Ve 14. století před naším letopočtem se v Egyptě stalo něco divného: poprvé v lidských dějinách (aspoň v těch nám známých) někdo přišel s myšlenkou, že početné panoptikum bohů je nadbytečné, protože úplně stačí jeden. V tomto případě se jmenoval Aton, byl univerzální, všemocný a vůbec tak nějak nad věcí, takže žádné spolubohy nepotřeboval. Reprezentoval tvořivou sílu slunce, což samo o sobě je v pouštní zemi rozpalované žhavými paprsky podivné.
Jedním z neobvyklých rysů Velké pyramidy je konkávnost jejích stěn, která z této mimořádné stavby dělá spíše osmistěn, než čtyřhranný jehlan.
Vrátíme se zpět do Luxoru, na pravý břeh Nilu. Nikde ve starověkém světě se nesnoubí čisté umění s čistým inženýrstvím výstižněji než právě v Luxoru. Člověk sochy nevnímá pouze jako nádherný symbol neuvěřitelně vyspělé starověké kultury, ale také jako symbol vrcholného výrobního inženýrství, který budí úctu i v našem současném světě.
Vypravíme se zpět k severu do Sakáry. ›› V Dendeře jsme povznesli ducha a mysl, nyní sestoupíme do temných podzemních krypt v Sakáře zvaných Serapeum, jednoho z nejzáhadnějších archeologických míst na světě. Budeme nadále vyhledávat objekty, které se vymykají technologii měděného dláta a doleritových koulí.
Dnes se přesuneme z Gízy do Horního Egypta a budeme pátrat, jestli i zde se vyskytují produkty vyspělých technologií. Navštívíme skvost egyptské kultury, chrám bohyně Hathor a pokusíme se proniknout do nevysvětlitelného tajemství spojení techniky a umění.
Obelisky se tyčí k nebi jako symbol neomezené mocí vládců, jako pojítko se svým slunečním božstvem Ra, který jim měl zajistit život věčný. Touto mánií trpěli vládci světových mocností. Když nemohli odtáhnout z Egypta pyramidy, odtáhli alespoň obelisky. I když měli dostatek poddaných a prostředků, zjistili, že zhotovení 300 tunových kvádrů nejsou schopni zajistit ani s pokročilejším nářadím, než měli staří Egypťané. Proto nechali obelisky převážet s potížemi v celku nebo po kusech do svého království, aby ohromili své poddané.
Spisy historika Josephusa (1. st. n.l.) ponúkajú vlastné vysvetlenie biblického príbehu Šalamúna a Chírama, ktorí spoločne organizovali obchodnú výpravu do ďalekej krajiny Ofir. Vo svojej knihe píše, že cesta začala v prístave Ezion-Geber v Červenom mori, a viedla na ostrov Chryse – ďaleko na východe v Indickom oceáne. Podľa Starého zákona trvali obchodné cesty tri roky.
Objavy v Údolí bosnianskych pyramíd nenechali nikoho chladným. Dobrovoľníci z celého sveta prichádzajú pomáhať pri ich odkrývaní, na druhej strane je tu skupina ľudí, ktorí unisono tvrdia, že je to celé podvod. Kde je pravda?
Je možné, že sa Egypťania plavili po mori dávno pred Columbom? Mylná predstava, že ľudia v dobe Columba verili na plochú zem, bola uvedená britskou Historical Society ako druhá najčastejšia chyba v histórii. Mnoho starovekých máp bolo zverejnených pomocou moderného internetu a sociálnych sietí. Je už dobre známy fakt, že holandský prieskumník Abel Tasman plával k naším brehom (k Austrálii, pozn. red.) viac ako storočie pred Cookom. To je významný dôkaz, že starí morskí cestovatelia vedeli o Veľkej južnej zemi.
