Poznatky vedy

Kymatika je nauka o vlnění. (Na obrázku vidíte, jaké obrazce vytvoří kapka vody rozvibrovaná různými zvukovými vlnami.) Překlad byl pořízen už před časem, a mezitím článek už zmizel z blogu Scotta Stevense, takže obrázky jsou nedostupné. Zkusím najít jiné. Doufám, že bude i přesto srozumitelný. Odkazy na video z youtube platí. Tento článek beru jako možné vysvětlení, jak to asi dělají, že tím počasím tak míchají. Ve světle kymatiky i ty nejzubatější zuby mraků nevypadají tak nepravděpodobně...

Inteligencia má mnoho podôb, no nemusí byť neuchopiteľná. Jedna z definícií inteligencie hovorí, že je to schopnosť nájsť chaos v poriadku a poriadok v chaose. Ak je to pravda, potom ňou nepochybne oplývali vedci Isabelle Stengersová a Ilya Prigogine, autori knihy Poriadok z chaosu (1984). Iná, podobne hmlistá definícia tvrdí, že inteligencia je umenie vyhmatnúť z mnohých smerov vývoja ten hlavný. V tom prípade by sme mohli pripomenúť futuristické vízie Alvina Tofflera, autora knihy Tretia vlna. Tento azda najznámejší svetový futurológ, ktorý pred tridsiatimi rokmi veľmi presne predpovedal nástup informatizácie spoločnosti. Zvláštnou formou inteligencie je schopnosť robiť dobre IQ testy. Mnohí vedci ich však už považujú len za pomocné meradlo, ktoré nevypovedá o skutočnej inteligencii. Tá sa väčšinou prejavuje inak. Lenže ako?

Mezinárodní cirkus nazývaný „Věda“ konečně přišel s dlouho očekávanou premiérou „největší atrakce na Zemi“. Po třicetiletém vývoji, který spolykal 6 miliard dolarů, byl v manéži o obvodu 27 km spuštěn Large Hadron Collider (LHC; urychlovač částic). Neúnavní klauni už dlouho před představením náležitě rozehřívali publikum fantastickými příběhy1 o tom, co možná bude k vidění. Možná přijde i kouzelník!... Ale, proč brát vážně šašky? Profesor Higgs, zde u LHC, je jedním ze vznešených vědců odpovědných za patrně nejnákladnější cirkusové číslo v rámci současné vědy. Dokument o experimentu s LHC přinesla i BBC v programu Horizon pod titulkem: „Experiment za 6 miliard dolarů“. LHC urychluje protonové paprsky v 27 km dlouhém kruhovém podzemním prstenci opačnými směry tak, aby se nakonec střetly a navzájem roztříštily.

Stránky

Odoberať Poznatky vedy