Mezi megality bývají někdy zařazovány i podivné kamenné věže zvané nuraghi, kterými je v obrovském množství poset středomořský ostrov Sardinie. Trochu se podobají baleárským talayotům, ale technika stavby a zřejmě i časové zařazení jsou odlišné - údajně pocházejí z druhého tisíciletí př. n. l., někteří odborníci ale soudí, že vznikly před více než 8 tisíci lety. Největší z nich jsou přes 20 metrů vysoké.
Dve mayské usadlosti, o ktorých doposiaľ hovorili iba legendy, sa podarilo objaviť členovi Slovinskej akadémie vied a umení. Mestá ležali tisíc rokov zabudnuté v mexickej džungli...
Ve 14. století před naším letopočtem se v Egyptě stalo něco divného: poprvé v lidských dějinách (aspoň v těch nám známých) někdo přišel s myšlenkou, že početné panoptikum bohů je nadbytečné, protože úplně stačí jeden. V tomto případě se jmenoval Aton, byl univerzální, všemocný a vůbec tak nějak nad věcí, takže žádné spolubohy nepotřeboval. Reprezentoval tvořivou sílu slunce, což samo o sobě je v pouštní zemi rozpalované žhavými paprsky podivné.
Zaujímavý archeologický objav sa podarilo nájsť náhodou pri búraní. Pravdepodobne ide o najväčšie a najzložitejšie podzemné mesto na svete. Hlboké podzemné mesto v srdci Kapadócie, v tureckom meste Nevsehir, je jedným z najzaujímavejších archeologických objavov posledných rokov.
Vědcům se podařilo vyvinout nový typ materiálu, tzv. 3D metamateriál, který dokáže usměrňovat ultrazvuk. V budoucnu by se mohl uplatnit při vývoji sonografů s vysokým rozlišením (ultrasonografie), při stavbě "neviditelných" ponorek, vytváření dokonalých zvukových izolací a v mnoha dalších aplikacích. Metamateriály jsou nejčastěji spojovány se snahou o docílení neviditelnosti - a platí to i v tomto případě, jen s tím rozdílem, že jde o "neviditelnost" zvukovou.
Všetci vieme, že prvý jarný deň je 21.3. Keďže však náš kalendár nie je ani zďaleka presný, posledné roky vychádza jarná rovnodennosť už na dvadsiateho a iba raz za štyri roky na dvadsiateho prvého. Tento rok teda môžme privítať astronomickú jar už v piatok pred polnocou!
V historii vývoje člověka je sice stále ještě mnoho neznámého, přesto se zdá být v hlavních rysech jasno: i ti nejodvážnější badatelé jsou ochotni připustit stáří prvních lidí moderního typu nanejvýš na 125 tisíc let. Existují však nálezy, které do tohoto schématu nezapadají. Zatímco odborníci je považují za trestuhodné padělky či omyly a nehodlají o nich vůbec diskutovat, lovci záhad usilovně hledají důkazy jejich pravosti.
Libor Čermák | V severní části Etiopie se nalézá další ze záhadných komplexů, který ukrývá nejednu archeoastronautickou záhadu. Je to jedenáct unikátních kostelů, vytesaných do tvrdých skal, známých jako Lalibela.
Jedním z největších vědců, techniků a vynálezců antiky byl Archimédes ze Syrakús. Jeho poučku o tom, že plovoucí těleso je nadnášeno váhou kapaliny jím vytlačené, se učil v základní škole každý. Méně se ví, že dokázal i některé věci, které jeho době připadaly téměř nadlidské a překvapují i dnes.
CT vyšetrenie dutín starobylej sochy Budhu odhalilo skrýšu telesných pozostatkov mnícha, ktorého po smrti mumifikovali. Holandským vedcom sa pomocou CT prístroja a endoskopie podarilo odhaliť takmer 1000-ročné tajomstvo. Tradičná socha Budhu, ktorej pôvod siaha do 11. alebo 12. storočia, ukrývala vo vnútri mumifikované pozostatky budhistického mnícha.
