V předchozích dílech jsme probírali stavbu pyramidy z hlediska možných technologií. Přitom jsme stavebním, obráběcím úkonům přiřazovali vlastnost "milimetrová přesnost", mezi kvádry nelze vložit ani žiletku – přesnost obráběcích technologií. Z hlediska uskutečněné stavby jsou jakékoliv teorie bezpředmětné, když se vyhýbají základnímu fenoménu přesnosti.
Stavíme pyramidu. Králova komora a Královnina komora je postavena a nám zůstává poslední úkol: dostat se na vrchol Velké pyramidy z úrovně Královy komory. Ve stavbě budeme pokračovat ve stínu dvou technologií: Technologie A – technologie pokročilé civilizace a Technologie B – technologie měděného dláta. Pokusíme se vymodelovat, jak by si s tím poradila dnešní, nebo i pokročilejší technika a jak technika měděného dláta.
Stavba Královy komory. V minulém dílu Experiment 17 jsme převezli z Asuánu do přístavu v Gíze žulu pro stavbu Královy komory. Dnes budeme ze žuly stavět Královu komoru. Opět podle technologie A s vyspělou technologickou úrovní a Technologie B s technologickou úrovní měděného dláta a doleritových koulí. Odpovíme na otázku, jak do výšky 60 m Královy komory lze vyzvednout kvádr těžší než 60 tun.
Transport. V minulém dílu Experiment 16 jsme se seznámili s problémy těžby žulových kvádrů v Asuánu technologií vyspělou a technologií měděného dláta. Pokusíme se zrekonstruovat přepravu 165 mohutných kvádrů pro Královu komoru do přístavu v Gíze pod pyramidou. Vyhodnotíme časové relace těžby a přesunu, jestli se v jednotlivých technologiích vejdeme do projektované doby stavby 20 roků.
Stavba Královy komory. V minulém dílu Experiment 15 jsme představili 2 technologie možné pro stavbu žulové komory panovníka. Teoreticky lze obě použít, jak jsme experimentálně ověřili, ale otázka je, jaká je realita. Jedna věc je jistá. Králova komora je postavena ze žuly, nám nezbývá, než se pokusit vystopovat její původ. Žulové kvádry jsou základním stavebním materiálem pro stavbu Královy komory, proto se budeme věnovat jejich výrobě, opracování a přepravě.
Králova komora. V minulém dílu Experiment 14 jsme se seznámili s Královninou komorou, tajnými dutinami, chodbami a šachtami. Dnes postoupíme na stavbu Královy komory. Vědomosti o tom, jak se pyramida stavěla, ukládal stavitel do tajných komor. Dále pokračoval v přípravě na stavbu Královské komory. Nejdříve se s komorou seznámíme a potom budeme stavět.
V minulém dílu Experiment 13 jsme se seznámili s Královninou komorou, tajnými dutinami a chodbami. Dnes postoupíme na stavbu Královniny komory a šachet z ní vystupujících. K čemu šachty sloužily zatím neumíme říci, ale každopádně jsou důkazem o mistrovství egyptských stavitelů. Po těchto vědomostech pátral i sám faraon Chufev a pátráme po tom dodnes...
V minulém dílu Experiment 12 jsme se stavitelem postavili Velkou galerii a nyní na začátku Velké galerie odbočujeme do Královniny komory vodorovnou chodbou. Královnina komora je obestřena mnoha záhadami, pokusíme se o jejich objasnění. Vědomosti o tom, jak se pyramida stavěla, ukládal stavitel do tajných komor. Sám jich využíval při stavbě pyramid v Gíze, ale ukryl je, aby nemohly být zneužity. Od té doby byly pyramidy hromadami kamení a Velkou pyramidu již nikdy nikdo nepostavil. Po těchto vědomostech pátral i sám faraon Chufev a pátráme po tom dodnes.
V minulém dílu Experiment 11 jsme udělali první krok při stavbě pyramidy, který dospěl na začátek stavby Velké galerie. Před námi stojí stavba, která je největším architektonickým divem starověku. Jakou technologií byla stavba provedena? Nevstupujeme do sporu, jestli ta či ona teorie je lepší nebo horší. Principem je, že jestli technologie byla v minulosti známá, používaná a prokázána nálezem a jestli byla i v současnosti ověřena experimentem, mohla být využita. A tak byla Velká galerie postavena. Nyní budeme postupovat dále do nitra pyramidy...
V minulém dílu Experiment 10 jsme udělali první krok při stavbě pyramidy. Stavitel využíval obou známých technologií stavby, pokud je ještě nějaká neznámá, zatím nevíme. Pyramida stojí, nezbývá než jít po stopách, jak mohla vzniknout. Stavitel vybudoval lom, rampu z lomu, cestu k pyramidě, pracoviště pro výrobu geopolymerového substrátu a sušených cihel. Vybudoval základovou plošinu pyramidy. Potom začala stavba druhého a třetího stupně pyramidy. A už začaly velké problémy. Budeme sledovat, jak probíhala stavba chodeb. Uvidíme, jak se jednotlivé technologie jevily při stavbě.
