"Poprvé přinesly novou diskusní platformu nové výzkumy geologů Williama W. Sagera a Anthonyho P. Kopperse (Science, sv. 287, 21.1. 2000, s. 455-459). Zjistili, že před 86 až 82 miliony let Země měla dva magnetické póly vzdálené od sebe 16 až 21 stupňů a potvrdili, „že popsaný jev způsobil prudkou změnu osy vůči zemskému plášti (skutečný pohyb pólů) a souvisel s globální změnou pohybu pev-ninských desek, velkými sopečnými výbuchy a změnou magnetických pólů“ (Sager/Koppers, 2000)."
"K proměně Sahary ze subtropické stepi s hrochy, krokodýly a slony na mrtvou písečnou poušť došlo teprve před 5000 či nanejvýš 6000 lety (podle oficiálního datování): vyplývá to z rekonstrukce klimatických podmínek provedené v roce 1998 Postupimským ústavem pro výzkum klimatu. Prudké změny klimatu nejspíš způsobily malé periodické výkyvy oběžné dráhy Země a sklonu zemské osy…"
Bomba vybuchla – je to šok pro paleoantropology a evolucionisty, neboť jejich vědecké disciplíny a teorie o vývoji člověka v Evropě jsou od základu otřeseny. Veřejnost bezmála ani nezaregistrovala zprávu, která proběhla rozhlasem i televizí: „Řada lebek z doby kamenné v Německu je podstatně mladší, než se dosud tvrdilo“ (dpa, 16. 8. 2004, 17.59 hod.). Skutečně jde o senzační odhalení, které jsem ostatně již předpověděl a podrobně probral ve své knize Darwinův omyly roce 1998.
Prelomom morského dna v severnom Atlantiku a následným rozptylom vyvretej magmy sa vytvoril dutý priestor, čo spôsobilo, že ostrovný kontinent Atlantída klesol do hlbín; zároveň na jednej strane klesli a na druhej sa zdvihli pobrežné okraje kontinentov. Tým sa vlastne vysunula do výšky južná časť Južnej Ameriky. Atlantický oceán bol pred potopou užší. Magma, čo vystupovala z rozširujúcich sa trhlín morského dna, však spôsobila, že dno sa rozšírilo, a tým sa od seba odsunuli kontinenty. Podľa všetkého jeden alebo viac nárazov asteroidov počas potopy.
Kamenné uhlie vzniklo z rastlinných zložiek, kým ropa podľa platného vedeckého názoru pozostáva aj z organických častí, prevažne z tiel uhynutých zvierat a iných organických zvyškov. Ložiská ropy a uhlia nájdeme po celom svete, dokonca i v arktických oblastiach — na Aljaške a Špicbergoch. Náleziská ropy by podľa toho mali byť masovými hrobmi rôznych druhov zvierat. Ak zohľadníme obrovskú spotrebu tejto suroviny a rezervy prevyšujúce 100 miliárd ton, vychádza nám na jednej strane globálna príčina jej vzniku a na druhej strane obrovský počet odumretých organizmov.
Zaujímavá je výpoveď o tvorbe ľadovcov, pretože tieto v dôsledku podnebných výkyvov zrejme vznikali počas potopy, a nie pred ňou. Na severe Sibíri, v Indii, Mongolsku, Vietname, Austrálii, Južnej Amerike aj na Sumatre, všade sa v dávnych mýtoch spomínajú obrovské vlny, ktoré prevýšili i vysoké hory. Amerika je mimoriadne bohatá na ságy o potope. V mýtoch Indiánov kmeňa Navajo sa hovorí o vode, ktorá pripomínala horskú stenu bez štrbín či otvorov, i o potope, čo sa ako horský chrbát vypínala na celom horizonte.
