Krásny slnečný deň a sladučké exotické ovocie v príjemnej spoločnosti dobrých kamarátov :)
Krásny slnečný deň a sladučké exotické ovocie v príjemnej spoločnosti dobrých kamarátov :)
VEĽKÁ EPOCHA | Jedno čínské přísloví praví: „Prudká zuřivost a vztek škodí jinu, zatímco náhlá a přehnaná radost škodí jangu.“ Jak v moderním lékařství, tak i v tom tradičním čínském se klade důraz na vyhýbání se nezdravým návykům. Například se obecně má za to, že ti, kdo trpí koronárními chorobami, by se neměli přehnaně emocionálně vzrušovat, a ti, kdo mají problémy s játry, by se neměli rozčilovat.
V předchozích kapitolách jsem se u tohoto tématu periodicky zastavoval a uváděl jsem odkazy na různé zdroje: náboženství, údaje zasvěcenců (H. P. Blavatská http://www.miesta.net/h-p-blavatska, L. Rampa http://www.miesta.net/rubrika/lobsang-rampa aj.), informace získané od lámů a swámí aj. Proto snad už čtenář nabyl určitých představ o vzniku a rozvoji lidstva na Zemi. Také si samozřejmě povšiml, že tyto představy se zásadně liší od té historie lidstva, kterou nás učili ve škole. Ze všech zdrojů, které jsme analyzovali vyplývá, že člověk vznikl cestou zhuštění ducha, že na Zemi bylo pět ras (my jsme pátá), že každá následující rasa se objevuje v hlubinách předchozí a postupně ji nahrazuje.
„Okrem plánovaných všetkých väčších miest nad 50 tisíc obyvateľov ako Bratislava, Žilina, Banská Bystrica, Poprad, či Prešov, bol zoznam v ďalšej vlne rozšírený aj o ďalšie historicky významné mestá ako Kremnica, Levoča, či Banská Štiavnica. Nakoniec sa autám podarilo zachytiť aj Sereď, Partizánske, či Bánovce nad Bebravou, na západnom Slovensku, Zvolen, Kysucké Nové Mesto, či Čadcu na strednom Slovensku a Starú Ľubovňu, Svidník, či Sninu na východe republiky,“ informovala Janka Zichová.
V poslední třetině osmého století na Zemi náhle začalo dopadat velké množství kosmického záření. Stopy události se podařilo přesvědčivě prokázat ve dřevu stromů. Příčiny jsou však zatím neznámé. Učebnicový příklad vědecké práce, která poskytuje více otázek než odpovědí, na veřejnost vypustili minulý týden Fusa Miyake a jeho kolegové. Japonští vědci v časopise Nature popisují, jak se jim podařilo objevit stopy "nějaké" kosmické události z 8. století. Ale s její interpretaci si vůbec nevědí rady.
Nosením okuliarov môžete ovplyvniť epifýzu a čoraz viac ľudí nosí okuliare, aj keď slnko nesvieti a vidím tiež, že malé deti už od batoliat majú slnečné okuliare. Spomínam si na článok od Dr. Ornsteina v časopise Let’s live v októbri 1980, v ktorom bolo vysvetlené, že slnečné svetlo je veľmi dôležité a denné svetlo je životne dôležité. Stvoriteľ poskytol nášmu emočnému a fyzickému zdraviu epifýzu a prikázal: "Buď svetlo"!
Stále častěji slyšíme, čteme (a píšeme) o síle přítomného okamžiku, o takřka zázračné schopnosti být tady a teď. Povědomí o všímavosti, anglicky mindfulness, se v poslední době začíná opravdu nebývale rozšiřovat. Málokdo ale ví, jak tuto schopnost prakticky rozvíjet. Pojďme se to naučit.
Jedinečný dokumentární film se věnuje problematice dramaticky se zhoršujícího zdravotního stavu včelstev a nedozírným následkům, které může mít úhyn včel pro naši samotnou existenci. Film hledá odpovědi na otázky, co nám vlastně včely chtějí říct a jaký význam mají včely v širším kontextu udržitelnosti života na zemi. Autoři filmu i mnozí jeho protagonisté se odvolávají i na předpovědi Rudolfa Steinera, který ve svých přednáškách o včelách varoval již v roce 1923, že určité praktiky, jako je umělý odchov matek, mohou vést až k úplnému zhroucení včelího chovu. Aby k takové katastrofě nedošlo, je nutno zásadně změnit náš přístup k chovu včel...
Při svém pokusu „mluvit delfínsky“ Jack Kassewitz ze SpeakDolphin.com, sídlící v Miami na Floridě, navrhl experiment, v jehož rámci nahrál delfíní echolokační zvuky odražené od potopených předmětů, včetně plastové krychle, kačera a květináče. Řeč vyspělých civilizací má skutečně schopnost vytvářet v mozku určité velmi přesně definované obrazy a obrazce.
VEĽKÁ EPOCHA | Ani po desítkách let výzkumu nejsou vědci schopni vysvětlit, proč neexistuje žádná část mozku, která by měla na starosti ukládání vzpomínek. Většina lidí předpokládá, že naše vzpomínky musí existovat někde uvnitř hlavy, ale ať už lékařští badatelé zkoumají jak chtějí, nemohou určit, která oblast mozku ukládá to, co si pamatujeme. Je možné, aby naše vzpomínky ve skutečnosti přebývaly v prostoru mimo naši fyzickou konstrukci?
