Klasická egyptologie učí, že pyramidy byly postaveny kolem roku 2500 před Kristem. Autorka pětidílného cyklu ale tvrdí, že existují důkazy, že pyramidy jsou ještě starší…
Klasická egyptologie učí, že pyramidy byly postaveny kolem roku 2500 před Kristem. Autorka pětidílného cyklu ale tvrdí, že existují důkazy, že pyramidy jsou ještě starší…
Klasická egyptologie učí, že pyramidy byly postaveny kolem roku 2500 před Kristem. Autorka pětidílného cyklu ale tvrdí, že existují důkazy, že pyramidy jsou ještě starší…
Klasická egyptologie učí, že pyramidy byly postaveny kolem roku 2500 před Kristem. Autorka pětidílného cyklu ale tvrdí, že existují důkazy, že pyramidy jsou ještě starší…
Veľká pyramída v Gíze je monumentom, ktorý fascinuje ľudstvo od počiatku známej histórie nielen svojou veľkosťou a dokonalosťou, ale najmä tajomstvami. Už v staroveku bola Veľká pyramída považovaná za prvý zo siedmich divov sveta. Je najväčším a najstarším z divov a zároveň jediným, ktorý sa zachoval do dnešných dní. Celé tisícročia bola najväčšou a najvyššou stavbou na zemi. Jej dokonalý tvar bol zložený z miliónov na seba nadväzujúcich kamenných blokov, uložených bez medzier a s presnosťou, akú dnes bežne nedosahujú ani najkvalitnejšie stavebné firmy.
Velká pyramida byla postavena na 30° s.š. Tato zeměpisná pozice je sama o sobě čímsi vyjímečná a dávní stavitelé ji nezvolili náhodně. Pojedete do Egypta? Za týden vám nabídneme další zajímavost...
Původ a vznik gízských pyramid je dodnes zahalen tajemstvím. Přestože nejsou k dispozici žádná fakta o jejich účelu, egyptologové nadále tvrdí, že pyramidy jsou hroby. Pyramidy „kdosi“ vybudoval na gízské plošině, která je dnes na předměstí Káhiry. Ve vnějších ani vnitřních komorách žádné z tří pyramid nebyly nikdy objeveny žádné nápisy nebo výjevy, které by opravňovaly nazývat je hrobkami faraónů. Ale archeologové nás přesto dále přesvědčují o svých „pravdách“, včetně domnělé doby jejich vzniku. Podle nich je vybudovali egyptští faraóni v 26. století př.n.l. Mám své důvody tomu nevěřit.
O tom, jak dokázali starověcí Egypťané postavit tak kolosální stavby, jakými jsou pyramidy, už bylo napsáno dost a dost. Na tu pravou otázku, a to z jakého důvodu vůbec jehlanovité monumenty vznikly, však odborná veřejnost naráží jen málokdy. Opravdu se jedná pouze o hrobky faraónů, nebo měly objekty s předobrazem v hvězdných konstelacích i nějaký jiný, vyšší účel? Uznávaný egyptolog Robert Bauval přichází se šokující teorií, která v základech otřásá dosavadním poznáním. Tvrdí, že veškerá stavební aktivita Egypťanů směřovala ruku v ruce se soudobými astronomickými poznatky k jedinému cíli: udělat z pouštní říše „nebeské království“, jehož vládci by mohli navěky určovat pravidla celé planety…
Zájemcům o Egypt a obecně historii doporučuji tuto knihu od S. Mehlera. O zemi, kterou si myslíme, že dobře známe, je zde vyprávěno úplně novým způsobem. Místo ortodoxních egyptologů zde podává výklad o dávné civilizaci nositel tradiční moudrosti Abd'el Hakim Awayan a jsou zde předkládány myšlenky badatelů jako je Ch. Dunn nebo D. Melchizedek. "Domorodé učení prezentované v této knize je v souladu s trendem, který nastal v posledních padesáti letech minulého století a pokračuje i ve století dvacátém. Na všech kontinentech zeměkoule se objevují domorodí ochránci moudrosti a zveřejňují ústní tradice a historii, která byla uchovávána v malých semknutých kruzích zasvěcenců. Všichni tito učitelé", píše Mehler, "naznačují, že nastal čas k rozšíření uchovávaných příběhů, neboť se blíží konec jednoho velkého cyklu a je nezbytné všem lidem sdělit domorodou moudrost a poznání, aby se tak mohli připravit na nadcházející změny."
Počátkem roku 2002 bylo možné zaznamenat značné pokroky při stavbě masivního systému hradeb, obkličujících pyramidy a rosáhlé, dosud neprozkoumané území na gízské plošině. Po dostavění bude mít celková ohražená plocha takřka deset čtverečních kilometrů. K čemu to má být dobré? Giza je jedním z nejdůležitějších archeologických míst na světě, kde jistě čekají ještě mnohé poklady dávného Egypta, jejichž odkrytí vyžaduje důmyslnou technologii a dohled. Ale proč mají další výzkum gízské plošiny chránit hradby a strážní věže? Byly snad, na tomto území objeveny vzorky stop vzácných zemin, či jedinečných minerálů? Nebo je to, jak prohlašují někteří úředníci, skutečně jen opatření na ochranu území před teroristy, a kontrole masy turistů navštěvující tento areál?
Velkou pyramidu nazývají egyptologové hrobkou, přestože v ní nikdy nebyla nalezena žádná mumie, ani cokoli jiného, co by opravňovalo toto tvrzení. Pyramidu přisuzují faraonovi Chu-fu, jednomu z panovníků čtvrté dynastie (řecky Cheops), i když je tu jen "náhodou objevená" a také jediná narážka na jeho jméno, namalovaných červenou barvou jako údajné "kamenické znaky" vzhůru nohama (velmi neuměle a různými druhy znaků, z nichž některé byly užívány až mnohem později!) na pár kamenných bloků, ztracené v téměř zcela nepřístupných "odlehčovacích prostorách" nad takzvanou "královskou komorou". S největší pravděpodobností jde o podvod, což ostatně o Vyseho kousku tvrdili i všichni seriózní badatelé, kteří se tehdy Egyptem zabývali. Ve skutečnosti nebyly nikde ve Velké pyramidě objeveny žádné původní nápisy jakéhokoli druhu a jakýkoli důkaz, který by přisoudil její stavbu faraonovi Chu-fu, či dokonce prokázal, že jde o jeho hrobku, stále ještě schází. Jedinou skutečností je to, že Velká pyramida v Gíze skutečně a neoddiskutovatelně stojí.
