Od januára tohto roka začal na Slovensku fungovať projekt s názvom Škola Biointernetu. Ide o ambiciózny počin ľudí, ktorým je táto tematika blízka, s cieľom priniesť pre slovenskú verejnosť výsledky aplikovaného výskumu ruských vedcov v oblasti Teórie fyzikálnych štruktúr a Synergie informačných systémov.
Ester: “Abrahame, pracuji velmi tvrdě. Jsem celou dobu na cestě a sotva jsem doma. Myslím si, že když mám problém, tak bys měl přijít a pomoct mi s ním.” A my říkáme: “Pomáháme ti s ním z tohoto místa. Jsme tady jako vibrační shoda k řešení. A pokud jsi stále vibrační shodou s problémem, tak nejsi tam, kde jsme my – pojď sem.”
Když lidé tvoří, tak říkají: “Jsem umělec a tak chci vzít svůj talent a nakreslit to na plátno.” A my říkáme: “Takto to vůbec nefunguje.” Je to tak, že vortexová verze tohoto už existuje.
Úryvek z dokumentárního filmu "V krajinách ticha" režiséra Zdeňka N. Bričkovského.
Vidíte, že tvůrčí proces má tři kroky.
Prvním krokem je, že budete muset určit, co chcete a nemůžete si pomoci, ale děláte to. Preference se rodí ve vás po celý den a každý den. Kontrast vám pomůže se rozhodnout. Když víte, co nechcete, tak pak to, co chcete, z vás vystřelí jako raketa. Vždy, když víte, co nechcete, jasnost o tom, co chcete, vyjde na povrch velmi jasně. Takže, 1. krok se děje všude kolem.
Dobré ráno. Jsme velmi rádi, že jste tady. Je dobré spojit se za účelem spoluvytváření, souhlasíte? Víte, co chcete? Mění se to… neustále vyvíjí. Máte radost z rozvíjení vaší touhy? Líbí se vám ten pocit nového svěžího vědomí, nová touha vstupující do vašeho vědomí? Ten pocit dobrodružství a údivu, radosti z nového nápadu? Ano? Ne až tak moc?
Evangelium bylo ve starověku všeobecně známé a rozšířené. Obsahuje 114 Ježíšových výroků (logií). Více než třetina výroků více či méně odpovídá citacím v synoptických evangeliích, další třetina má gnostický charakter. Do dnešní doby se velká část Tomášova evangelia zachovala dokonce i ve východním čínském Turkestánu na tzv. Turfanských fragmentech (Turfan Fragment M 789) z manichejského prostředí. Existenci evangelia připomínalo mnoho představitelů prvotní církve. Na začátku 3. století (225-235) se o něm zmiňoval Hippolyt Římský. Ve 4. století před ním varoval jeruzalémský biskup Kyrillos, který ho nepravdivě označil za dílo manicheistů. Z Kyrillovy zprávy lze vyvodit, že spis byl mezi křesťany oblíbený.
Dnes platíme za chléb penězi, dříve se chlebem uhrazovalo zlato! Jakou hodnotu a význam má dnes chléb? Hladovějícímu Afričanovi, může zachránit život, kdežto pro Evropana představuje pouze základní potravinu. Z jiného pohledu je chléb vzpomínkou na Ježíše Krista, který kdysi prohlásil: Já jsem chléb života!
„Prepánajána, no to si nám, Baričák, zasa napísal za novinku! Pozitívne myslenie, veď všade o tom píšu! Ale ako mám byť pozitívna, keď sa mi nič nedarí," povie si niekto. Ja viem, posledné roky tento pohľad na svet rezonuje spoločnosťou. Konečne. A ja túto časť knihy nemienim vyhodiť len preto, že ste o pozitívnom myslení čítali už aj v Katolíckych novinách. Je to totiž základ bytia, a to najmä v dobe, keď sa všetko, čo si zaželáte, zhmotňuje oveľa rýchlejšie ako pred polstoročím. Ideme do finále, nečudujte sa.
