"To, co můžeme dnes najít v Egyptě, jsou proto příklady mimořádné technické vyspělosti starověkých inženýrů, které dodnes nenašly v akademickém výkladu egyptské historie své místo. Navíc se nám podařilo celý svět přesvědčit o tom, že staří Egypťané nebyli technicky zdaleka tak vyspělí jako Řekové a Římané, a rozhodné ne vyspělejší než současná západní civilizace, takže i dnešní Egypťané této báchorce věří a jiným výkladům odmítají důvěřovat."
Geologie národního parku Grand Canyon je sama o sobě fascinující a je skutečností, že zde nacházíme mnoho nejrůznějších děr, kaňonů, výklenků a nejrůznějších útvarů, které voda a eroze vytvořila za miliony let. Není tedy divu, že ano, nachází se zde i mnoho jeskyní. Asi jednou z nejznámějších je Stanton cave, která je někdy možná záměrně zveřejňována jako údajná “egyptská jeskyně“. Bohužel tomu tak není.
Jistě není třeba nikomu představovat největší perlu amerického středozápadu, národní park Grand Canyon. Každoročně ho navštíví přes pět milionů turistů a tak by snad nikoho ani ve snu nenapadlo, že na tak frekventovaném místě může být ještě něco tajemného. Ovšem opak je pravdou pokud vezmeme v úvahu, že většina z těchto návštěvníků stráví v parku průměrně tři hodiny a to na několika vyhlídkách především na jižní straně (South rim). Další skutečností je, že obrovská část území je nepřístupná, velice málo prozkoumaná a na některé lokality je dokonce “zakázaný“ vstup jak pro turisty, tak i pro samotné zaměstnance parku. No a nakonec nelze přehlédnout také fakt, že po stovky let zde mají svou posvátnou půdu indiánské kmeny, a to i v dnešní době.
Na tento více než sto let starý příběh se pokusíme podrobněji nahlédnout v druhém díle našeho článku. Je celá událost skutečná, nebo je to jen dokonalý podvod? Možná, že pravda leží také někde mezi, zpráva mohla být skutečná, ale během desítek let se díky nedostatku dalších informací z celé záležitosti stala nafouknutá bublina. Nikdo vlastně pořádně neví. Nebo ví?
Egypt je odedávna místo plné záhad. Jednou z nich je stále dokonalé zpracování žuly egyptských chrámech a na obeliscích, kde ze všech čtyř stran vidíme vždy perfektně vypracované a naprosto shodné hieroglyfy. Tyto obelisky jsou opatřeny nápisy s 25 mm širokými a 12,5 hlubokými drážkami. Navíc jsou všechny drážky stejně hluboké, jako by byly vyryty strojově.
Mohli starí Egypťania sami vybudovať svoje gigantické pyramídy a paláce? Ľudia, ktorí len čítali v učebniciach histórie o týchto stavbách si myslia, že áno. Avšak mnohí z tých, čo v tejto krajine boli a prešli sa napríklad po Gíze, o tom pochybujú...
V oblasti zvané Abu Garab se nacházejí ruiny Slunečního chrámu. Na rozlehlé planině plné kamenné suti se nachází zvláštní předmět – monoblok z bíle alabastrového kalcitu, který je ještě navíc umístěn na troskách těžkých kamenných desek, které zjevně tvořily podlahu původní stavby.
Záhadná velice komplikovaná struktura a nebo základna z granitu se nachází na dne šachty v Zawyet El‘Aryan. Archeolog Jean-Philip Lauer stojí vpravo. Můžete si tak udělat představu o rozměrech místa. On sám nedokázal dát vysvětlení, k čemu dané místo sloužilo.
Čím více se vracíme do minulosti naší historie, tím větší a monumentálnější stavby nacházíme. Čím více se v čase posouváme vpřed, tím nacházíme větší brak. Je nesprávné porovnávat historické pyramidy a soudobé mrakodrapy, neboť to první tu vydrželo již několik desítek ne-li stovek tisíc let. To druhé má životnost tak 50 let a musí se neustále udržovat a rekonstruovat.
Libor Čermák | Jestliže něco dokládá technologickou vyspělost egyptské kultury v porovnání s naší, tak jsou to určitě chrámy v Abú Simbelu. My jen můžeme žasnout, co to tu tenkrát vlastně naši dávní předkové postavili. V jižním Egyptě, vlastně už na území historické Núbie se nalézá jedinečná památka, a to skalní chrámy v Abú Simbelu. Byly vystaveny ve 13. století před naším letopočtem panovníkem 19. dynastie Ramessem II...
