Nepotrebuje komentár...
Problémy, se kterými se setkává u svých pacientek v ordinaci, zasazuje do celospolečenských souvislostí. A ty jsou mnohdy překvapivé. „Kdyby se vrátila móda plnovousů z dob Jana Nerudy, nemohl by tenhle módní diktát následovat každý muž. Podle zjištění biologů se mužská produkce vousů snižuje a mění se dokonce celá mužská stavba těla.“ Důvod?
V poslednej dobe tak často počúvam, že ľudia nie sú spokojní s láskou, partnermi, kolegami, s priateľmi a podobne. Lenže staré známe hovorí: „Naša nespokojnosť s inými pramení najmä s našou nespokojnosťou zo sebou samým.“ A potom nám takýto ľudia len nastavujú naše vlastné zrkadlo, aby sme nazreli hlbšie do nášho vnútra a zamysleli sa nad tým, čomu my nechceme venovať pozornosť, čo potláčame, ba dokonca odmietame, alebo nechceme sami prijať. Bude sa nám to vracať dokola, kým veci nepochopíme a svoj postoj nezmeníme.
Láska je zložitá emócia. Existujú pocity, ktoré na prvý pohľad môžu pripomínať lásku, ale na to, aby šlo o skutočnú lásku, sú príliš povrchné. Skutočná láska si vyžaduje čas a nevznikne za jednu noc. Tu sú tri veci, ktoré si ľudia často pletú s láskou...
To najlepšie z prednášky slávneho doktora a spisovateľa Ruedigera Dahlkeho v Bratislave (11. februára 2012) na tému "Partnerské vzťahy" a "Princíp tieňa". Udobrenie sa s našou tienistou stránkou, teda to čo vidí aj nevidí na svojom partnerovi mužský archetyp Animus a ženský Anima. Doktor Dahlke vysvetľuje aké dôležité je poznanie vlastného tieňa, našej odvrátenej stránky, pred ktorou si mnohí zakrývame oči a častokrát projektujeme vlastné prešľapy a chyby na nášho partnera...
Vynikajúca prednáška kňaza Mariána Kuffu nielen o výchove detí (a dospelých:)... Jeho rozprávanie o Pýche a Pokore (http://www.miesta.net/clanok/marian-kuffa) malo len u nás vyše 50.000 zhliadnutí...
Klasická egyptologie učí, že pyramidy byly postaveny kolem roku 2500 před Kristem. Autorka pětidílného cyklu ale tvrdí, že existují důkazy, že pyramidy jsou ještě starší…
Jedno moudré přísloví praví: Co k tobě patří, neztratíš, a co k tobě nepatří, neudržíš. Zdá se, že v sobě nese pravdu, na kterou často a rádi zapomínáme, zejména když nám ego našeptává, že nám něco důležitého chybí a že to můžeme získat prostřednictvím toho druhého, aniž by nás napadlo, že je to náš vlastní nedostatek. Takže to vypadá, že tímto by byla odpověď na otázky čtenářky Ivany hotová. Jenže není tomu tak. Hlubinný přístup potřebuje kus sebepoznání.
Nejsem zastáncem striktního rozdělování mužského a ženského světa ani zastáncem světa feministického. Neholduji mediálnímu stereotypu, že mužský a ženský svět jsou dvě zcela odlišné planety. Přesto vnímám, že společnost pohlíží na ženu jako na bytost slabší, citlivější a méně samostatnou, než je muž. Muže pokládáme za individualistu stojícího pevnýma nohama na zemi, který si vždy ví rady, a ženu za bytost, jež neumí samostatně řešit problém a které je třeba pomáhat. Vlastně nás tomu učili i ve škole.
