyznačují svítící nebeská tělesa, např. slunce.
Po dosažení tohoto stupně dokonalosti má člověk vyvinout schopnost nebo sílu obracet i směr záření, vyvozující světlo, k jeho centru nebo zřídlu. Tím dosáhne pátého stupně dokonalosti, zvaného sudurdžajá, což se překládá jako „velmi obtížné ke cvičení“. K této schopnosti se člověk nejlépe propracuje tzv. dvojitou koncentrací, totiž na objekt a subjekt současně. Cílem této koncentrace je řídit jak vyzařování vlastní bytosti, tak její pohlcování tohoto vyzařování. Když se to podaří, pak se tzv. valenční energie bytí centralizují jako energie působící nebo činné; tím se dospívá k šesté dokonalosti, zvané abhimukhí, to je „vynikající“ nebo „zaměřený“.
Komu se podaří centralizovat valenční energie svého bytí, vytvoří ze sebe „svět sám pro sebe“, který proto, že své záření živí ze sebe sama, jako to např. činí slunce, stává se vynikajícím nebo samozářným. Když se potom v tomto dosaženém stupni dobře orientuje, dosahuje sedmé dokonalosti, zvané dúramgamá, to je „velmi pokročilý“. Neboť co více může člověk dosáhnout než orientace ve dvojitém vyzařování bytosti a tím i vlády nad ním, nad vyzařováním jak dostředivým, tak odstředivým? Zvláště když víme, že běžný člověk symbolizuje bytost vyzařující pouze centrifugálně, při čemž se ještě navíc vůbec neovládá. Ale i stav dúramgamá je přechodný. Identifikace současného stavu, který je již dobrý, a proto těší, se stává postupem času méně zajímavá; když se to stane ve stavu dúramgamá, dosáhne člověk osmého stavu dokonalosti, zvaného ačalá, to je „nepohnutelnost“.
V tomto stavu se stává nezajímavým všechno, co souviselo s dosavadním duchovním růstem nebo postupem, takže ke slovu dosud se hlásící idea žít se modifikuje v ideu „bytí tu je“. Toto „bytí“ je však již ve světle, na druhém břehu činností; protože tu je ještě právě toto bytí, hledá mnich jeho příčiny a nachází je v mysli. Tím dosahuje deváté dokonalosti zvané sádhumatí, to je jemně rozeznávající mysl.
Kdo dobře rozeznává mysl, nachází ji jako prapůvod všech jevů. Neboť ona to je, která vznikla diferenciací stavu zvaného vědomí, které je ve svém nejvyšším aspektu samým absolutnem, samozřejmě v kosmickém pojetí. A tato mysl na své periferii spěje do stvoření, což je další stupeň dekadence stavu vědomí. Na této cestě přestává její soudržnost, takže její kvanta se již rozdružují, dávajíce vzniknout kvantům jiným, která se nám již manifestují jako jevy jak fyzikální, tak hmotné.
Podaří-li se mnichovi zachovat i zde dostředivou tendenci vyšších substancí, které poznal, vytvořil nebo nalezl v předchozích dokonalostech, vytvoří tyto substance resorpční materiál, světlo, které náleží desáté dokonalosti a jmenuje se dharmamégha, to je „oblak ctnosti“. Tento oblak zakryje jeho bytí a on zmizí v přírodě tak, že o něm nebude možno říci ani že je, ani že není.
Tím konečně zmizí strast, provázející lidské bytí, ono moře sansára, v němž bytosti musí putovat pod neovladatelnými tlaky energií. Ony samy ovšem zplodily tyto energie a nemohou jim vzdorovat, protože je jejich zpětné působení dostihuje v jiné době, v jiném stavu a na jiném místě. Tak jsou oblakem ctnosti všechny karmy vyrovnány, a proto mizí každá diferenciace lidského bytí; to je přestup z časnosti do věčnosti.
Co pak mne se týká, nedomnívám se, že se těmito dokonalostmi vyčerpávají všechny stavy bytí a vědomí. Příroda je na tyto stavy značně bohatá, ale duchovní nauky z nich vybírají vždy jen některé a jimi je pak každá nauka reprezentována.
Květoslav Minařík
Zdroj: Malý mystický slovník naučný
1. vydání: Canopus, Praha, 1992, ISBN 80-85202-06-9, váz., 512 str.
Dotisk: Canopus, Praha, 1995.
S láskavým dovolením: CANOPUS.cz
exkluzívne.miesta
