John Anthony West vidí podivné nezrovnalosti medzi dolným chrámom pri Sfinge a inými stavbami údajne tiež od Chefréna. Okrem toho verí, že takzvaný Osireon v Abydose, so svojimi masívnymi nevyzdobenými granitovými blokmi, je určite oveľa starší a štýlom úplne odlišný od susediaceho Osirisovho chrámu, ktorý vybudoval Seti I. v období Novej ríše:


Vrátíme se zpět do Luxoru, na pravý břeh Nilu. Nikde ve starověkém světě se nesnoubí čisté umění s čistým inženýrstvím výstižněji než právě v Luxoru. Člověk sochy nevnímá pouze jako nádherný symbol neuvěřitelně vyspělé starověké kultury, ale také jako symbol vrcholného výrobního inženýrství, který budí úctu i v našem současném světě.
Vypravíme se zpět k severu do Sakáry.
Dnes se přesuneme z Gízy do Horního Egypta a budeme pátrat, jestli i zde se vyskytují produkty vyspělých technologií. Navštívíme skvost egyptské kultury, chrám bohyně Hathor a pokusíme se proniknout do nevysvětlitelného tajemství spojení techniky a umění.
Obelisky se tyčí k nebi jako symbol neomezené mocí vládců, jako pojítko se svým slunečním božstvem Ra, který jim měl zajistit život věčný. Touto mánií trpěli vládci světových mocností. Když nemohli odtáhnout z Egypta pyramidy, odtáhli alespoň obelisky. I když měli dostatek poddaných a prostředků, zjistili, že zhotovení 300 tunových kvádrů nejsou schopni zajistit ani s pokročilejším nářadím, než měli staří Egypťané. Proto nechali obelisky převážet s potížemi v celku nebo po kusech do svého království, aby ohromili své poddané.
Velkou pyramidu máme postavenou. Tentokrát si prohlédneme objekty na Gízské plošině a budeme vyhledávat objekty, které nás přesvědčí o mistrovství egyptských stavitelů a matematiků. Budeme hledat svědectví o obráběcích technologiích, hledat technické a fyzikální prostředky, kterými bylo možné geometrických tvarů dosáhnout.
V současné době existuje několik studií, které prokázaly, že při dlouhodobě snížené koncentraci 1,25 D se zvyšuje riziko vzniku nemocí. Logickou otázkou v tomto případě je: Co způsobuje nízké koncentrace 1,25 D?
V předchozích dílech jsme probírali stavbu pyramidy z hlediska možných technologií. Přitom jsme stavebním, obráběcím úkonům přiřazovali vlastnost "milimetrová přesnost", mezi kvádry nelze vložit ani žiletku – přesnost obráběcích technologií. Z hlediska uskutečněné stavby jsou jakékoliv teorie bezpředmětné, když se vyhýbají základnímu fenoménu přesnosti.
Stavíme pyramidu. Králova komora a Královnina komora je postavena a nám zůstává poslední úkol: dostat se na vrchol Velké pyramidy z úrovně Královy komory. Ve stavbě budeme pokračovat ve stínu dvou technologií: Technologie A – technologie pokročilé civilizace a Technologie B – technologie měděného dláta. Pokusíme se vymodelovat, jak by si s tím poradila dnešní, nebo i pokročilejší technika a jak technika měděného dláta.
Stavba Královy komory. V minulém dílu