Libor Čermák | Každého, koho vzrušuje otázka existence mimozemských inteligencí, se musí zákonitě ptát, proč tady na Zemi, dokázala příroda k inteligentní formě dospět jen u člověka. Jenomže opak je pravdou. Na Zeměkouli totiž existuje minimálně ještě jedno zvíře, (i když se ptám, zda je etické ho pořád ještě nazývat zvířetem), které k inteligentní formě dospělo také. Tímto živočichem je delfín.
Libor Čermák | Faraóna Rachefa (neboli Chefrena) často v pohledu na egyptské faraóny zastiňuje jeho otec Chufev. Toto zastiňování je však neopodstatněné, neboť i k němu se váže spousta zajímavostí a záhad. Mnozí záhodologové se diví, jak ten mohl za svůj život stihnout postavit Velkou pyramidu (viz Záhady egyptských pyramid v Gize) z 2,3 milionů vápencových bloků, z nichž většina stavebních kamenů váží mezi 2,5 a 80 tunami.
Libor Čermák | Ve škole se učíme, že lidstvo vzniklo vývojem od primátů až do současné civilizace. V následujícím článku bych se chtěl zamyslet nad tím, jaký by to na něj mohlo mít vliv, kdyby zjistilo, že to bylo trochu jinak.
Libor Čermák | Jsou zde nejstarší egyptské pyramidy 4. dynastie. Jejich stavitelem byl údajně faraón Snofru, otec Cheopse. A obdobně jako Gíza, je i Dahshur obklopen mnoha záhadami. Nalézáme se 20 kilometrů jihovýchodně od slavné trojice pyramid v Gíze. Je zde totiž další záhadné pyramidové místo, které není na rozdíl od Gízy tak známé, ale má s ním mnoho společného.
Libor Čermák | V posledních dnech jsme se dozvěděli, že Poláci se u nás snaží obhajovat své potravinářské výrobky. Prý jsou podle nich kvalitní. Ale proč vůbec musíme takovouhle věc řešit?
Libor Čermák | Středomořský ostrov Malta je známý svými záhadnými kolejemi, které jsou tam z nějakého důvodu vyryté do tamější vápencové půdy. V poslední době se však objevují zprávy, že to není ve světě nic ojedinělého. Proto jsem si udělal takový seznam všech lokalit, kde se tento neznámý jev objevuje. A kupodivu je jich opravdu hodně.
Libor Čermák | Když čteme starověké mýty a pověsti, nemůžeme se ubránit pocitům, že mnohé technické vymoženosti, jaké máme dnes, už tu někdy někdo v dávné minulosti měl. Jedním z toho můžou být i ponorky. Odkud přicházeli bohové našich dávných předků? Nejčastěji na Zem sestupovali z oblohy, tedy z nebe či vesmíru za pomocí hromů a blesků.
Libor Čermák | Nevím, zda je to pouhá náhoda, ale hned ze tří kontinentů se nám dochovaly podivné kamenné stavby ve tvaru komolého kuželu. Dodnes není jasné k čemu sloužily. A začneme hned v Evropě, na středomořském ostrově Sardinie. Ta totiž skrývá podivnou záhadu. Dosud totiž není jasné, co měly znamenat a proč se stavěly tzv. nuraghi.
Libor Čermák | Záhady a zajímavosti sedmi divů světa: Egyptské pyramidy, Visuté zahrady, Diova socha, Artemidin chrám, Rhodský kolos, Faroský maják, Mauzoleum v Halikarnasu. Nejrůznější bohové a bohyně se vyskytují v prastarých mytologiích po celém světě. Naši předkové se tak zřejmě stali svědky působení někoho, kdo jim byl technologicky nadřazen.
Libor Čermák | Ke starověkým sedmi divům světa se váže spousta záhad. Prim v tom vedou egyptské pyramidy. Ovšem jak je to u těch ostatních? Co třeba Diova socha v Olympii? Antický sochař Feidiás byl úžasný umělec. Žil v letech 490 – 430 před naším letopočtem. Za svého života vytvořil několik výjimečných prací, z nichž vynikají hlavně dvě, jež byly zhotoveny tzv. „chryselefantinovou technikou“.
