Zde se otevírá nový svět sil a dynamiky, jehož existenci matně tušili někteří badatelé, jako například Luigi Galvani. Tesla si byl vědom mystického závanu vanoucího z jeho objevu. Množství lidí po celém světě si postavilo nebo staví „Teslovy transformátory“, známá zařízení sestávající z vysokonapěťového transformátoru, kondenzátoru, jiskřiště, cívky primárního vinutí a dlouhé sekundární cívky, vinuté mnohdy tisíci závity tenkého měděného drátu. Při správném seřízení opouštějí toroid či kouli na vrcholu tohoto aparátu efektní záblesky, dosahující u výkonných zařízení délky až několika metrů. Je to krásné a podmanivé, ale má to jednu chybu – popsané zařízení NENÍ TESLŮV TRANSFORMÁTOR!


Systém kvantového elektrického generátora (QEG) je adaptáciou jedného z mnohých patentovaných konštrukčných typov Nikolu Tesly na elektrický generátor/dynamo/alternátor. Tento konkrétny patent je uvádzaný pod č. 511, 916, s jednoduchým názvom „Elektrický generátor“, s dátumom 2. 1. 1894 (pozri zadnú stranu tohto manuálu). Adaptáciou je konverzia z lineárneho systému na rotačný.
VEĽKÁ EPOCHA | Blesky v domácí laboratoři Richarda Hulla vyrazily do všech směrů a hlasitě se chvěly ve vzduchu, zatímco z obřího Teslova transformátoru, kterému Hull a jeho tým přezdívají „Nemesis", vyletovaly elektrické výboje. Než se jí podařilo najít cestu do elektrického vedení v domě, zapálila elektřina z 15 000 wattového zařízení část laboratoře, zničila dva počítače stojící třicet metrů opodál, vyhodila pračku a zapálila televizor.
Prvním hodnotným výsledkem mých experimentů v tomto novém směru byl systém bezdrátové telegrafie, který jsem popsal ve dvou vědeckých přednáškách v únoru a březnu roku 1893. Na obr. c je ilustrován princip tohoto systému. V horní části je nakreslena elektrická soustava, jak jsem ji výše popsal, zatímco v dolní části je ilustrována mechanická analogie. Systém je v principu neobyčejně jednoduchý.
Meno "Einstein" prebúdza v mysli obraz dobromyseľného génia, ktorý zrevolucionalizoval naše koncepty vesmírneho priestoru, času, energie, hmoty a pohybu. Časopis Time menoval Alberta Einsteina za "osobu storočia". Dokonca v anglickom jazyku sa dnes už slovo "einstein" používa ako synonymum výnimočnej brilantnosti. Mnohí Einsteina dokonca pokladajú za najvýnimočnejšiu myseľ v ľudských dejinách. Taký je všeobecne rozšírený obraz, ktorý ešte väčšmi umocňujú učebnice, médiá a hrdinom sa klaňajúci fyzici a historici. Ale keď sa človek začíta do vedeckej literatúry, napísanej jeho súčasníkmi, začne sa vynárať úplne iný obraz: že v skutočnosti išlo o iracionálneho plagiátora, ktorý si manipuláciou prisvojil kredit za ich dielo.