Až do toho dňa sme mali v zozname Kariongské glyfy ako „číslo 52“ v našej kolekcii 60 neobvyklých kusov dôkazov, dokladajúcich prítomnosť starovekých Egypťanov v Austrálii. Po našom rozhovore s Tetou Beve a Davidom Fitzgeraldom, glyfy sa premiestnili na „číslo 1“...
Nálezisko Kariongských glyfov je najdiskutovanejším a najkontroverznejším archeologickým náleziskom v Austrálii. Odsúdený úradmi a skeptikmi ako úplný podvod, archeologický „kalich s jedom“. Moji kolegovia a ja sme boli odsudzovaní ako „hlúpi a hlúpejší,” „klamári,” motivovaní „peniazmi”, zatiaľ čo sme pracovali „nevedeckým” spôsobom, poháňaní nevyjadrenou „agendou”...
Nová mise NASA pod názvem GRAIL začala na konci roku 2011 s cílem objasnit některé ze záhad pohřbených pod povrchem Měsíce a možná i... jeho ztraceného souputníka. Podle současné vědecké teorie měla Země jednou dva vlastní Měsíce. “Je to vzrušující myšlenka,” řekl David Smith, hlavní výzkumník GRAIL při MIT. “Může to být možnost jak vysvětlit jeden z největších problémů systému Země-Měsíc - podivný asymetrický vzhled Měsíce. Jeho blízká a vzdálená strana se velice liší.”
Ve vápenci vznikajícím před desítkami milionů let se sotva mohou nacházet lidské stopy - i malé dítě dnes ví, že lidé nemohli být současníky dinosaurů. A přesto takové stopy na různých místech světa existují. Jedna z lokalit se nachází i nedaleko od nás, poblíž slovenského města Martina. Od nálezu záhadných stop v kameni na Slovensku uplynulo už několik desetiletí. Roku 1967 jakýsi T. Smiešok objevil nedaleko obce Koňská v okrese Martin prohlubně ve skále nápadně připomínající lidské stopy.
Začiatkom Strednej ríše (pred 3600 až 4000 rokmi) sa stal Abydos centrom kultu boha podsvetia Usira. Jemu zasvätená skupina chrámov bola vybudovaná v blízkosti „Terasy Veľkého boha“. Archeológovia mali dlhý čas problémy s určením presnej polohy chrámového miesta. Medzi rokmi 2002 až 2004 výskumníci z expedície Inštitútu výtvarných umení z Yale v Pensylvánii objavili dve stavebné vrstvy po budovách, ktoré sú datované do obdobia panovania faraónov Nachtnebefa I. a II. (približne pred 2400 rokmi) a do obdobia 18. dynastie (asi pred 3500 rokmi). Zdá sa, že strop Nachtnebefovho chrámu bol vyzdobený hviezdami vyrytými ako reliéf.
Archeologické nálezisko staroegyptského mesta Abydos, ktoré zohrávalo kľúčovú úlohu v náboženskom živote starých Egypťanov, sa nachádza v Hornom Egypte približne šesť míľ (10 km) od rieky Níl. Zdá sa, že najranejší panovníci Egypta vrátane tých, ktorí pochádzali z historicky prvej dynastie vládnucej Egyptu (3000 – 2890 PNL) boli pochovaní v Abydose.
MUDr. Ivan Rusnák, CSc. od roku 1968 do roku 2006 pracoval v oboru vnitřního lékařství se zaměřením na oblast trávících orgánů, jater, poruch látkové výměny a výživy, včetně cukrovky. Je autorem knihy Nemoc jako pomoc při poznávání Zákonů života. Po celou dobu svého medicínského působení pracoval v Liptovském Mikuláši. Nyní žije v Liptovském Hrádku.
Philippus Theophrastus s Hohenheimu zvaný Paracelsus je považován za otce novověkého lékařství. Jako první se odvážil jít za rámec antické mediciny, kterou do té doby středověk jen bezmyšlenkovitě napodoboval. A nejen to - Paracelsus se (na rozdíl od jiných stejně zvídavých ale méně přímočarých kolegů) odvážil své netradiční názory také zveřejňovat.
Rostlinná říše je zcela nepochybně garantem tohoto pozemského života, který je s touto naší zelenou sférou existenčně spjat. Vliv rostlin na biodiversitu není zanedbatelný, bez vegetace bychom prostě nedýchali, tudíž ani nežili! V buněčné struktuře rostlin se totiž nalézá doopravdy něco pozoruhodného, co nemůže ani současná věda dostatečně vysvětlit. V tomto případě mám na mysli onu mocnou energii životadárného elixíru, ukrývajícího se vně všech rostlin tohoto světa.
Je nám vštěpováno, že staroegyptská civilizace zažila svůj Zlatý věk v období dvou až tří tisíc let před Kristem. Při představě, jak se tato velkolepá kultura rodí z malých osad v biblické době, se nás bezděky zmocní pochybnosti, zda je naše časová osa správná…
