MOTTO: LINGVISTICKÁ REKONSTRUKCE PRASLOVANŠTINY DO 1. TISÍCILETÍ N.L. NENÍ V SOULADU S REALITOU
Novilarskou stélu, jakožto jeden z nejdelších textů z etruské doby, se pokoušela (a pokouší) luštit řada profesionálů, s nulovým výsledkem. Smysluplný překlad na bázi slovanských jazyků, shodující se s obrázkem na zadní straně stély, dnes nemá alternativu a jak vyplývá z výše uvedených čtyř odstavců, těžko kdy bude mít alternativu, která by se svými parametry blížila „slovanské“ variantě. Dnešní situaci, ve které se nacházíme s lušťením stély z Novilary bych popsal asi takto. V 19. století se mělo všeobecně za to, že sestrojit letadlo, tj. stroj těžší vzduchu schopný letu, je nemožné. My se nacházíme v roce řekněme 1908, letí nám nad hlavou letadlo, a vědci stále tvrdí, že letadla neexistují. Potom je tady zástup laiků - z nichž jeden jsem já - koukám na to letadlo, a říkám si „tady něco nehraje“.
Prvú časť nájdete na tejto adrese.
Druhú časť nájdete na tejto adrese.
ČTENÍ NOVILARSKÉ STÉLY DLE ANTONÍNA HORÁKA
Porovnání transliterací
Novilarská stéla, predná strana
Písmo stély není příliš odlišné od severoetruského písma [1]. Tudíž jej lze snadno přepsat do latinky. Text je psán zprava doleva, kontinuálně bez zřetelného rozdělení jednotlivých slov, tak jako je obvyklé u Venetských nápisů [2].
Tabulka 1 ukazuje přepis jednotlivých grafémů dle Horáka [3], používaje českou verzi latinské abecedy, v porovnání s přepisem dle oficiální vědy, konkrétně Whatmougha, jmenovaného v [1], a Poultneyho [4]. Pravý sloupec Tabulky 1 ukazuje relevantní Venetské grafémy a jejich přepis dle Bora [5]. Venetská abeceda je zaznamenána na tabulce Es 23 z Este a je přepsána Borem [5] a Vodopivcem [6].
Seznam rozdílů mezi Horákem a Poultneym
Grafém č. 3 - Horák přepisuje jako C, Poultney jako P. Horák navrhuje akrofonické odvození znaku od českého slova "cep", s navrhovanou starší verzí slova ve formě "cáp".
Grafém č. 4 - Horák přepisuje jako Č, Poultney jako G. Znak je podobný Venetským znakům, které Matej Bor přepisuje jako C a Č. Za předpokladu, že jde o indoevropský satem je přirozené číst spíše Č než G.
Grafém č. 6 - Horák přepisuje jako H, Poultney jako TH = Theta. Horák navrhuje akrofonické odvození znaku od českého "chléb".
Grafém č. 11 - Horak přepisuje jako M, Poultney jako Š. Znak je stejný jako Venetský znak pro M dle Bora. Horák přepisuje znak č. 10 i č 11 jako M, ve shodě s Borem. Poultney rozlišuje znaky č. 10 a č.11 jako M a Š.
Grafém č. 18 - Horak přepisuje jako ŠČ, Poultney jako S. Znak je stejný jako Venetský znak pro Š dle Bora. Všechny tři přepisy - ŠČ, S, Š nejsou příliš daleko jeden od druhého z hlediska fonetické hodnoty. Jde opoměrně dobrou míru shody, když uvážíme, že jde o neznámý mrtvý jazyk a fonetické hodnoty jsou jen odhady. Horák navrhuje akrofonické odvození znaku jako české "štěp".
Grafém č. 19 - Horak přepisuje jako JA, Poultney jako D. Znak vypadá podobně cyrilickému znaku pro JA. Horák navrhuje akrofonické odvození od českého "jařmo" s navrhovanou starší verzí slova "jaram".
Všechny ostatní grafémy jsou přepisovány Horákem a Poultneym shodně. Celkový počet je 13 grafémů se shodnou transliterací a 6 grafémů s více či méně rozdílnou transliterací.
Porovnání čtení dle Poultneyho a Horáka
A. Horák nabízí rozdělení slov a porozumění celému textu na základě slovanských jazyků, zatímco Whagmough - Poultney nabízí rozdělení slov bez jakéhokoliv porozumění textu.
Line 1 W [1] MIMNIS ERUT GAARESTADES
Line 1 H [3] MIM NIŠČ ĚRUT ČA AR ĚŠČ TA JA ĚŠČ
Line 2 W [1] ROTNEM UVLIN PARTEN US
Line 2 H [3] ROTNĚM UVLIN CAR TĚ NUŠČ
Line 3 W [1] POLEM ISAIRON TET
Line 3 H [3] COLĚM IŠČ AI RON TĚT
Line 4 W [1] SUT TRAT NEŠI KRUŠ
Line 4 H [3] MUT TRATNĚMI KRUVE
Line 5 W [1] TENAG TRUT IPIEM ROTNEŠ (or -M?)
Line 5 H [3] I ĚŠČIČ TRUT IŠČĚM ROTNĚM
Line 6 W [1] LUTUIS THALU ISPERION VUL
Line 6 H [3] LUTU IŠČ HALU IŠČ CĚRI ON VUL
Line 7 W [1] TES ROTEM TEU AITEN TAŠUR
Line 7 H [3] TĚŠČ ROTĚM TĚU AI TĚNTAM UR
Line 8 W [1] SOTER MERPON KALATNE
Line 8 H [3] ŠČOTĚR MĚR CON KALATNĚ
Line 9 W [1] NIS VILATOS PATEN ARN
Line 9 H [3] NIŠČ VILATOŠČ CA TĚN ARN
Line 10 W [1] UIS BALESTENAG ANDS ET
Line 10 H [3] UIŠČ BAL ĚŠČ TĚ NAČANJAŠČ ĚT
Line 11 W [1] ŠUT LAKUT TRETEN TELETAU
Line 11 H [3] NUT IAK UT TRĚTĚN TĚLĚTAU
Line 12 W [1] NEM POLEM TIŠU SOTRIS EUS
Line 12 H [3] NĚM COLĚM TIMU ŠČOT RI ŠČĚ UŠČ
Výklad jednotlivých slov
1. MI = česky "my“
2. IM = česky "jim“
3. NIŠČ = česky "nic“
4. ĚRUT = česky "věříc“
5. ČA = česky "co“
6. AR = česky "pán“
7. ĚŠČ = česky "je“
8. TA = česky "to“
9. JA = česky "já“
10. ĚŠČ = česky "je“
11. ROTNĚM = staroslověnsky "rati" [7], p. 1374 = česky "válka".
12. UVLIN = česky "uvadlý“
13. CAR = česky "čaroděj“. Může být spojitost s českým "čára".
14. TĚ = česky "tě“.
15. NUŠČ = česky "nouze“.
16. COLĚM = česky "čelem". Případně české "celkem".
17. IŠČ = česky "věštec“.
18. AI = česky "i", slang "aj", "aji".
19. RON = česky "ronit slzy", něco co vychází zevnitř ven, slovinsky "ronek" = česky "úpatí hory", něco ve smyslu báze, základu.
20. TĚT = staroslověnsky "tati" [7], p. 790 = česky "zloděj". V češtině máme sloveso "tát" ve významu ztrácející se, či měknoucí.
21. MUT = česky "mučeni“, alternativně ŠČUT, dle čtení Whatmougha - Poultneyho, by mohlo být česky "setnuti".
22. TRATNĚMI = česky "ztrácíme“.
23. KRUVĚ or rather KRUVI = česky "krev“, "krve".
24. I = česky "i“. Alternativa, při akceptaci čtení dle Whatmougha - Poultneyho by byla TĚ = česky "tě".
25. ĚŠČÍČ = česky "věštíc“. Alternativa, při akceptaci čtení dle Whatmougha - Poultneyho by byla NAČ = česky "zač" či "nač" jako zkrácená verze "začínají", "načínají".
26.TRUT = česky "trápit“. Také česky "trud".
27. IŠČĚM = česky "věštěním“.
28. ROTNĚM = staroslověnsky "rati" = česky "válka".
29. LUTU = Česky "lítou“.
30. IŠČ = česky "věštící“.
31. HALU = česky "saňí". "Hála" je tradiční slovanský výraz pro draka (obvykle ženského rodu). V češtině máme výraz "hůlava" pro silný vítr, či bouřlivé počasí.
32. IŠČ = česky "věštec“.
33. CĚRI = staroslověnsky "cěli" [7], p. 306 = česky "léčí", staročesky "cerát" = česky "medikament".
34. ON = česky "on“.
35. VUL = česky "vůl“. Toto je zajímavý bod: francouzsky "il est fou“, anglicky "he is fool“, česky "on je vůl“, Novilarská stéla "on vůl“. Všechny 4 případy mají stejný význam a jsou foneticky velmi blízko jeden druhému. Zdá se, že jde o velmi starobylé a trvanlivé rčení.
36. TĚŠČ = česky "těšící se“.
37. ROTĚM = staroslověnsky "rati" = česky "válka".
38. TĚU = česky "těl“.
39. AI = česky "ach“, "aj".
40. TĚNTAM = česky "tentam“.
41. UR = česky "úroda“.
42. ŠČOTĚR = česky "součet“.
43. MĚR = česky "měr“, English "of measures“.
44. CON = česky "cloní". Toto slovo je pro mne největší záhadou ze všech slov stély. Můj tip je, že má něco společného s "kónickým" kuželovitým tvarem a s jámami v zemi, které byly používány pro uskladnění obilí.
45. KALATNĚ = Stejný kořen jako české "kal“. Slovo "kalatně" ve smyslu špinavě, podvodně, je z pohledu koncovky -tně, často užívané v češtině, dobře srozumitelné.
46. NIŠČ = česky "ničící“.
47. VILATOŠČ = česky "vilnost“.
48. CA = česky "co“.
49. TĚN = česky "ten“.
50. ARNUIŠČ = česky "panující“.
51. BAL = (bůh) bál.
52. ĚŠČ = česky "je“.
53. TĚ = česky "tě“.
54. NAČANJAŠČ = česky "začínají“, "načínají".
55. ĚTNUT = česky "jíst“, "pojídat".
56. IAK = česky "jak“.
57. UT = česky "úd“.
58. TRĚTĚN = česky "ztracený“ či "utracený“.
59. TELETAU = česky "telátko“.
60. NĚM = česky "němý“.
61. COLĚM = česky "čelem".
62. TI = česky "ti“.
63. IMU = česky "vezmou“, "jímat".
64. ŠČOT = česky "součet“.
65. RI = česky "věru“.
66. ŠČĚ = česky "chci“.
67. UŠČ = česky "ujít“.
Diskuse
Co se týká základní slovní zásoby, text stély odpovídá češtině skvěle. Porovnejme slova MI, IM, TI, TĚ, IAK, ON s českými ekvivalenty MY, JIM, TI, TĚ, JAK, ON.
Věty jako MI IM NIŠČ ĚRUT. TĚ NAČANJAŠČ ĚTNUT. COLĚM TI IMU ŠČOT. jsou dobře srozumitelné i z pohledu syntaxe a flexe.
Časté používání přípony "-em", která je stále často používaná v češtině, přípona "-u" odpovídající české "-ou" - LU-TU HA-LU = česky "LÍ-TOU HÁ-LOU", přípona "-ut" odpovídající české "-at", přípony jako VILA-TOŠČ = česky VIL-NOST. ARNU-IŠČ = česky PANU-JÍCÍ dávají výsledný dojem, že jde jednoduše o nově nalezený slovanský dialekt.
Největší problém, který mají lingvisté s tímto čtením, je připustit fakt, že rekonstrukce praslovanštiny a praindoevropštiny je v současné formě neudržitelná [8]. Je důležité poznamenat, že slovanské jazyky jsou blíže jeden druhému než germánské a románské jazyky a slovinština je výjimečná tím, že nejlépe koreluje s ostatními slovanskými jazyky a také se Sanskrtem [9]. V rámci paradigmatu široké přítomnosti slovanských jazyků v Evropě již od neolitu, mohly dialekty v 1. tisíciletí př.n.l. nést již vysokou míru diversity dialektů, ale také neslovanská, nesatem či dokonce neindoevropská slova na různých územích v různých společnostech.
Závěr
Zbožní křesťané často poukazují na zřetelnou konzistenci evangelií dle Matouše, Marka a Lukáše a nazývají je synoptickými evangelii. Z definice synoptický znamená "viděn simultánně různýma očima". Takováto nezávislá dokumentace bývá považována za znak vysokého stupně věrohodnosti, či pravdivosti. Díla Mateje Bora a Antonína Horáka na poli luštění starých nápisů, jsou nezávislá a synoptická. Drobné nekonzistence mohou být považovány za důkaz toho, že žádné plagiátorství, otevřená či skrytá spolupráce mezi těmito dvěma muži nenastala.
Toto čtení Novilarské stély je v souladu s obrázkem na zadní straně stély, což potvrzuje věrohodnost Horákova porozumění textu.
Novilarská stéla, zadná strana
Reference
1. V. Blazek, On the North Picenian Language, contains transliterations of Poultney Whatmough, Masaryk University, Brno 2009.
2. V. Vodopivec, Nabor venetskih napisov, delitev, prevod in slovar, Collection of Venetic inscriptions, division, translation and vocabulary, Proceedings of the Fourth International Topical Conference, Ancient Inhabitants of Europe, Jutro, Ljubljana 2006, 118 – 144.
3. A. Horak, O Slovanech uplne jinak, Lipa - A. J. Rychlik, Vizovice 1991.
4. J. Poultney, The Language of the North Picene Inscriptions, Journal of Indo-European Studies 1979 7, 49 – 64.
5. J. Šavli, M. Bor, I. Tomažič, translated by A. Škerbinc, Veneti First Builders of European Community, Editiones Veneti, Wien Austria and Boswell B.C. Canada 1996, 189.
6. V. Vodopivec, Atestinske tablice verski in jezikovni pomniki naših prednikov, Atestine tablets, the religious and language reminder of our ancestors, Proceedings of the First International Topical Conference, The Veneti within the Ethnogenesis of the Central-European Population, Jutro, Ljubljana 2002, 167-181.
7. C. D. Buck, A Dictionary of Selected Synonyms in the Principal Indo-European Languages, The University of Chicago Press, Chicago 1949, Paperback edition 1988.
8. V. P. Nikčević, Kritika monogenetskoga etničkoga I jezičkoga pristupa, A criticism of a monogenetic ethnic and linguistic approach, Proceedings of the International Workshop, Traces of European Past, Jutro, Ljubljana 2003, 24 – 42.
9. V. Vodopivec, Primerjava sodobnih evropskih, indoevropskih in nekaterih starih jezikov, Comparison of Modern European, Indo-European and Some Ancient Languages, Proceedings of the Third International Topical Conference, Ancient Settlers of Europe, Jutro, Ljubljana 2005, 86-106.
Dušan Polanský
V Praze 2010
Novilarská stéla
Zdroj: Novilarastele.com
