Vlabi nám dává opět možnost se důkladně zamyslet. A jako vždy, je to slušná porce informací :-) Děkuji. MichalB
Před časem jsem tu psala o takzvané Tisulské princezně. V dovětku k tomuto článku byl zmíněn i podobný a stejně tak utajovaný nález, tentokrát mužského rodu, o němž se mluví jako o Íránském princi nebo také mágu Rodamirovi.
Děkuji Vlabi za překlad alespoň pro mne velmi zajímavého článku. Nějak mě šimrá za krkem, když si říkám, zda to nesouvisí s nedávným článkem o předlohách organismu. :-)
Začátkem září 1969 v obci Ržavčik (Rusko, Tisulský okres, region Kemerovo) v místním uhelném dole došlo k unikátnímu archeologickému nálezu. V uhelné sloji, v hloubce více než 70 metrů pod zemí horník Karnaukov (následně zemřel pod koly motocyklu) našel dlouhý mramorový sarkofág, úžasně přesně a jemně opracovaný.
Keď bol môj návrh dokončený, vytvoril som bezrozmerný geometrický plán, ktorý vyzerá rovnako ako štruktúra Veľkej pyramídy. Plán dizajnu ukazuje bezrozmerný geometrický plán, vytvorený pomocou šablóny a geometrického procesu.
1. Pôvod „Perfektného symbolu“ nemá žiadny vzťah, alebo odkaz, na nejakú pyramídu, budovu, alebo náboženský chrám. Jeho figúra je generovaná z vedy geometrie.
2. „Perfektný symbol“ je bezrozmerný, pretože bol vytvorený iba pomocou kružítka a pravítka, bez čísel, výpočtov a vzorcov, boli použité len architektonické šablóny a geometrický postup.
Mezi lidmi „všežravci“ i lidmi zvažujícími přechod na živou stravu je rozšířeno spousty mýtů a polopravd o tom co a jak funguje na syrové stravě, stejně tak jako zkreslené představy o tom co se „musí“ dodržovat, aby skutečně fungovala. Zde se podíváme na pár z nich, abychom odlehčili tématu stravování a vnesli do něj krapet radosti a svobody.
Po mnoho rokov sme počuli a čítali o Veľkej pyramíde v Egypte a starovekej kultúre, ktorá je známa ako kultúra „Staviteľov pyramíd“. Mnohé knihy a filmy prezentujú teórie o tejto kultúre založené na mimozemšťanoch, ich vzťahu k vesmíru a našej Zemi. Priebežne sme zo strany autorov vystavovaní novým proroctvám a predpovediam o Veľkej pyramíde, nové verzie sú inšpirované každý deň. Avšak všetko sú to teórie, myšlienky a názory, ako výsledok toho, čo si mnoho ľudí o týchto veciach myslí.
„Pravda pôsobí ako trpké víno - nechutí, ale pôsobí dobre na trávenie.“
Perzské príslovie
Peržania, nazývaní tiež Parsovia (pochádzali z územia, ktoré sa nazývalo Parsua) patrili k indoeurópskemu etniku, ktoré prišlo okolo roku 2000 pred Kr. do oblasti dnešného Iránu. Usadili sa v Anšane kde vytvorili zväz kmeňov, ktoré sa venovali pastierstvu a to prevažovalo počas celej existencie ich pôsobenia a to aj v dobe vzniku veľríše.
Z archeologických vykopávek je zřejmé, že jednoduché početní úkony zvládali již lovci mamutů. Používali k tomu názornou pomůcku - prsty na rukou, které umožňují počítání pomocí desítkové soustavy. První základy matematiky v historii se objevují v době před 5000 lety v povodí řeky Indu. Tehdy tam stála kvetoucí městská centra Mohendžo - Daro a Harappa. Zdejší obyvatelé používali na stavbu normované cihly, jejichž poměr stran činil 4:2:1 a k matematickým operacím desítkovou soustavu.
V máji 1998 počas konferencie, ktorú usporiadal Art Bell ako súčasť aljašskej plavby, Dr. Zahi Hawass urobil vyhlásenie o novom objave v Gíze. Uviedol, že sa našla šachta dlhá okolo 30 yardov (27,5 m, pozn. red.) pod druhou pyramídou a že spolu s tunelmi a obrovskou jaskyňou sa našiel aj nový sarkofág. Tunely boli pod vodou, takže kvôli predbežnej obhliadke bola využitá pomoc potápačov. V budúcnosti, ako povedal Hawass obecenstvu, sa pokúsia o odčerpanie vody, aby mohlo skúmanie pokračovať. Hawass sa zjavne veľmi tešil, keď hovoril o tomto objave. Napriek možnej zámene medzi vyjadreniami „pod druhou pyramídou" a „pod násypom", zdalo sa, že táto správa hovorí o tom istom mieste.
Nejlepší zelenina je maso, to tvrdila v minulosti šlechta, a kdo by si byl kdy pomyslel, že tento slogan na hony vzdálený pravdě, přetrvá až do dnešních dnů. O tom, jak je konzumace masa pro člověka prospěšná, se mohly takříkajíc na vlastní klouby přesvědčit mnohé šlechtické rody. Dnou, čili nemocí králů, byli ve středověkých dobách nejvíce postiženi zámožní lidé, v jejichž stravě převládalo maso.
