Dny šli jeden jako druhý. Týdny ubíhaly. Postupně jsem si začala zvykat na nezvyklé každodenní návštěvníky… Koneckonců, i mimořádné události, které vnímáme na začátku téměř jako zázrak, se stanou samozřejmostí, jsou-li pravidelně opakovány. Jako i můj báječný „host“, který mě ze začátku tak velmi překvapoval, se pro mě stal téměř obyčejným jevem, kterému jsem upřímně věnovala část svého srdce a byla jsem připravená dát mnohem více, pokud by jen to mohlo někomu pomoci.


“Světlana znamená „Nositel světla“. Velmi zřídka se stane, aby jméno osoby, její osud a skutky tak plně souzněly, jako se to stalo v případě Světlany de Rohan-Levašov. Celý její život, od nejútlejšího dětství, byl prodchnut aspirací ke Světlu, Vědění a duchovnímu vývoji. Že je její osud neobvyklý je to nejskromnější, co lze říci. Od úplného počátku života si musela zvykat na fakt, že se od ostatních velmi odlišovala, že mohla dělat mnoho věcí, které pro ostatní byly nedosažitelné a nepochopitelné. Již jako velmi malá musela Světlana studovat a zvládnout své schopnosti, naučit se, jak je správně kontrolovat a používat. Zažila hořkou pachuť neporozumění a nedůvěry, závisti a krutosti, osamění a zášti již jako velmi malá. Její zázračné vrozené schopnosti byly nepochopeny a popírány; musela přežít a žít v tomto světě, velmi nebezpečném a zrádném světě, obzvláště pro malou dívku...”
Otázka č. 15: Známi si zo mňa uťahujú, že som šibnutá ezoterička. Nepovedia mi to presne týmito slovami, ale dá sa to vycítiť. A samozrejme majú asi tak milión dôvodov, prečo treba byť „normálny“...
Lidé, co si stanovují cíle, často porovnávají to, kde se nachází, s tím, kde chtějí být, a tak výrazně, že jejich vytyčování cílů je udržuje mimo vortex. Je to zajímavé. Kdykoliv slyšíme někoho, jak říká, že si stanoví cíl, říkáme: “Nedělejte tooo.”
Miroslav Švický začína uverejňovať články v tlači tesne po prevrate koncom roku 1989 o slovenskej kultúre a dejinách. Od roku 1995 píše reťazce článkov “Žijeme v období duchovného otroctva” (4 diely) a “Návrat Slovienov” (12 dielov) v časopise Zmena. V roku 1997 mu vychádza prvá kniha – upravené prepisy prednášok “NÁVRAT SLOVENOV – slovenské prírodné vedomie a viera”. Kniha vyvoláva vlny ohlasov a zakladá neformálne združenie známe ako Rodný kruh.