V dávnych dobách, keď mali národy k sebe bližšie, ako si myslíme, pretože vychádzali zo spoločného prajazyka a územia, vzišiel národ, ktorý sa usadil na našom území a priniesol si so sebou vieru vo vlastné mýty a ideológiu – kult Slnka. Staval na základoch staršej spoločnosti, matriarchátu Veľkej Matky Zeme, rovnako ako kresťanstvo stavalo na pohanskej viere, ich kultových svätých miestach a viere v pohanských bohov. Do spoločnosti materského princípu začali prenikať prvky princípu mužského, až nastala ideová rovnováha a postupom času sa stal nadradeným patriarchát.
5. rozhovor (2. část) s Dr. Jamissonem Nerudou odhaluje základní podvod, který ovlivňuje lidstvo ve všech dimenzích života. Tímto podvodem je, že naše třídimenzionální realita a lidské vědomí byly naprogramovány tak, aby byly vnímány jako skutečné přesto, že nejsou...
Nové pohľady na záhady a tajomstvá fyziky. Do ezoteriky sa totiž zdanlivo dá zaradiť všetko, čo sa nedá zaradiť inam. Dalo by sa povedať, že ezoterika sa zaoberá poznatkami, ktoré sa dosiaľ nedočkali uznania. Kniha pojednáva o rôznych zaujímavých javoch a o tom, ako sa dajú skúmať, vysvetliť a zaradiť. Aj aké máme voči nim predsudky alebo ich naopak využívame neodborne a neopatrne.
“Dovtedy svoje mýty a v nich zachytené dejiny odovzdávali ústnou tradíciou, ktorá sa zdala nezničiteľná. Preto nevniesli do abecedy ani to svoje „A“, či iné písmeno počiatku a keď z nebies zostúpili na zem, zabudli, spolu s väčšinou svojich mýtov, význam dávnych symbolov, ktoré boli dokladom o ich duchovnom bohatstve. Sokola nahradil vôl a z ctiteľov Slnka sa stali, nielen obrazne, ctitelia vola, slobodu osobnú aj duchovnú nahradila služba cudzím ideám a potrebám.”
“Akademici sa desia záhad spôsobom, akým sa príroda desí vákua, ale – v prírode vákuum neexistuje, zatiaľ čo v akadémii je množstvo záhad. V žiadnej oblasti vedy či vzdelanosti nie je viac (alebo viac do očí bijúcich) záhad, než v egyptológii. A zároveň neexistuje žiadna oblasť, v ktorej sa záhady popierajú systematickejšie.”
„Tento oheň povstalého vědomí – „agnis“ – musí být živen přikládáním, jinak zahyne stejně jako fyzický oheň v krbu. „Přikládat“ do ohně vědomí je však možné pouze „mantrami“ – slovy vědění probouzejícími lidskou mysl („man + tr“) coby jedinou pravou „obětí“. Právě z tohoto důvodu souvisela rituální starost o oheň a jeho udržování v celém okruhu indoevropské duchovní tradice s recitováním svatého slova. Mantra – oživující slovo – a přikládané dřevo jsou zde totéž ve dvou světech, které spolu zrcadlově souvisí. Zároveň s recitováním se proto přikládalo do ohně dřevo či lila „ghrta“ – máslo přešlé varem – aby tak každý chápal, že bdělost a udržování pravého vědomí je neustálá práce a oběť, kterou je nutné podstoupit. Ať již třikrát či pětkrát denně (jak je doloženo u Pársů) se védská tradice modlila – tj. „orala“ či křesala vědomí, které bylo stejně jako oheň nutné udržovat.“
“Představivost byla akademickým světem opomíjena většinou stejně jako např. slova mýtus nebo intuice. Toto jsou slovní koncepty, které se nalézají na okraji přijatelnosti a přitom jsou v mnoha ohledech mocnými koncepty naší doby. Způsob, jak se tato slova stala opomíjená, to je sama o sobě zajímavá studie, ale tento článek na to není zaměřen; spíše napovídá, že každý z vás by mohl chtít objevit svou cestu k procvičování představivosti.”
KOZMICKÁ LÁSKA JE RIEŠENÍM VŠETKÉHO