„Co kdybych zabloudila a nenašla cestu?“ zeptala se. „Bloudila bych neustále v kruhu a nemohla se dostat ven? Neznám ještě všechny cesty labyrintu.“
„Ano, neznáš.“ Řekl ji a podíval se na ni svýma zelenýma očima. „Pamatuješ, když jsem tě tu vedl poprvé? To jsi byla ještě malá.“
Ta scéna se jí vybavila jasně, nemohla ji zapomenout, protože na setkání s ním čekala celý dlouhý rok. „Řekl jsi tenkrát, že mám dávat pozor, že labyrint se podobá lidské duši.“
„Správně,“ podotkl a zamyslel se. „Pojď, projdeme to ještě jednou.“
V roce 1983 dospěl egyptský spisovatel a učitel 
Galilea vysmiali, keď tvrdil, že Mesiac môže za príliv a odliv, že ovplyvňuje vodu na zemi a v nás. Smutné je, že aj dnes sa tejto téme ľudia radšej vyhýbajú. A pritom sa Mesiacom, astrológiou riadili už aj Rimania, ako sa vyjadril Juvenalis 100 rokov po Kr. „existujú ľudia, ktorí ani nevyjdú na verejnosť alebo nevstúpia do kúpeľov, kým sa neopýtajú efemeríd na radu.“ V nasledujúcich 1500 rokov zostala táto veda bezo zmien, napriek silnému odmietaniu zo strany cirkvi zostala vedou, ktorá sa praktizovala v bežnom živote, ale aj na kráľovských dvoroch a vyučovala sa aj na univerzitách. Ani objavy Kopernika, Newtona, či Keplera astrológii neuškodili, skôr naopak. Nakoniec sa však cirkvi podarilo zničiť jej povesť, šírením nepravdivých klamstiev, povier a zastrašovaním.
Výskumníci z Ufy, ktorí zorganizovali expedíciu do Veľkej Británie a Írska, dospeli k záveru, že román Johna Tolkiena „Pán prsteňov“ je založený na úplne reálnych faktoch, ktoré tu boli, keď svet bol iný. Výskumníci predpokladali, že legendárne tri prstene Elfov sa stále nachádzajú v pyramíde Silbury-Hill a na mieste monumentu Avebury sa nachádza Sauronova “Čierna veža,” ktorá bráni v práci trom prsteňom Elfov...
V roce 1986 přivedly služební důvody Roberta Leśniakiewicze do polsko-slovenského pohraničí pod Tatrami, kde si vedle povinností aktivní služby našel čas na zkoumání záhad spojených s těmito „kapesními velehorami“. Kromě vícero pozorování UFO a nevysvětlitelných zmizení lidí v této oblasti, které vyšetřoval, byl nadšen mysteriózní atmosférou pohoří, které se celé věky těšilo zájmu ze strany středověkých prospektorů, alchymistů, přes agenty tajných služeb až po současné hledače vysokohorské romantiky. Toto vše najdeme v jeho knize ´Projekt Tatry´.
“Pokud by účinnost čerpadla – jinými slovy čerpání vody – nemělo pro starověké Egypťany zásadní význam, co by pak mělo? Podle experimentálních důkazů je odpovědí kompresní vlna, která samozřejmě vytváří další otázku. Proč byla kompresní vlna primárním zájmem stavitelů Chufuovy pyramidy?”
“Z tohto predpokladu ešte čo-to vyplýva. Je možné, že tá schéma, kedy tri prstene zapadajú vzájomne do seba okolo jedného stredu, ako v Silbury Hill, tak existuje určitá schéma na vytvorenie života.”
Myslím, že dôkazy o ranodynastickom období Egypta jasne hovoria niečo celkom iné. Budovanie a rozvoj trvalých osídlení v Údolí dolného Nílu viedlo okolo roku 3000 p.n.l. k rozvoju civilizácie. Gíza a okolité územia boli zvolené za ohnisko ranodynastického Egypta preto, lebo „civilizácia“ sa tam nachádzala už dávno predtým, ako dokazujú tri pyramídy a Veľká Sfinga. Aj raní Egypťania sa domnievali, že pyramídy boli hrobky, aj keď vôbec netušili, na čo vlastne boli postavené. Preto plošinu Gízu oživili, premenili ju na Nekropolu a následne expandovali do Sakkáry, kde stavali hrobky v podobe pyramíd, ktoré však neboli také kvalitné a neoplývali zručnosťami pôvodných staviteľov pyramíd v Gíze. Pyramídové budovy, dokonca aj tie najmenšie v Sakkáre, si vyžadovali mnoho zdrojov, a tak sa Egypťania vrátili k pochovávaniu svojej šľachty do tradičných mastáb.