Čeští archeologové zaznamenali na expedici v severním Súdánu další úspěchy. Po dlouho ztraceném chrámu Týfóniu odkryli jeho hlavní svatyně. Patří mezi ně i oltář ztracený přes 150 let. Poslední zprávy o něm do Evropy přivezla pruská expedice, která tak napomohla rozluštění písma Merojského království. Archeologové Národního muzea už tři sezony pracují na lokalitě Wad Ben Naga.
Keď som začiatkom leta 1999 písal článok, ktorý vyšiel v prvom čísle dnes už neexistujúceho časopisu „Skryté skutečnosti“ pod názvom „Tajomní Etruskovia prehovorili“ ešte som netušil, že sa k problematike tajomného národa, ktorý sa v období od 8. do 1. storočia pred n.l. zapísal do dejín Západu významnou kapitolou po toľkých rokoch opätovne vrátim. Predmetom nášho dnešného rozprávania tentoraz nebude mediálny návrat starých Etruskov po tajomných karmických líniách, odhaľovaných psychotronikmi, ale hľadanie reálnych Etruskov v modernej dobe tentoraz síce bez okultných metód, ale zato zložitými technikami molekulárnej genetiky.
Na ostrove pri pobreží severného cípu Veľkej Británie archeológovia odhaľujú rozsiahly rituálny komplex datovaný až do doby kamennej, ale omnoho starší ako Stonehenge. Novinkou nie je iba vek náleziska, ale podľa odborníkov by mohol byť objavený pôvodný model Stonehenge a ďalších veľkých rituálnych komplexov známych na juhu Británie.
Vo Veľkej Británií bol učinený neočakávaný objav veľkej neolitickej „katedrály“ (chrámu), ktorý sa nachádza na Orkney Islands v Škótsku. Nálezisko v Ness of Brodgar je pravdepodobne datované do roku 3500 pred n.l. a je už známe množstvom iných významných objavov: obytnej budovy, zdobených kamenných dosiek a základov obrovskej kamennej steny, známej ako "Great Wall of Brodgar". Orkney Islands sú všeobecne známe viacerými lokalitami s najkompletnejšími a najzachovalejšími pamiatkami z neolitu.
Zdá sa, že nie všetky zmienky o obroch sú len z ríše rozprávok...
Snímky z výšky odkryli nové dôkazy existencie civilizácie na Sahare v juhozápadnej Líbyi. Kultúru Garamantov považovali Rimania v prvých storočiach nášho letopočtu za primitívne nomádske kmene. Bola však oveľa rozvinutejšia. V zastúpení tímu archeológov to oznámil vedúci projektu David Mattingly z University of Leicester (Veľká Británia). S kolegami očakáva, že zmena režimu v Líbyi otvorí vedcom cestu k dôkladnejšiemu výskumu dosiaľ ignorovanej predislamskej minulosti krajiny.
Libor Čermák | Možná to zní moc fantasticky, ale je možné, že naše současná technologická civilizace, jež obývá modrou planetu, není v její více než čtyřmiliardleté historii tou první. Naše civilizace trvá asi 6 tisíc let. To je s porovnáním obrovského stáří naší planety a s obrovského stáří života na ní jak plivnutí do moře. Stačí si jen představit dobu od druhohor, tj. posledních 250 milionů let. Proti té je 6 tisíc let epizodou tvořící pouhou jednu čtyřicetitisícinu. To znamená, že jen doba trvání naší civilizace by se do celého období dala naskládat více než 40 tisíckrát.
VEĽKÁ EPOCHA | V centrální části Saudské Arábie u Al-Maqar (čti al makar) byly objeveny archeologické důkazy o tom, že starověká společnost chovala zdomácnělá zvířata, včetně koní, již před 9 000 lety, tedy o 4 000 let dříve, než se kdysi myslelo. Civilizace byla pojmenována jako al-makarská a z naleziště se podařilo sesbírat 80 artefaktů, např. mumifikovaných koster, spřádacích a tkacích nástrojů, soch zvířat, jako např. pštrosů, sokolů a metr vysokou bystu koně.
V Bosně, uprostřed Evropy, objevili pyramidu, postavenou ze 40-ti tunových kamenných bloků, která je dokonce vyšší, než Cheopsova pyramida v Egyptě. Právě proto se současné vládní úřady snaží celou věc zamlčet s vlastním tvrzením, že celá tato záležitost je pouze "přírodní úkaz" pyramidální formy. Bosenský archeolog se pokouší dokázat, že v centru Evropy, před 40.000 lety, existovala jiná civilizace, která z neznámé příčiny zanikla...
BRATISLAVA | Najstaršie známe pyramídy na svete sú v Bosne. Zhodlo sa na tom 90 percent expertov na pyramídy z celého sveta. Dodali tiež, že bosnianske pyramídy sú zároveň tými najväčšími. Archeológovia odhalili päť pyramíd zarastených trávou, o ktorých si ľudia dlho mysleli, že ide len o príliš súmerné kopce. Ich vek odhadujú na 12-tisíc až 26-tisíc rokov.
