védský bůh (viz védy) svatého obětního ohně, při němž je on prostředníkem mezi bohy a obětujícími lidmi.
védský bůh (viz védy) svatého obětního ohně, při němž je on prostředníkem mezi bohy a obětujícími lidmi.
(z lat.) příbuznost; v chemii slučivost prvků, z nichž se tvoří nové látky. Např. molekula vody vzniká sloučením dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Stejným způsobem vznikají jiné látky hmotného světa, které vnímáme jako jevy pasivní. Avšak a. je také strůjcem živé přírody, z níž nás nejvíc zajímá lidská bytost. V ní jsou podmíněně sloučeny kvality světa hmotného i duchovního, přičemž výraz duchovní můžeme chápat jako kvalitativní nebo fyzikální. Podmíněná a. těchto, řekli bychom též prvků, je příčinou jevu, který nazýváme životem; ten zase pulsuje a tím se i slučuje s kvalitami světa rozporů nebo harmonie. O působení a. tohoto druhu se právě zajímá jóga, která se naprosto nemíní spokojit s poměry, vytvářenými přirozenými náklonnostmi lidských bytostí, v nichž převaha kvality, podobající se pasívní hmotě způsobuje, že celkový ráz jejich vývoje směřuje k degeneraci. Jako v chemii lidská dovednost tvoří vhodnými sloučeninami různých prvků nové látky, tak zase v józe vhodnými stavy mysli a případně i citu vznikají působením a. stavy, které čelí běžné degeneraci. To a. pomáhá i na úrovni aktivní psychologie, která se jinak nazývá jógou.
(z lat.) prudké hnutí mysli; strojenost, nepřirozené chování. U a. jde o hnutí neovládané a nevyrovnané. Proto je a. odlišný od mystického zanícení, které je podmíněno stálým živením psýchy zájmy o transcendentní věci. Oproti tomu je a. spíše chorobný stav, v němž nelze hledat nějaké kladné psychologické hodnoty.
náboženské hnutí založené na víře v druhý příchod Ježíše jako Krista. Adventistická církev vznikla v 1. pol. 19. stol. v USA a řídí se doslovně biblí.
(hebr. můj pán) hebrejské jméno boží, množné číslo slova Adoni. Je to výraz, jejž židé, vedeni posvátnou úctou k pravému a nevýslovnému jménu božímu, vyslovují vždy, když v Písmě sv. je psáno Jehovah. Podle moderních kabalistů (kabala) znamená A. tvůrčí božské personifikované síly, které jsou činné na počátku, to je při stvoření světa.
dvanáct hlavních védských bohů (viz védy), synů védské vesmírné matky Aditi. Patří sem např. Indra, Višnu, Varuna, Mitra, Rudra, Púšan, Tvaštr, později sluneční bůh Savitr (Vivasvant). Postupem doby byl přívlastek Áditja spojován hlavně s personifikací slunce, bohem Súrjou.
(sans.) „bezhraničná“, védská vesmírná matka (viz védy), mateřské božství. Matka bohů zvaných Áditjové; personifikace nekonečných prostor vesmíru. Podpírá nebeskou klenbu, podporuje veškeré bytí a je krávou – živitelkou.
(sans.) prasíla, která tvoří následkem akcelerací a retardací ve vibračních postupech. Vzhledem k tomu je á. výraz podmíněný a značí stav před prvním kosmickým impulsem, resp. je to stav přechodný mezi rovnovážným stavem kosmického klidu a kosmickou tvůrčí činností.
