Nejen staří Egypťané znali ormus, tedy monoatomické zlato. Stejně tak i Mojžíš, Ježíš a templářští rytíři. Ačkoliv se jedná o zdánlivě velmi extravagantní tvrzení, přesto k němu existují zajímavé, byť poněkud kontroverzní důkazy. Nechceme se ubírat cestou forenzní analýzy, protože by to bylo příliš vědecké pro účely našeho internetového magazínu. Nicméně můžeme níže uvedená překvapivá fakta alespoň použít jako stručný úvod do historie užívání monoatomických prvků.
Z lingvistického pohledu je sumerština izolovaný jazyk, který nepatří k žádné známé lingvistické formě. Vědci studovali starověkou sumerštinu a snažili se najít spojitosti s dalšími skupinami jazyků, avšak neúspěšně. Sumerové vynalezli hieroglyfické písmo, ze kterého později vzniklo písmo klínové. Starověká Sumerština může se staroegyptským písemným systémem soutěžit o titul nejstaršího známého psaného jazyka.
Kámen mudrců, hvězdný prach, elixír života, ormus, mana a ORME – to vše jsou výrazy pro jedno a to samé – bílé práškové zlato. Poslední název ORME je akronymem pro „Orbitally Rearranged Monoatomic Elements” (orbitálně přeskupené monoatomární prvky). V 80. letech 20. století s ním přišel vědec David Radius Hudson.
