EGYPT

Tie priťahovali odjakživa. Ľudia boli a sú ochotní podstúpiť neuveriteľné veci, aby vedeli viac. Obzvlášť vyhľadávané sú znalosti, ktoré nie sú bežne dostupné. Tak nejak automaticky sa predpokladá, že to očiam skryté je dôležitejšie, ako to zjavné. Že to, za čo sa platia veľké sumy, je hodnotnejšie.

Víte, tyto pyramidy, které byly nalezeny po celém světě, zdá se, že mají spojení s těmito... znalostmi, o geometrii, struktuře časoprostoru.
A pyramidy samotné reprezentují něco velmi úžasného, velmi pozoruhodného.
Tedy, že je nelze jednoduše vysvětlit konvenčním způsobem. Že? Prostě to nefunguje. Opravdu ne.

Už v minulém pokračování tohoto seriálu o tajemstvích Velké pyramidy jsem se zmínil o dr. Hurtakovi. Tento vědec byl, nebo dosud je jedním z vyvolených, které egyptská vláda vpustila do podzemí. Hurtak při předvádění filmu o výzkumech podzemí pod gízkou plošinou prohlásil mnohé. Řekl mezi jiným, že gízský nález lze přirovnat k nečekanému, ale o to překvapivějšímu a šokujícímu, kontaktu s nepochopitelně vyspělou mimozemskou kulturou. Tato slova můžeme brát s určitou rezervou. Proč překvapivému? Že se nějaká civilizace vydala úplně jinou cestou než ta naše?

Jednou mi tatínek řekl - poté, co byla vztyčena stéla, která upomínala na stavbu paláce: „Jestli na mě někdy po mnoha letech budou lidé vzpomínat, doufám, že si mě nebudou připomínat jako válečníka nebo stavitele, ale jako léčitele bylinkami. Protože způsobit, aby slepý člověk znovu spatřil hvězdy, je větší zásluha než stavět, ať by stavba byla jakkoli velkolepá." Často nám říkal, že rostliny nás o mnohém poučují. „Člověk se chová pošetile: válečník odhodí meč, aby se chopil pluhu; pole zůstávají neobdělaná, protože rolník maluje fresky na zdi chléva; a malíř odhoď své štětce, protože chce nosit meč. Rostliny jsou moudřejší. Každá podle svého plní svůj úkol: fialka se neschovává do svých listů, protože nemá na stonku žádné trny; verbena se nepokouší kvést jako svlačec, ale spokojí se tím, že vydává osvěžující vůni svými tuhými zelenými listy."