EXKLUZÍVNE

Zamyslite sa teraz nad touto tradičnou piesňou, zaznamenanou Obeyesekerem. Je odvodená z národnej epickej básne tamilského Nadu, zo Šilappattikaram: príbeh Šperku:
“Vytvorila rajskú studňu,
namočila [odev] v jej vode,
položila ruky na Palangovu hlavu,
a povedala mu nech vstane.
Akoby ležiac v posteli,
hlboko v príjemnom spánku,
pod vplyvom Pattini,
rozradostený bol princ.”

Když se pořežete nožem a tkáň se spojí sešitím, vytvoří se jizva. Může to být uzdravení, ale ne regenerace. Regenerace znamená, že tkaniva jsou opravena tak, aby jizva nevznikla, a vznikne-li, aby postupně zmizela. Zlomená kost prochází mnoha stadii, ale nakonec se zregeneruje tak, že člověk ani nezjistí, kde byla zlomena, samozřejmě v případě, že zlomenina byla náležitě ošetřena. Nově se musíme podívat i na otázku délky lidského života a smyslu regenerace lidského organizmu. Je-li regenerace teoreticky možná – za vhodných podmínek – pak je tu člověk pouze málo ochotný zaplatit potřebnou cenu za dlouhý život. Nebo to snad znamená, že splní-li osoba své poslání na zemi, nastal čas k odchodu a na znovuobjevení v jiné době?”

Jeden z významných, ale dosť neznámych príbehov z neskoršieho staroveku, je výprava na východ z egyptských prístavov v Červenom mori cez šíry oceán po dobu 40 dní a 40 nocí, k legendárnemu prekladisku Muziris, ležiacemu na indickom juhozápadnom, alebo malabárskom (Malabar) pobreží, v dnešnom indickom štáte Kerála. Jednalo sa o veľký navigačný výkon, technologický krok vpred, porovnateľný s objavom Amerík pri oboplávaní sveta Francisom Drakeom.

Tato kniha nevznikla proto, že bych chtěl psát o výživě – na medicíně nás nikdy neučili o potravě, stravě a výživě, kromě případů, kdy jsme měli vědět, jakou nejvhodnější stravu doporučit pacientům. Kniha vznikla proto, že jsem si uvědomil podstatu zdravého rozumu obsaženou ve výkladech Edgara Cayce – a proto, že jsem cítil potřebu poskytnout zprávu o tom, co nazýváme výživa lidského těla během času stráveného na Zemi. Rozumný přístup by mohl být charakterizován lidovou moudrostí, jež říká: „Je-li to možné, nech to tak.“ To však není tzv. vědecký přístup. Spíš je to postoj k něčemu ve stylu: „To je samozřejmost. Pokračujme.“

Vráťme sa k 30. júnu 1908 a pozrime sa na všetko, čo sa stalo očami svedkov. Celá udalosť sa odohrala približne takto. Približne o 7:15 ráno sa meteorit pohyboval po trajektórii z juhovýchodu na severozápad. V Preobraženke uvidel I. M. Voložin „pás dymu z ktorého šľahal oheň“, ako letí naprieč oblohou. To bol meteorit, ktorý sa rútil k zemi.

Edgar Cayce každého člověka na světe chápal jako jednotku energie utvořenou Univerzálními Silami, které nazýváme Bůh. Jako jedinečnou bytost, která se liší od ostatních a která si zaslouží za takovou být považována. Proto i jeho rady těm, kdož o pomoc požádali, byly vždy pro každého jiné. Cayce viděl každého muže, ženu nebo dítě jako věčné bytí, smysluplné a na zemi se stále rodící. I jeho výklady obsahovaly tuto představu reinkarnace nebo pokračování života od začátku stvoření (snad před miliony let) dosud. Často zdůrazňoval význam životního stylu, který stravu nabízí jako prostředek k zotavení těla a k dosažení lepší životní rovnováhy. Připomínal, a v jeho myšlenkách se tato představa opakovala, že Bůh byl náš Stvořitel a život zde, na planetě Zem, poskytuje příležitost, jak se přiblížit ke Stvořiteli, který je naším opakem.

Ale vráťme sa k Veľkej pyramíde. Prečo bola postavená?
Podľa starovekých egyptských zdrojov boli pyramídy postavené kvôli vyobrazeniu prapôvodného pahorku, ktorý vznikol z dvíhajúcich sa vôd. Ale potom sa naskytne otázka, čo bol tento „prapôvodný pahorok“ a čo boli tieto „vody,“ z ktorých vznikol a čo bolo dôvodom pre výstavbu takého monumentu na počesť tohto pahorku? Zodpovedať tieto otázky je jednoduché ako jedna plus jedna, ak prijmete, že pôvodný vzostup civilizácií a výstavba pyramíd boli v skutočnosti odrazom posunu v myslení. Pahorok je jednoducho nové globálne myslenie, ktoré pochádzalo zo Zeme.

Sú dva fenomény, ktoré odjakživa nedávali ľudstvu spať, a tým je Noemova archa a Veľká pyramída v Gíze. Avšak len výnimočne nájdeme hľadanie nejakých spojitostí medzi nimi. Prvý fenomén – Archa – je spojený s biblickou povodňou a viacerí ju považujú za výhradne mytologickú. Druhý fenomén – Veľká pyramída – je pravdepodobne najimpozantnejším „megalitom“ na našej planéte, o ktorého existencii nikto nepochybuje.

Autor množstva publikácií o ufológii, egyptológii a ezoterike. Iniciátor a účastník početných expedícií do Indie, Egypta, Mexika, Kambodže, Indonézie, Číny a iných krajín, zameraných na hľadanie dôkazového materiálu o dávnovekých znalostiach. Pravidelný účastník medzinárodných konferencií, prednášok a seminárov v Amerike, Austrálii, Bosne, Brazílii, Británii, Chorvátsku, Japonsku, Fínsku, Holandsku, Nemecku, Rakúsku, Slovinsku a Švédsku.

„Je to jeden z nejegoističtějších mužů, jaké jsem kdy poznala. Říkáte, že se musím snažit, aby se mu mimo zdravotní péče dostalo i patřičné duchovní podpory. Zkusila jsem to, pane Cayce, ale nemyslím si, že jsem uspěla. Je velmi náladový a jednoduše řekne: Nemluvme o tom. Je to příliš složitá záležitost.
Nevím, zda ho vůbec duchovní stránka života zajímá. Jisté je pouze to, že se fyzicky chce uzdravit. Nikoho nemůžeme nutit, aby se začal zajímat o věci, jež mu nic neříkají. Jeho egoismus mne vyčerpává. Nicméně jemu a dalším chci dokázat, že princip křesťanské lásky a služby je nadřazen osobním pocitům. V tomto případě jde o hodně.”

Stránky

Odoberať EXKLUZÍVNE